Příroda
 Neobvykle zbarvenou sýkoru zaznamenali po roce v Přerově. V neděli 17. ledna ji na svém krmítku objevila Jarmila Kačírková, členka Moravského ornitologického spolku. Modřinka má vzácnou pigmentovou vadu – melanismus. Loni ji zpozoroval ochránce přírody Adin Vyhlídka. 
 Loni se konal třicátý ročník Ekologických dnů Olomouc. Kromě jiného přinesl celou řadu přednášek se zajímavými lidmi jako je ekolog David Storch, geolog Václav Cílek, botanik Jiří Sádlo, filozof Stanislav Komárek, evoluční biolog Jan Zrzavý, přírodovědec Anton Markoš či filosofka Eliška Fulínová... Organizátoři vybrané přednášky natočili a zveřejnili na YouTube. Zde je přehled toho nej.

 Čeští vědci vytvořili on-line atlas lišejníků, do něhož soustředili údaje o všech přibližně 1700 druzích známých z ČR. Jedná se tak zřejmě o největší a nejucelenější dílo pojednávající o českých lišejnících. 
 Český svaz ochránců přírody vykoupil za finanční podpory Nadačního fondu Veolia část přírodovědně unikátní lokality na Broumovsku. Jde o bývalé odkaliště dolu a úpravny měděné rudy. 
 Významným úkolem lesnické vědy je v současnosti nalezení jedinců lesních dřevin odolných vůči suchu, a to v rámci jednotlivých druhů a jejich populací. Mezi jedinci jednoho druhu domácích dřevin, ať už jde o smrk, jedli, buk, topol, lípu či jiné, existují významné rozdíly ve schopnosti snášet sucho. Proto je nezbytné najít způsob, jak jedince vykazující toleranci k podmínkám sucha identifikovat. Vědci usilovně hledají geny, které řídí strategii stromů při reakci na stres suchem. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

 Vzácného brouka dřepčíka (Longitarsus substriatus) objevili entomologové při loňském průzkumu v nově vznikajícím Ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku. Brouk byl v České republice pozorován po více než třiceti letech a odborníci ho tu už považovali zavyhynulého. Kromě toho přírodovědci v ptačím parku České společnosti ornitologické (ČSO) zaznamenali i další vzácné druhy bezobratlých a celkem 162 druhů ptáků včetně kriticky ohrožených. 
 Lidskou činností došlo během posledních desetiletí k obrovskému úbytku přírodní rozmanitosti v krajině.
Je to nejen úbytek množství a druhové pestrosti živočichů a rostlin, ale také členitosti krajiny. Důsledky
tohoto stavu pro budoucnost nejsme dnes vůbec schopni domyslet. Dovolím si citovat jednu jednoduchou
větu z oboru antroposofie: „Život je jednotou“. Přemýšlejme o tom, možná potom trochu lépe pochopíme
třeba provázanost života hmyzu s rostlinami nebo jejich přirozenou regulaci přírodou. Rozmanitost
je obecným principem pohybu a vývoje. Jako zemědělci, to dobře vidíme při pěstování monokultur,
když nám tam příroda sama posílá plevele, škůdce a choroby, jen aby porost zpestřila. 
 Vinice Šobes, kterou chce Znojmo zapsat na seznam světového dědictví UNESCO, je mezi ostatními českými vinicemi trochu unikát. Jedinečnost podmínek této viniční tratě, ve vinařství shrnutý do pojmu terroir, potvrdily závěry několika prací realizovaných na ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, jejichž výsledky nyní shrnul profesor Pavel Pavloušek. Dokončená studie městu Znojmo poslouží jako podkladový materiál pro zápis Šobesu do seznamu Ministerstva kultury a následně na seznam UNESCO. 
 Těžba uhlí byla motorem ekonomiky, hlavním zdrojem energie a tepla, živobytím statisíců lidí i výrazným zásahem do krajiny a životního prostředí. Historie těžby sahá hluboko do středověku, nicméně pravidelná těžba začala až koncem 18. století, jedním z nejdůležitějších průmyslových odvětví se stala až v druhé půlce 19. století, kdy nastartovala průmyslovou revoluci, a byla jím po celé století dvacáté. 
 Zachráníme, obnovíme, doplníme, vysadíme. Touha člověka opravovat jím narušenou přírodu nezná hranic a nevyhýbá se ani lesům. Ty nejrozmanitější lesní porosty světa, proslulé diverzitou druhů i vzájemností ekologických vazeb, totiž vznikají samovolně a bez lidského přispění. Pomalou sukcesí, postupnou samovolnou obnovou. Na tuto dnes v Evropě opakovaně zapomínanou zkušenost upozorňují aktuálně lidé z neziskovky Rewilding Britain (RB).

|
|