Stáda divokých koní pocházejících z anglického Exmooru se v Česku rozrůstají. Po sčítání letošních přírůstků vědci napočítali v pěti rezervacích celkem 111 divokých koní. Největší stáda se nacházejí ve středočeských Milovicích, kde je nyní na dvou pastvinách dohromady 71 koní, a v Národním parku Podyjí na Jižní Moravě, kde je na dvou pastvinách celkem 20 koní.

Český svaz ochránců přírody vykoupil mokřadní louku Chválovna na Vimpersku. Je to více než hektarová mokřadní loučka s prameništěm, vklíněná mezi les a silnici dva kilometry východně od Vimperka. Staré botanické průzkumy odtud uvádějí řadu vzácných druhů – arniky, oměje, tolije, orchideje prstnatce i masožravé rosnatky.

Již od poloviny devadesátých let minulého století Český svaz ochránců přírody aktivně zachraňuje mnoho desítek, či spíše stovek starých odrůd ovocných stromů. Toto bohatství se nashromáždilo hlavně během posledních 400 let, kdy se ovocné stromy staly naprosto samozřejmou součástí krajiny Čech, Moravy a Slezska.

Rokytka je vodní tok v povodí dolní Vltavy. Pramení jihovýchodně od Říčan v prostoru Říčanského lesa mezi obcemi Tehov a Tehovec v nadmořské výšce 453 m. Celková délka potoka je 37,5 km. Prameny Rokytky jsou dva a po několika stech metrech se stékají a stávají se počátkem nejdelšího pražského potoka, jenž má na území Prahy délku 31,5 km. Slovo „rokyta“, které dalo jejímu jménu základ, je staroslovanské pojmenování vrby, kterými je říčka lemována dodnes.

Víra v pokrok vědy a rozumu nikdy nebyla silnější než v dlouhém devatenáctém století. Když chemik Fritz Haber přišel v roce 1909 na to, jak syntetizovat čpavek z atmosférického dusíku, jistě byl přesvědčen, že s pomocí vědy, respektive umělých hnojiv, pomůže nakrmit celý svět. A svým způsobem měl pravdu. Jenže už nemohl dohlédnout všechny následky, které rozšíření umělých hnojiv přineslo — a které nás o sto let později mohou přivést až k potravinové krizi.

Jarní zežloutnutí našich polí se stalo každoročním koloritem. Vždycky s sebou přinese také obvyklou argumentační přestřelku, zda se řepky nepěstuje příliš, nakolik krajině škodí, anebo naopak prospívá. Jak si však ve stínu řepkové debaty vedou ostatní plodiny a čím se naši zemědělci řídí při jejich výběru?

Proces majetkového vyrovnání mezi církvemi a státem vzedmul v nábožensky jinak spíše vlažném Česku vlnu emocí. Jejich symbolickým vyjádřením se stala ruka preláta, natahující se na předvolebních billboardech ČSSD z roku 2012 lačně po naditém žoku peněz. Stranou pozornosti účastníků disputací o adekvátnosti vynaložených miliard zůstalo mnohé. Například snaha o reflexi, co bude emancipační proces znamenat pro roli církve ve společnosti — natož co bude znamenat pro přírodu. Další díl seriálu Naše půda jsme se proto rozhodli věnovat církevnímu hospodaření na tuzemských polích a lukách.

Labský kaňon je unikátní nejen pro své krajinné a přírodní hodnoty, představuje zároveň obrovský potenciál pro turistické a rekreační využití. Zatímco na německé straně si to uvědomili již dávno, na straně české stále přežívá snaha přetvořit Labe na průmyslový dopravní kanál. Historie turistického využití zdejší krajiny přitom sahá až do devatenáctého století, kdy zde vznikly jedny z nejstarších turistických spolků v Evropě a území se spolu s Alpami stalo kolébkou evropské i světové turistiky. Fascinující krajina Českosaského Švýcarska inspirovala věhlasné romantické umělce. Jejich díla a později i staré pohlednice k nám dnes promlouvají o přírodní podobě Labe.

Mladý rys, kterého na podzim roku 2018 zachytila fotopast v chráněné krajinné oblasti Brdy, se na konci roku vrátil zpátky na Šumavu, do její západní části a tady trávil celou dobu říje. Potvrdilo to porovnání snímků z fotopastí, na kterých je tento jedinec zachycen. Každé zvíře má totiž jedinečnou kresbu, která při podrobném zkoumání umožňuje jeho přesnou identifikaci. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny spolu s Národním parkem Šumava.

Mokrsko je malá vesnice na západním úbočí Veselého Vrchu a je součástí obce Chotilsko, nedaleko Příbrami. Z druhé strany Veselého Vrchu protéká řeka Vltava, na které se v tomto místě nachází Slapská přehradní nádrž. To je jeden z důvodů, proč je zdejší oblast velmi populární pro rekreaci, a nejen pro Pražany. Má to ovšem jeden zlatý háček.