Ovocnáři z Mendelovy univerzity vyšlechtili novou odrůdu meruňky, která je odolná vůči virové šarce švestky, což je nejrozšířenější virové onemocnění meruněk v Evropě. Proces šlechtění nové odrůdy podobného charakteru trvá i několik dekád. Další dva až tři roky potrvá, než se nová odrůda dostane prostřednictvím školkařů na trh. Nová odrůda dostala název Sophinka. Informuje o tom Mendelova univerzita.

V souvislosti s vodou a lesem si většina z nás vybaví školní poučky o tom, že les nasává vodu jako houba, podobně ji dokáže zadržet a postupně uvolňovat. Víme také, že stromy se „živí“ oxidem uhličitým a vyrábí kyslík, a tím hrají důležitou roli v tvorbě klimatu. Propojení lesa a vody v krajině i role pro utváření klimatických jevů je ale složitější.

Smrkové porosty, zejména na severní a střední Moravě, chřadnou. Podle lesníků lze ale jejich úplnému rozpadu zabránit pěstební péčí. Tak zvaná výchova, pokud ji lesník zahájí včas, představuje významné stabilizační opatření, které nelze vynechat ani v chřadnoucích lesích. Do budoucna se skladba lesů změní na smíšené, ale stále ji bude tvořit i příměs smrku, jako ekonomicky cenné dřeviny, upozorňují vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. A lesníkům nabízejí metodiku, která jim má pomoci.

Zubřice Prťka na konci března odjíždí z pražské zoo. Nejprve zamíří do Tierparku Berlín, kde zůstane čtyři až pět týdnů a poté bude společně s dalšími zubry z jiných evropských zoo transportována do národního parku Shahdag v severovýchodním Ázerbájdžánu. Má tam pomoci založit zdravou a životaschopnou populaci zubrů. Pohoří Kavkaz bylo historicky posledním útočištěm zubrů.

Do fialova se v minulých dnech zbarvily stráně v lokalitě Havranické vřesoviště, kde se od loňského května pase stádo divokých koní z anglického Exmooru. Ještě před rokem přitom v těchto místech dominovaly agresivní druhy trav, které koniklece a další kvetoucí byliny z těchto míst dlouhodobě vytlačovaly. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Některá to dělají zavěšená hlavou dolů. Jiná jen na několik hodin. Další pod bahnitou pokrývkou. Ale bez ohledu na preferovaný způsob a čas mají netopýři, sloni, žáby, včely a lidé jedno společné: všichni spí, napsal zpravodajský server Live Science.

Vývojové teorie známe především z oblasti psychologie člověka. Věnují se rozdílům mezi průměrnými výkony jedinců v závislosti na věku. Poznatky vývojových teorií umožňují pedagogům porozumět lépe dětem nebo žákům a plánovat výuku přiměřeně (a tedy efektivněji). Podívejme se v rychlosti na vývojová stádia člověka, abychom lépe porozuměli vývojovým etapám psa, kterým se budeme věnovat následně a které by měl každý kynolog znát.

Uplynulý týden byly zveřejněny zprávy o znovuobjevení dvou druhů, které se dlouho považovaly za vyhynulé: suchozemská želva Chelonoidis phantasticus a obří včela Megachile pluto. Informoval o tom The Guardian a BBC.

Současná kalamita v lesích staví vlastníky lesů do těžké situace. Musí se jednak vyrovnat s velkými hospodářskými ztrátami, a zároveň dělat složitá rozhodnutí, na jaké dřeviny se do budoucna zaměřit, aby v měnících se klimatických podmínkách měl les šanci obstát. Odborníci z praxe i vědci se na semináři Přírodní rozmanitost a ochrana přírody v praxi na toto téma shodli, že vzhledem ke globálním změnám klimatu, které ovlivní podnebí a počasí i v České republice, nelze do budoucna počítat se smrkem jako s hlavní hospodářskou dřevinou. Budoucnost českých lesů vidí odborníci spíše v jejich pestrosti.

Ještě před několika staletími měly exotické druhy dřevin punc něčeho originálního a jedinečného. Bývaly ozdobou zámeckých parků a podobnou roli později hrály také u parků městských a v městské zeleni obecně.