Nového obyvatele mají od letošního roku stepi v bývalém vojenském prostoru u středočeských Milovic. Vědci tam poblíž obce Lipník poprvé zaznamenali výskyt exoticky vyhlížející kudlanky nábožné. Velký, sytě zelený až hnědý hmyz, jehož trojúhelníková hlava s velkýma očima připomíná vyobrazení mimozemšťanů ze sci-fi komiksů, se přitom ještě před dvěma desetiletími vyskytoval hojně jen na Jižní Moravě.

Okolí národní přírodní památky Radouč v Mladé Boleslavi je už několik let známé výskytem kriticky ohrožených syslů obecných. Žije jich tu více než šest stovek. Zvířata si zvykla na častou přítomnost lidí z přilehlého sídliště a ztrácejí přirozené instinkty. Město Mladá Boleslav se proto nyní rozhodlo na místo instalovat několik informačních tabulí. Žádá na nich společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR návštěvníky, aby sysly nekrmili, nesahali na ně a nechytali je.

Hnízdění vzácného datlíka tříprstého bylo letos potvrzeno v jižní části chráněné krajinné oblasti Brdy. V tamějších lesích totiž našel prostředí, které k životu potřebuje: jehličnaté či smíšené lesy pralesovitého charakteru se starými stromy, zlomy a vývraty. Takových lesů v naší krajině mnoho nezbylo. Datlík se proto vyskytuje jen vzácně, především na Šumavě a v Beskydech.

Na Komorní hůrce nedaleko Františkových Lázní na Chebsku začaly práce na rozšíření takzvané Goethovy štoly. Pod vyhaslou sopkou by mělo vzniknout 28 metrů chodeb ve stopách původních štol, které nechal na žádost spisovatele J. W. Goetheho vyhloubit hrabě Kašpar Šternberk. Práce za dva miliony korun završí tříletý geofyzikální průzkum sopky. Měly by být dokončeny zhruba do konce září, přibližně do roka by pak štoly mohly být zpřístupněny i veřejnosti, řekl ČTK Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Praze.

Ovce se vrátí do borových lesů na území národní přírodní památky Hadce u Želivky. Spásání pomáhá ve zdejších lesostepích udržet podmínky pro kriticky ohroženou bylinu kuřičku hadcovou. Pastva probíhá za přísných bezpečnostních opatření a v malém rozsahu, aby byla vyloučena všechna rizika pro vodárenský zdroj.

Zatímco na Moravě se čápi zatím na cestu do zimovišť teprve posilují (hraboši), dva naši západočeští jsou již druhý týden v pohybu a každý den urazí několik desítek kilometrů na jih. Letos jsme společně se společností Anitra vybavili satelitními vysílačkami celkem tři čápy bílé.

Každý rok přijme Záchranná stanice hlavního města Prahy po volně žijící živočichy stovky osiřelých či opuštěných ptačích a savčích mláďat, která přišla o rodiče nebo rodné hnízdo a bez lidské pomoci by si v přírodě nedokázala poradit. S mláďaty některých druhů, jako jsou ježci, veverky, kosi nebo labutě, se ošetřovatelé setkávají pravidelně každý rok.

Každá sezona mláďat si ale pro naše zaměstnance připraví také několik nečekaných překvapení. Mezi tyto netradiční pacienty se letos zařadilo i mládě kriticky ohroženého sysla obecného. O tohoto chráněného hlodavce se naše stanice starala teprve podruhé ve své více než sedmileté historii.

Hraboš polní je a bude stálým obyvatelem naší krajiny, především té zemědělské. Ideální podmínky nachází na vysoce bonitních půdách v nadmořských výškách 200-600 metrů nad mořem. Cílem aktuálních opatření na místech, kde se přemnožil, proto nemůže být podle vědců Mendelovy univerzity v Brně vyhubení hraboše, ale snaha jeho početnost udržet v únosných mezích, tedy pod prahem ekonomické škodlivosti.

Někteří entomologové mu říkají Velký piškot, podle oválného tvaru výletového otvoru ve stojících souších připomínající právě piškot. A je to extrémně vzácný živočich, který se v České republice vyskytuje pouze na několika málo místech. Řeč je o kornatci velkém, zhruba 1,5 centimetru dlouhém, plochém, černém brouku, který byl znovuobjeven v Národním parku Šumava.

Vodní dílo Skalička, které má vzniknout na toku řeky Bečvy nedaleko stejnojmenné obce, by mohlo zcela zničit místní biodiverzitu. Mezi lety 2016 až 2018 zde entomologové provedli základní průzkum brouků a dvoukřídlého hmyzu. V rámci něj vyšlo najevo, že toto území je z hlediska přírodovědeckého nesmírně cenné a v rámci České republiky jej lze označit za horké místo biodiverzity.