Řadu let se diskutuje o tom, zda jsou rybníky pouhými příjemci znečištění ze zemědělství a obcí, nebo zda naopak samy kvůli chovu ryb generují značné množství znečištění, kterým pak trpí navazující vodní toky.

Jasoň dymnivkový je kriticky ohrožený lesní motýl chráněný naší i mezinárodní legislativou. Dříve běžný druh vymřel v Čechách, na Moravě přežívá na pár posledních místech. Nejvíce jasoňů u nás donedávna žilo v Milovickém lese pod Pálavou. Dnes tu motýl vymírá. Informuje o tom Biologické centrum AV ČR.

Začalo to nevinně přecházením louky a nalezením květenství, o kterém víte, že se v přírodě běžně nevyskytuje. První fotografie a hledání informací o druhu orchideje. Příliš pozornosti jsem nálezu nevěnoval a vzpomněl si po třech letech. Druhá návštěva lokality v letošním červnu začala fotografováním sedmi kvetoucích rostlin. Snímky jsem zveřejnil na internetu a pak to vše začalo.

Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zkoumají stresové podmínky stromů v městském prostředí. V Brně tento týden instalovali na dvou vybraných ulicích teplotní a vlhkostní čidla, která budou monitorovat vlhkost a teplotu půdy. Cílem je zjistit, jak stromy reagují například na letní horka a nedostatek vody v půdě.

Terénní zooložka Zoo Ostrava Markéta Ticháčková při pravidelném jarním kroužkování ptáků na Českolipsku odchytila netradičně zbarvenou sýkoru, která vyvolala otázky, zda se nejedná o u nás velmi vzácnou sýkoru azurovou ze severovýchodní Asie. Bližší určení dle více morfologických znaků však přineslo jasnou odpověď – jednalo se o netypicky světle zbarvenou modřinku, u nás jednu z nejběžnějších sýkor.

Šardice se nachází ve vyhledávané oblasti Slovácka. Pro malebnost zvlněné krajiny, monokulturních lánů s vlnícím se obilím, které přerušují biopásy a solitérní stromy, se jim říká Moravské Toskánsko. Nádherné scenérie vyhledávají především fotografové. Pokud ale na krajinu namíříte termovizní kameru, uvidíte nepěkný obrázek.

Jihlava je specifická tím, že se nachází na evropském rozvodí. Jediná voda, se kterou může město i region hospodařit, je voda dešťová. Víme, že si jí musíme vážit, protože pokud nám odteče bez užitku (to v tom lepším případě) nebo navíc ještě napáchá cestou škody (to v případě horším), můžeme si za to sami.

Češi milují stromy, přesněji jejich vysazování. Když chce firma ukázat, že to s péčí o planetu myslí vážně, vysadí stromek za každé prodané auto. Podobně naladěný politik slíbí třeba milion stromů pro Prahu. I festival Ekofilm se svého času chlubil loukou zalesněnou dubem a borovicí.

Jistě to znáte z vlastní zkušenosti: kolem jste jeli aspoň padesátkrát, ale nikdy jste tam nezastavili, protože si říkáte „až někdy příště…“! Jedním z těchto míst jsou pro mnohé určitě Oderské vrchy nad Moravskou bránou. Po jejich úpatí denně prosviští desítky rychlovlaků a tisícovky aut směrem na Ostravu a zpět, čas k zastavení ale obvykle schází.

Smečky kříženců psů a vlků by mohly způsobit vyhynutí evropských vlků. S rozšiřováním lidských aktivit na stále větší území přispíváme k úbytku prostředí pro život volně žijících zvířat, jako jsou vlci. Ti se stále častěji dostávají do kontaktu s volně se pohybujícími psy. Křížení s nimi dnes představuje poměrně velké ohrožení divokých populací vlků, kteří ztrácejí „genetickou identitu“. Tématu se věnuje studie uveřejněná v časopise Frontiers in Ecology and Evolution