PřírodaVelký vybělený bariérový útes: Austrálie řeší, jak se postavit k masivnímu umírání korálů20.6.2016 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Velký bariérový útes, dosud největší korálový útes světa, je ve stavu totálního ohrožení. Nebo také vůbec ne. Záleží totiž, zda budete naslouchat hlasu oceánografů z australských univerzit a dalších přírodovědných institucí, nebo dáte přednost vysvětlení agentur cestovního ruchu, podporovaných tamní vládou. Výrazný rozpor mezi jejich stanovisky, jež s vydatnou podporou médií hlásí do celého světa, přitom rozhodně nepřibližuje jakékoliv řešení možné krize.
Jak Češi zachraňují nártouny na filipínském ostrově Bohol16.6.2016
(Ekolist.cz)
Nártoun filipínský (Tarsius syrichta), tento úžasný a charismatický tvor v Čechách patrně nejvíc vstoupil do povědomí jako hlavní aktér reklamní kampaně Sazky v roce 2009. Ano, to zvířátko s vykulenýma očima. A i když se již několik let snažíme v rámci Projektu Tarsius o osvětu a naše trička s veselými obrázky nártounů nosí nejeden cestovatel, zoolog či podporovatel ochrany přírody, stále je pro velkou část českého obyvatelstva neznámým druhem.
Tři miliony vlastníků půdy v ČR každoročně přicházejí o miliardy korun. Kvůli erozi8.6.2016
(HlídacíPes.org)
Prakticky všechny komentáře, články a politická prohlášení na téma prevence rizik povodní nebo sucha poukazují na potřebu zlepšit stav naší krajiny a zvýšit především schopnost půdy zadržovat v této krajině vodu. Skutečnost, že důsledky vodní a větrné eroze poškozují zhruba tři miliony občanů ČR – vlastníků půdy, ovšem nikdo nezmiňuje.
Bílé "kamení" na severu Čech9.5.2016 | PRAHA
(Naše příroda)
Severní Čechy jsou díky pestré geologické stavbě neobyčejně bohaté na různé kamenné hříčky
přírody. Zaslouženou pozornost návštěvníků budí zejména tajemný svět pískovcových
útvarů v Národním parku České Švýcarsko, atraktivní čedičové „kamenné varhany“ nebo
pověstmi opředená žulová skaliska v Jizerských horách. V mnohém zajímavé jsou však také
další přírodní výtvory, včetně bizarních křemenných a křemencových skal, jejichž bělostné
stěny a útesy výrazně kontrastují – zejména za slunečného počasí – s okolní záplavou lesů
i azurovou modří oblohy.
Jak jsme vypouštěli zmije obecné28.4.2016
(Ekolist.cz)
Kormorán velký - obratný rybolovec25.4.2016 | PRAHA
(Naše příroda)
V ptačí říši patří kormoráni bezesporu k jedněm z nejobratnějších rybích predátorů. Jeho
úspěšnost a neúnavnost při lovu ho však záhy postavila proti zájmům jiného významného
predátora – člověka. Zejména pro evropské země s rozvinutou tradicí rybníkářství byla přítomnost
kolonií kormorána považována za pravou pohromu. V minulosti tak byl tento druh
velmi intenzivně loven. Celé kolonie kormoránů padly za oběť hromadnému plenění, hnízdní
stromy byly káceny a hnízda s vejci a mláďaty rozbíjeny. Přes všechny snahy člověka se však
kormoráni udrželi v hojném počtu i do dnešních dnů.
Po stopách "největší bestie" na světě18.4.2016 | PRAHA
(Naše příroda)
Píše se rok 1958 a na stavbě vodní elektrárny v Madunicích na západním Slovensku je rušno.
V píscích v 19metrové hloubce se právě našla rozměrná lebka zvláštního prehistorického
živočicha. Bohužel, ještě na místě nálezu se značně poškodila a zachovala se jen část čelisti
se zuby. Tehdy ještě nikdo netušil, že jde o unikátní fosilii, která bude zmiňovaná v souvislosti
se světovými rekordy.
Litovelské Pomoraví - ostrůvek divočiny s vůni vody11.4.2016 | PRAHA
(Česká divočina)
Je to už zaběhnutá klasika. Jak se prodlužují dny, ptáci ráno zpívají do oken, vzrůstá v nás touha někam zmizet. Zveme Vás do Benátek. Nebojte, není to daleko. Tak se říká i Litovli, kterou s italským městem na řece spojuje nejen řada historických památek. Litovel totiž stojí na šesti ramenech řeky Moravy, kde bychom napočítali přibližně 170 lávek, mostů a můstků. Zároveň je i bránou do úžasných přírodních scenérií. Když si plánujete návštěvu Hané, vyhraďte si aspoň tři dny. Samotné Pomoraví tvoří pruh až 8 km široký, který se táhne v délce 27 km až na předměstí Olomouce. Okolní krajina je známá úrodnou půdou a jak ze známé série filmů o „básnících“, díky úrodnosti si místní lidé mohli dovolit i bohatě zdobené kroje.
Jak (ne)dělat naučné stezky4.4.2016
(Pražská evvoluce)
Šumavská rašeliniště a potoky - napravování dávných chyb našich předků23.3.2016 | PRAHA
(NP Šumava)
Až do konce osmdesátých let minulého století docházelo na Šumavě k odvodňování a vysušování mokřadů - a to především kvůli snaze dosáhnout vyšší produkce dřeva, případně kvůli zlepšení půdy pro zemědělství. Jenže tím došlo k poškození značného podílu mokřadů, jen u rašelinišť tvoří tento podíl téměř dvě třetiny jejich celkové plochy na Šumavě. NP Šumava už roky napravuje chyby našich předků.
|
reklama |