https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kurovcova-kalamita-promenuje-nase-lesy-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kůrovcová kalamita proměňuje naše lesy

19.5.2021 12:13 | STRNADY (Ekolist.cz)
Holiny se střídají se zbytky lesa například v Jeseníkách.
Holiny se střídají se zbytky lesa například v Jeseníkách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kameraman hor / Společnost přátel Jeseníků, z.s.
Ještě před deseti lety lesnictví směřovalo ke stále jemnějším způsobům obnovy lesa. Hovořilo se o nepasečném či podrostním hospodaření, zmenšující se výměře holiny, přirozené obnově, změně druhové skladby a podobně. Dnes stojí lesní hospodářství naopak před obrovským problémem, se kterým se naposled potýkalo v 80. letech 20. století při imisní kalamitě – a to je zalesňování mnohahektarových holin.
 
Zdaleka ne všechny tehdejší zkušenosti lze uplatnit v současnosti. Proto vlastníci lesů, lesníci i vědci hledají nové přístupy k obnově lesů, které by měly být druhově pestré a lépe odolávat tlakům probíhající klimatické změny. Řešení této situace vyžaduje kombinaci odborných, legislativních a ekonomických nástrojů.

V letech 2016 až 2020 vzniklo v jehličnatých porostech v důsledku kůrovcové kalamity necelých 150 000 ha holin. Část holin se v dalším roce sice zalesní, ale současně se vytvářejí holiny nové. Situace je natolik nepříznivá, že z roku na rok se plocha nezalesněných holin zvětšuje a představuje velkou zatěžkávací zkoušku pro lesní hospodářství v příštích letech – nejde jen o prosté zalesnění, ale také ochranu kultur před různými škůdci a výchovu mladých porostů. Následky kalamity tak budou patrné v našich lesích po mnoho desetiletí.

Při obnově rozsáhlých kalamitních holin se lesníci musí rozhodnout, zda volit tradiční jednofázový postup umělé obnovy s poměrně vysokým rizikem problémů s jejich dalším vývojem stability, anebo použít i netradiční postupy obnovy (umělé, přirozené, kombinované). Výhodnou se ukazuje kombinace přirozené obnovy i s využitím přípravných dřevin s pionýrskou strategii růstu a následná výsadba dalších dřevin vhodné druhové skladby.

Opětovné zalesnění holiny, na níž byly stromy sklizeny holosečně.
Opětovné zalesnění holiny, na níž byly stromy sklizeny holosečně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kovár Lukáš / Vojenské lesy a statky ČR

Základním cílem všech postupů obnovy je tvorba smíšených funkčních porostů s relativně jemnou strukturou smíšení se zastoupením širokého spektra dřevin plnících očekávané funkce lesa.

Doposud používaná klasická jednorázová umělá obnova rozsáhlých holin klade vysoké požadavky na množství sadebního materiálu, techniku i organizaci práce. Navíc opakované vylepšování a následná péče o kultury zvyšují celkové náklady na dosažení zajištěného porostu a nepříznivě ovlivňují ekonomiku zakládání lesních porostů. Ještě větším problémem je to, že tyto postupy obnovy mohou vést k tvorbě plošně rozsáhlých, stejnověkých porostů, které do budoucna nezajistí odpovídající stabilitu a vitalitu nově vytvářených porostů s ohledem na očekávané klimatické změny a s tím spojená rizika opakování kalamit.

V oblastech s větším využitím přípravných dřevin a méně obvyklých cílových dřevin (třešeň, jilm) by měly pěstební postupy vést k vytvoření stabilní kostry porostu s výraznějším prostorovým rozčleněním a druhovou diverzifikací. Tato kostra může být následně doplňována dalšími cílovými dřevinami, včetně snahy o udržení určitého podílu smrku na odpovídajících typech stanovišť. Tímto originálním pojetím se vytvoří možnost dále porosty druhově diverzifikovat po 30–40 letech, pokud to budou přírodní podmínky vyžadovat.

Pro ochranu porostní kostry nebo vnášeného sadebního materiálu listnatých dřevin při obnově lesa je možné používat i různé prostředky individuální ochrany jednotlivých stromků. Nejčastěji jsou využívány speciální plastové chrániče. Ty umožňují nejen účinnou ochranu proti zvěři a dalším biotickým škůdcům, ale při správném použití dochází ke zlepšení mikroklimatických podmínek uvnitř obalu, a tím i ke stimulaci růstu sazenic po výsadbě.

Alternativou může být dvoufázová obnova, kdy se v první fázi vytvoří porost s využitím dřevin s pionýrskou strategií růstu. Ve druhé fázi obnovy jsou pak tyto porosty doplňovány dřevinami cílovými (s klimaxovou strategii růstu). Obě fáze tohoto postupu je možno realizovat s využitím přirozené nebo umělé obnovy. Rozhodujícím faktorem jsou konkrétní stanovištní podmínky a stav lokality před vznikem holiny.

Bříza může být přípravnou dřevinou pro následný cílový porost.
Bříza může být přípravnou dřevinou pro následný cílový porost.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Při rozhodování, jaký postup dvoufázové obnovy použít, jsou důležité tři faktory. Prvním faktorem jsou základní podmínky stanoviště (výhodně lze využít lesnický typologický systém). Druhým faktorem je stupeň zabuřenění v době vzniku holiny; na plně zabuřeněných plochách již nelze počítat s výrazným uplatněním přirozené obnovy. Třetím faktorem je přítomnost mateřských stromů vhodných dřevin, které dostatečně plodí, jako zdrojů semen pro následnou přirozenou obnovu na holině.

Zájemci o využití dvoufázové obnovy mohou získat poznatky z příručky „Dvoufázová obnova lesa na kalamitních holinách s využitím přípravných dřevin“. Výzkumná šeření, která provádí VÚLHM v posledních 15 letech, ukazují také vysoký produkční potenciál porostů vzniklých přirozenou obnovou na kalamitní holině. Druhová skladba sledovaných porostů je často tvořena směsí přípravných i cílových dřevin. Ve většině případů bříza spolu s osikou početně dominují a vytváří horní porostní etáž. Ve spodní etáži se postupně zvyšuje podíl cílových dřevin. Dosavadní výsledky naznačují, že pěstební cíl umožňuje současné pěstování vybraných jedinců břízy i úspěšné odrůstání cílových dřevin ve druhé etáži.

Při vhodném výchovném přístupu mohou mít tyto nově zakládané porosty nejen odpovídající produkční funkci (jak po stránce objemové, tak hodnotové produkce), ale současně mohou plnit i požadované funkce mimoprodukční. Dosavadní poznatky již například potvrzují významný ekonomický efekt při využití dřevní hmoty přípravných dřevin.

Uplatnění dvoufázové obnovy s využitím přípravných dřevin je aktuálně možné prozatím řešit jen formou výjimek z platných předpisů. V současnosti vědci řeší výzkumné projekty, jež mají za cíl připravit podklady pro úpravu právních předpisů, které umožní využívání dvoufázové obnovy bez potřeby výjimek z ustanovení lesního zákona.

Jedním z poněkud podceňovaných opatření je snížení proudění větru na rozsáhlých kalamitních holinách, pro něž je vhodné částečné ponechávání stojících sterilních souší, zejména pokud se jedná o zbytky mladších porostů (větší hustota souší). Dále je možné využít valy tvořené shrnutím těžebních zbytků.

V posledních letech výrazně narůstá rozloha obnovených lesů a zároveň se zvyšuje podíl listnatých dřevin, který na umělé obnově nyní převyšuje 50 % a do budoucna by se měl, zejména v nižších polohách, i nadále zvyšovat. Nárůst zastoupení listnatých dřevin je žádoucí, neboť k jejich poškozování hmyzími škůdci v juvenilních stadiích dochází mnohem méně, navíc vykazují ve srovnání s jehličnany velkou míru odolnosti a regeneračních schopností.

Oplocenka chrání zmlazení lesa před okusem zvěří.
Oplocenka chrání zmlazení lesa před okusem zvěří.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Nicméně extrémní klimatické podmínky na velkoplošných kalamitních holinách, ať už sucho, přemokření, vysoké teploty či přímé oslunění vedou k oslabení sazenic, a tím i jejich větší náchylnosti k napadení patogeny i škůdci. Riziko jejich šíření vzrůstá v přehoustlých síjích a výsadbách a při velkoplošném vysazování stanovištně nevhodných dřevin.

Obnova a ochrana lesních porostů na kalamitních holinách vyžaduje vysokou míru investic. Na úspěchu ochranných opatření závisí budoucnost lesních porostů a často i ekonomika celého majetku. Z tohoto důvodu je nutné ochraně kultur věnovat možná ještě vyšší péči než zalesnění porostu.

S ohledem na vysoké stavy spárkaté zvěře je problematická zejména ochrana proti zvěři. Náklady na ochranu proti zvěři běžně tvoří i 30–40 % všech nákladů na pěstební činnost. Při nedostatečné ochraně dochází ke znehodnocení kvalitního sadebního materiálu, vynaložené lidské práce a finančních prostředků.

V souvislosti s tím je nutné upravit i péči o zvěř. Kvalitní myslivecký a lesnický management (les se zvěří je jeden ekosystém) se nemůže omezit pouze na lov zvěře, ale je nutné provádět i aktivní kroky ze strany vlastníka. Obnova kalamitních holin poskytuje prostor i pro tvorbu zvěřních políček, liniových výsadeb plodonosných dřevin, okusových porostů a pastevních ploch. V dlouhodobém časovém horizontu se určitě vyplatí.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DM

Dalibor Motl

19.5.2021 12:53
Ve srovnání s imisní kalamitou ze 70. - 80. let, kdy převážně (ne vždy) hynuly "sukaté" a nepříliš tvárné porosty ve vyšších horských polohách na chudých stanovištích, v současnosti hynou lesy s kvalitním dřívím na bonitních stanovištích. Jde o mnohem hlubší zářez do ekonomiky lesnických podniků s dlouhodobými následky. I proto bych se přikláněl k použití alternativních a netradičních postupů obnovy, opatrně navrhovaných autorem článku. Ty rychle rostoucí břízy, osiky, jilmy a třešně za 60 let budou našim následovníkům velice hodit. A nebránil bych se ani rozumné příměsi té ostrakizované douglasky (do 15-20%) nebo vyššímu podílu modřínu. Jinak nebude v ČR za 30-50let co těžit se všemi důsledky pro pily, tesaře, truhláře, stavební firmy... Pod rozumně naředěnou osikou a břízou můžou odrůstat jedle, smrky a buky. Potíž může být po 30-50 letech ty břízy dostat z porostů se snesitelnými škodami na "klimaxových" dřevinách. S tím by měl dobrý hajný počítat už při zakládání a ev. rozčleňování porostů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2021 22:21 Reaguje na Dalibor Motl
Naše lesy padly z určitého důvodu. Pokud ten důvod nebude odstraněn (ve skutečnosti se dále zhoršuje), bude celkem problém vůbec nějaký les obnovit.
U nás neroste jediný strom, který by vydržel teplotu +50°C, už naměřili ale rekord +42°C. Jak dlouho bude trvat, neš se na tu padesátku dostaneme? 80, nebo jen 30 let?
Katastrofický, i když poměrně velmi reálný scénář je, že přejdeme přes fázi lesostepi na poušť.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.5.2021 07:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Tohle není nic než strašení nesmyslem. Pokud bude teplota vzduchu ve 2 metrech +50°C nebudeme asi řešit lesy ale přežití lidí. S Vaší logikou se stejně můžeme chystat i na příchod doby ledové... Pokud vím tak ani alarmistické modely nepočítají s takovými teplotními extrémy. V lese nikdy takový extrém nedosáhnete díky mikroklimatickému působení dřevin. Teprve pokud ty lesy nezasázíme tak na povrchu holé půdy budou teplotní výkyvy extrémní. Pokud Vás to uklidní tak bych řekl, že například bříza je schopná růst i ve střešních žlabech nebo na skalách, kde krátkodobě a za dostatku vláhy přežívá i uvedené povrchové teploty.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.5.2021 08:36 Reaguje na Dalibor Motl
Zkuste logiku, která předpovídá dobu ledovou. To skutečně neznám.
Zvyšující teplota o +1°C může v extrémech znamenat nárůst o +10°C a do konce století je reálný scénář +5,7°C. To by neznamenalo bod varu, ale přes +60°C určitě, což je konečná nejen pro stromy.
Bříza vyroste ve střešním žlabu jen do velikosti který á kořenový systém a dokud se ten žlab neutrhne.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.5.2021 07:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Jednak je to změnou klimatu, za kterou může člověk a za druhé je to tím, že jsme tu měli (a pořád ještě máme) převážně perfektně odvodněné a naprosto nepřirozené plantáže, které les nepřipomínají ani z rychlíku.... za všechno co se teď děje si může člověk sám... a nejhorší je, že lesnictví bylo již minimálně od revoluce přesně na tyto věci upozorňováno... i na to jak to dopadne.... kašlalo na to a teď tím způsobilo škodu zdaleka nejen sobě, ale celé této zemi... a že by se nějak zásadně chytli za nos jsem nezaznamenal... smutné...
Odpovědět
Pe

Petr

20.5.2021 08:34 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Přesně tak. Jen to nezpůsobilo lesnictví samotné, je to celospolečenský přístup - vidět ve všem jen peníze a zisky a vše tomu přizpůsobit. Lesnictví to nevyřeší, lesnictví je pouze ekonomický obor, pracuje s lesem jako továrnou. A to nelze.
Dokud budeme přírodu posuzovat slovy jako hodnota, investice, produkce a podobně, nic se nezlepší.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.5.2021 08:52 Reaguje na Petr
Peníze a zisky jsou v lesnictví velmi důležité. Bez zisku nelze obnovitelnou surovinu (dřevo) trvale získávat. Tipnul bych si, že pokud uvažujeme o ekologii tak chceme omezit podíl plastového nebo kovového nábytku, železobetonových konstrukcí, tropických dřev získaných těžbou pralesů a dalších neobnovitelných surovin a ideálně je nahradit něčím co lze trvale udržitelně získávat (stavební a truhlářské řezivo získané udržitelným způsobem z místních lesů). Alespoň já tak uvažuji. Proto je úkolem lesních hospodářů takovou surovinu pěstovat. Nikdo příčetný nesází "jednodruhové plantáže" protože představují do budoucna vysoké riziko selhání. Autor článku i já ve svém komentáři navrhujeme využít břízy, osiky nebo třeba třešně jako rychle rostoucí přípravné dřeviny, které v delším horizontu připraví podmínky pro smíšené a stanovišti přizpůsobené lesy. Pokud útočíte na princip ziskovosti lesnictví, řekněte čím chcete dřevo používané na nábytek a stavby nahradit nebo jak se bez nich chcete obejít.
Odpovědět
Pe

Petr

20.5.2021 09:34 Reaguje na Dalibor Motl
Les není obnovitelný zdroj (stejně jako to není prales), to si jen opět něco nalháváme, abychom si ospravedlnili naši spotřebu.
Příroda nemůže za naši expanzi a nenasytnost, nelze ji využívat jako zdroj a řešení našich materiálních potřeb. Funkční a zdravá příroda je nutná k udržování snesitelných podmínek na Zemi, což hospodářská příroda zajistit nedokáže.
Současný přístup k lesu je: Hospodářská a produkční funkce 90 %, ostatní funkce pouze samovolně a "neúmyslně" 10 %.
Tato procenta je nutné otočit.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.5.2021 10:26 Reaguje na Petr
Les není obnovitelný zdroj? Tak to mě poučte. Jak to, že se už několik století obnovuje? Máte pro své tvrzení nějaké zdroje nebo jde o "vlastní tvorbu"? Já ve svém malém lese už 16 let těžím dříví a přesto porostní zásoba (nebo chcete-li biomasa tvořená dřevní hmotou) prokazatelně stoupá.
Odpovědět
Pe

Petr

20.5.2021 10:59 Reaguje na Dalibor Motl
A jak jste za těch 16 let vrátil, tedy obnovil to, co jste z lesa odebral? No nijak. 16 let jen berete a nic nevracíte, a protože se to děje v nepatrném rozsahu, tak se zdá, že to lze donekoečna, že to bude stále samo vznikat. Ale jak je to s obnovitelností doopravdy můžeme vidět třeba na zemědělské půdě, která je v některých zemích už tak vyčerpaná, že je stále těžší něco vypěstovat. A pro ještě názornější příklad můžeme jít do oceánů, místy už zcela vylovených.
V lese se to děje jen nepoměrně pomaleji.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.5.2021 16:52 Reaguje na Petr
Dobrá poznámka. Přírůst se i přes pravidelné odebírání biomasy zvyšuje. Něco dodává "vzdušné hnojení" (emise NOx jsou hnojivo). Do lesa vozím každý rok listí, které shrabu na své zahradě, větve z prořezu ovocných stromů a totéž nabízím sousedům. Výjimečně tam vyvezu zahradní kompost z kompostéru (pokud se mi nehodí pro výsadbu stromů jinde) nebo nahnilé ovoce (další zdroj). Dřevěným popelem potom "hnojím" ovocné stromy v zahradě. Něco vzniká zvětráváním hornin pod lesními půdami na místě (pomalu - ale les taky nevyroste za den). Souhlasím, že 16 let je krátká doba pro sledování celkové bilance živin. Za tu dobu se stav toho lesa zlepšil (vzrostla zásoba i pestrost). V celkové planetární bilanci je to kapka. Raději budu dělat tohle než vymýšlet katastrofické scénáře a krmit jimi čtenáře na netu.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.5.2021 17:06 Reaguje na Dalibor Motl
Tady ještě depozice "vzdušného hnojení" http://pr-asu.chmi.cz:8080/EmisBilanceView/faces/viewBilance.xhtml na ha za rok dopadne poměrně slušné množství "dusíkatých hnojiv".
Odpovědět
Pe

Petr

20.5.2021 09:47 Reaguje na Dalibor Motl
Dalším podobně vypečeným termínem je udržitelný způsob. Nic takového neexistuje.
Každá lidská aktivita je silně ztrátová, což nemyslím finančně, ale materiálově a energeticky. Důkaz je například neustále rostoucí množství odpadu (na zemi, ve vodě i ve vzduchu).
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.5.2021 10:31 Reaguje na Petr
Udržitelný způsob existuje. V svém lese těžím dříví. Nekvalitním dřívím topím (asi 10m3/rok). Kvalitní dříví používám na stavby nebo prodávám. V lese přirůstá víc než vytěžím. Prostní zásoba stoupá a zvyšuje se druhová pestrost (za posledních 16 let 3 nové dřeviny (jilm horský, třešeň ptačí, modřín opadavý) a navýšení podílu javoru klenu, buku a jedle na úkor smrku a částečně břízy. Zajímá mě, kde dělám chybu (?).
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

20.5.2021 10:38 Reaguje na Dalibor Motl
Že diskutujete s fundamentalistou 🙂
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.5.2021 16:32 Reaguje na Jan Olejníček
:D
Odpovědět
Pe

Petr

20.5.2021 11:35 Reaguje na Dalibor Motl
Chybu asi neděláte, za stávající situace to už o moc lépe dělat nejde.
Já se jen pokoušel sdělit, že obnovitelnost a udržitelnost jsou výrazy pouze imaginární a teoretické. Lidstvo jede na spotřebu, větší či menší.
Odpovědět
Pe

Petr

20.5.2021 09:08 Reaguje na Petr
Každá tráva, každý keř a strom, každý brouk si zaslouží naši úctu, péči a ochranu. A to je o přístupu každého z nás, to nezařídí a neudělá "někdo".
Aktuální celospolečenskou prioritou by mělo být ozelenění. Všude, kde je to jen trochu možné, sázet keře a stromy, udržovat trávu (opravdovou, ne tu třícentimetrovou parodii). Skutečně všude. Výsledky pocítíe všichni a v krátké době. Když se na to vykašleme, tak taky, líbit se nám to ale nebude.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.5.2021 08:42 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Monokultury smrků byly kritizovány vždycky, dávno za komára, ale pravdu máte v tom, že se nedělo vůbec nic, sázely se zase jen smrky.
Ale dnes už vidíme ve velkém listnáče, jenže je už pozdě.
Já se obávám, že nedávné 500 leté sucho (které je naštěstí ořerušené) se vrátí s daleko větší silou a smrky vymizí ze středních poloh úplně.
A pak přikdou na řadu listnáče.
40 mld. tun CO2 každý rok emitovaých do atmosféry prostě má razanci ekosystém Zeměkoule zničit.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.5.2021 18:43
Lesy dávno před tím proměnila politika polistopadových vlád, při vrcholu ministra Bursíka !

To byla ta devastace zavedeného systému - hajných, lesníků v hájenkách, s návazností na lesní pracovníky a malé pily v regionech. To vše za potlesku médií, která dávala přednost zeleným " aktivistům ", přivazujících se ke stromům !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2021 22:22 Reaguje na smějící se bestie
To je zase nesmysl kolosálního rozměru.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.5.2021 07:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Asi tak... klasický informační segedín v podání smějící se bestie...
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.5.2021 09:56 Reaguje na smějící se bestie
Presne tak, pise to tu vic lidi. Starsi lesaci jeste radi odesli do duchodu a nechali lesy tem novym, at ukazou, jak to umi delat, jinak a mnohem lepe. Vysledek je treba kurovcova kalamita. Oni se ani neumi postarat o mlade stromky?
Odpovědět
va

vaber

20.5.2021 12:42
v úterý jsem se prošel kolem řeky Vydry od Čenkovy pily, tam usychají možná největší smrky které u nás rostou, když se podívám na řídké a svěšené jehličí smrků co ještě žijí ,vidím ,že usychání stromů bude pokračovat dál ,
ty smrky mají přes 200let a přežily všechny pohromy a kalamity ,snad někdo zdokumentoval stav před kalamitou a porovná se stavem v budoucnu
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.5.2021 12:24 Reaguje na vaber
Za celých 200 let života ten smrk nezažil talkové teplo a sucho.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.5.2021 13:02
Skoda, ze jsem asi sama, co ma rada krasny vonavy smrkovy les.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.5.2021 15:53 Reaguje na Jarka O.
Nejste sama a znám i malý lesík v Sudetech ze zeravů velkých. Tam
to voní ještě více, ale jako nepůvodní dřevina asi nebude nikdy
vonět i někde jinde. Přitom zde nemá škůdce a nikomu mimo těch
zastánců ryzí původnosti ty nádherné mohutné stromy nevadí. Mi je
ale milejší cokoliv, co je schopno přežít, než se pokoušet o ty
marné snahy lpět na původních dřevinách i tam, kde nemají asi
do budoucna žádnou perspektivu. Bohužel někteří ale milují to
sebemrskačství a marnou snahu zachovat vše původní. Přitom co
je původní a nepůvodní je mnohdy sporné, když se v malé době
ledové dařilo smrkům i v nížinách a ne pouze na horách.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.5.2021 10:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Chtela bych se zeptat, kde v pohranici jen zeravovy hajek je. Jestli to z nějakého důvodu teda neni nejaka utajena lokalita. Když mi dáte případný tip na výlet, budu ráda.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.5.2021 13:55
Na škole jsme byli cca v 80tém roce upozorňováni na fatální odvodňování krajiny, a staří lesníci vyškolení u pana knížete před válkou také poukazovali na nevhodnost lesního hospodaření. Bohužel se nám opravdu podařilo vymítit nejen duby a buky v lese, ale i veškeré "buržoazně-feudální" zkušenosti. Třeba ty duby, buky, třešně i jabloně nebyly v lese jen pro úživnost honitby pro zvěř, ale pro rozvolnění a prosvětlení lesa.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.5.2021 13:16
Už vidím za 80 let ty nadšené dřevorubce, kteří budou s ruční motorovou
pilou provádět výběrovou těžbu a šetrně ty stromy vyvážet koňmi z lesa,
který díky různorodému mýtnímu věku bude v rozdílném složení věkovém
i druhovém. Vzpamatujte se lidičky. Hospodářský les jde a půjde cestou
použití těžké techniky při těžbě i pěstebních činnostech. Hospodářský
les by měl jít cestou jednodruhových a stejnověkých hektarových celků
v zápoji s jinými druhově i věkově odlišnými celky. Všechny by tak
byly snadno těžitelnými i technikou, která bohužel bude do budoucna
nezbytná. V takovém lese by se střídaly paseky s lesem v okolí bez
toho, čeho jsme svědky nyní a co bude přijatelné i do budoucna.
Ať si odpůrci zkusí sami tu výběrovou a výchovnou ruční těžbu
s věšáky, poškozením okolních stromů, se složitým přibližováním lesem
tak, aby nebyly ostatní stromy poškozeny. Tu různorodou "divočinu"
mějme v rezervacích, NP a lesích rekreačních, ale ne proboha to vnutit
do lesů hospodářských. Tam to může být omezeně na okrajích a na těžko přístupných místech. Naši předci nás za to proklejí, pokud to nebudou
těžit pouze na energetickou štěpku bez nějakého rozdílu druhu i věku.
Pamatujte si jedno, ruční práci odzvonilo a vy sami se ji asi vyhýbáte
jako čert kříže, ale vnucujete ji jiným. Naši předci věděli o čem ta
výběrová těžba je a proto šli do monokultur i věkově stejnorodých a
pouze se o les starali, což není dnes módní. Dnes by každý chtěl pouze
samovýsev, samovýchovu a nejlépe to zhodnotit ještě za svého života
třeba na tu štěpku. Kdo nekritizuje naše předky, tak není ekolog
a tak se vymýšlejí nesmysly, které už byly kdysi opuštěny. Tak jako
dnes nikdo neoseje pole směsí obilovin a plevelů, tak moudrý lesák
nepřipraví svým nástupcům podobný mišmaš všemožných dřevin nevalné
kvality. A teď do mne, ale mi je to fuk, protože na mne žádný
dřevorubec v budoucnu nadávat nebude a ekology mám co by starý
ochránce přírody už víte kde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.5.2021 14:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Vaše starosti a Rotschildovy peníze.
Naši potomci nebudou těžit VŮBEC ŽÁDNÝ LES, protože tu už žádný nevyroste.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.5.2021 15:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud les nahradíte stožáry větrníků a soláry,
tak tomu tak skutečně bude.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.5.2021 20:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud bychom skutečně fosilní uhlík nahradili fofrníky a soláry, měl by les možná šanci.
Ale s dnešními postupy ani ťok.
Za 30 let, kdy by nový les měl začít dospívat, tu bude už možná jen lesostep, ovšem nemáme tu druhy stromů, kteří v tom dokážou žít. Smrk to není ani náhodou.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.5.2021 18:51 Reaguje na Břetislav Machaček
:)Tak nejak to cítím, když chodím krajinou na Vysočině. Nedavne predky nemuzu kritizovat, naopak, a je mi jedno, že to neni bonton. Tehdy byl v lesech taky kurovec a postarali se, aby se nerozlezl. Nestarat se o svěřenou krajinu a tvrdit, že se postará příroda, považuji za lumpárnu. Nechápu, jestli jsou zodpovědni lidi zastrašení, zhloupli, líní nebo je jim ten kurovec a lesy ukradení nebo co se vlastne děje. To je snad nějaký nihilismus nebo fatalismus. Kdo ty lesy na Vysočině obnovi,to teda nevim.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.5.2021 20:15 Reaguje na Jarka O.
Předkové nazažili 500 - leté sucho a průměrnou teplotu o +1.5°C vyšší. To se jim bačovalo.
Po první válce přišla silná kůrovcová kalamita a lehly hektary lesů, ale proti té dnešní to byl čajíček.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.5.2021 10:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano. 4 největší nepřátele socialismu byli 40 let k lesakum naopak milí. A i jinak měli lesaci za sociku samé neférové výhody. Jednoduchou organizaci a zákony, papírování účelné, ideologii jen jednu, a jeden úkol, péči o les a zvěř. To se jim to pracovalo! Po 1. Válce asi taky byla organizace v rozpadu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.5.2021 11:40 Reaguje na Jarka O.
Jenže se sázely POUZE smrkové monokultury čistě z ekonomických důvodů, i když všichni odborníci zúčastněných profesí věštili katastrofu s menší, nebo větší razancí. Což se potvrdilo až po roce asi 2015, zato pořádně.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.5.2021 17:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Pozdě bycha honiti. Škoda krásných smrku. Spíš se nevyznám v té vegetacni zonalite. V jeseníkách jsou některé mladé buky tak skarede a zkroucene jak nějaké jabloně, a naopak čistě bukově lesy v Buchlovskych kopcich, kde je teplo a sucho. A na Javorine taky čistě bukove lesy. Nechci říkat, že tam patří javory, ale podle těch vegetacnich pásem snad ano.
Za 80 let nebude smrkove dřevo potřeba? Nebo se doveze? A odkud, z Ruska, Brazílie nebo Ciny? Němci a rakušani tak blbí nebudou, aby svoje těžili a prodávali do Čech.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.5.2021 10:02 Reaguje na Jarka O.
Je celkem úplně jedno, jestli smrkové dřevo bude potřeba nebo nebude. Ale u nás prostě k dispozici z lesa nebude.
Buď se nahradí, nebo doveze.
Já se ale obávám, že už naše děti budou mít daleko závažnější starosti.
Skutečnou klimatickou krizi odhaduji po roce 30.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist