PřírodaMísto pilníčku rašple. Tak probíhá pedikúra sloních kopyt21.11.2018 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Nohy slůňat, která se v Zoo Praha narodila v roce 2016, už nesou nějakou váhu. Starší Max aktuálně váží 938 kg a mladší Rudi 676 kg. Oba si ale stále rádi hrají a jsou velice aktivní. A jejich kopyta – tenčí než u dospělých slonů – jsou tudíž náchylná k prasklinám. I oni proto musejí pravidelně absolvovat pedikúru. Informuje o tom Zoo Praha.
Letošní rok ukázal, že přehrady a rybníky jako ochrana před suchem nefungují7.11.2018 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Agrolesnictví z pohledu francouzské praxe6.11.2018 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Extrémní sucho a horko ve střední Evropě během letošních letních měsíců je jeden z výkyvů počasí, který odborníci nejčastěji přičítají globální klimatické změně. Oteplování planety je skutečností, což ovlivňuje růstové podmínky nejen v evropské krajině. Jednotlivé mezinárodní i národní organizace na to reagují různými doporučujícími adaptačními a mitigačními opatřeními. Jedno z takových jsou agrolesnické systémy (ALS), jež jsou známé z tradičního tropického a subtropického zemědělství.
Vysaďte zoostrom, vytvoříte vlastní minizoo1.11.2018 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Mohutné, staleté stromy plné dutin a odumírajícího dřeva jsou miniaturní zoologické zahrady. Jeden větrem ošlehaný velikán může dokonce hostit více zvířat, než celá zoo. Jen nejsou příliš velká. Najdeme tu naše největší brouky roháče, úchvatně se lesknoucí zlatohlávky a krasce, nejrůznější motýly a můry, hnízda samotářských včel, ale i hnízda a nocoviště nejrůznějších ptáků, netopýrů, doupata kun a lasiček i pelíšky ježků, lišek či jezevců. Jenže takové stromy z krajiny rychle mizí a s nimi i jejich vzácní zvířecí obyvatelé. A tak se ochránci přírody i entomologové rozhodli urychlit čas a pro podporu divokých zvířat vytvářejí takzvané zoostromy.
Vědci mají unikátní příležitost sledovat přeměnu chemicky ošetřovaného pole na druhově bohatou louku29.10.2018 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž od letošního roku k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.
Před sto lety sázeli lidé lípy z radosti ze vzniku republiky. Podařilo se vypátrat na pět set těchto stromů26.10.2018 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Nejméně 572 stoletých Stromů svobody se podařilo najít díky kampani Stromy svobody 1918–2018, kterou zaštiťuje Nadace Partnerství. Stromy – především lípy – sázené na podzim roku 1918 a během celého roku 1919 byly zhmotněním všeobecné euforie ze vzniku samostatného státu a konce Velké války. Rostou na více než 340 místech po celé České republice a částečně také na Slovensku. Těch, které byly vysázeny ještě v roce 1918, zůstalo do letošních dnů 264. V prvním roce nezávislého Československa jich pak přibylo dalších 308.
Jihočeští ornitologové hlásí opětovné zahnízdění vzácného (a krásného) ptáčka24.10.2018 | PRAHA
(Ekolist.cz)
První záznam o hnízdění v jižních Čechách pochází z 90. let minulého století z Třeboňska, podruhé zahnízdily v roce 2015 na Českobudějovicku. Vždy šlo ovšem o jeden pár. Teprve v loňském roce se hnízdiště vlh objevila na dvou místech v kraji a poprvé také vznikla kolonie těchto atraktivních ptáků, kde z pěti hnízdících párů čtyři vyvedly mláďata. A právě do této pískovny na Českobudějovicku se vlhy vrátily i v letošním roce.
Z české přírody mizí koroptve, křepelky a zajíci. Někde se jim daří díky překvapivému spojenci23.10.2018 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Desítky let myslivci v České republice smutně sledují, jak v krajině dramaticky ubývá drobná zvěř, která byla dříve v přírodě běžná. Kromě zajíců jde především o ptáky zemědělské krajiny, jako jsou koroptve nebo křepelky. Nyní myslivci získali překvapivého spojence. Koroptve pomáhají do krajiny vracet divocí koně a další velcí kopytníci. Informuje o tom Dalibor Dostál ze spolku Česká krajina.
Dřevinou roku 2018 je vrba. Je nenahraditelná zejména pro včely22.10.2018 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Vrba je jedna z nejzajímavějších dřevin České republiky. Vrb je u nás 21 původních domácích druhů a tak byla vyhlášena Dřevinou roku 2018. Vrba zajišťuje ochranu břehových svahů nebo rekultivaci lomů. Důležitá je také jako zdroj proteinové včelí výživy při jarním vylétání z úlů. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.
Meziplodiny chrání pole a vylepšují půdu19.10.2018 | PRAHA
(Žít krajinou)
Půda je bohatství nás všech. Pro zemědělce je prostředkem k úspěchu, tedy k velké a kvalitní sklizni, a z té se nakonec těšíme i my ostatní. Zásoby živin v půdě však nejsou nevyčerpatelné, a proto se o ni musíme dobře starat. Použití meziplodin je jedním z opatření, která pomáhají zachovat, nebo i vylepšit kvalitu půdy. A co to vlastně jsou ty meziplodiny?
|
reklama |