V českých městech zplaňuje stále více druhů rostlin zavlečených z cizích zemí. Potvrzují to nové údaje Věry Kafkové, studentky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, která při průzkumu širšího centra Olomouce objevila 19 druhů rostlin dosud nezaznamenaných v České republice. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.

Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování a vede až ke sterilizaci. Poměrně běžná růže šípková ale má sad pět. Mezinárodní tým s účastí vědců z Biofyzikálního ústavu AV ČR v časopise Nature popsal neobvyklý, nicméně funkční způsob, jak růže při rozmnožování tyto liché sady „rozdělí svým potomkům“. Výzkum by mohl přispět třeba ke šlechtění.

Historicky nejvyšší počet mláďat v jedné snůšce, historicky nejvyšší počet jedinců poskytnutých pro vypuštění. Mimořádně úspěšná hnízdní sezóna u puštíků bělavých v ostravské zoo byla završena odvozem všech sedmi mladých jedinců do Rakouska, kde budou v rámci mezinárodního repatriačního projektu vypuštěni do volné přírody.

Unikátní relaxační místo v zeleni vzniklo v Ostravě-Hrabové. Původně neprostupný a v podstatě nepřístupný veřejný prostor se zcela proměnil v odpočinkovou lokalitu s mokřady a tůněmi. Nově zde najdeme mnoho vzdělávacích a herních prvků, díky nimž na místo budou směřovat rodiny s dětmi.

Klíšťat v Česku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. Vědecký výzkum však zjistil, že jejich počty dokáží velmi účinně snižovat velcí kopytníci.

Borovice lesní je v Česku druhou nejvýznamnější hospodářskou dřevinou. Obdobně jako u ostatních dřevin dochází i u ní ke zhoršení zdravotního stavu v důsledku delších období sucha a vyšších teplot vzduchu. Stromy zasažené suchem jsou nejen fyziologicky stresovány, ale také náchylnější k napadení biotickými činiteli, což zvyšuje pravděpodobnost jejich odumření.

Ochránci přírody z organizace Čmelák chtějí, aby na polích vznikaly meze, remízky a aleje. Podle nich jich vzniká v zemědělské krajině stále málo. Zemědělce ani vlastníky půdy k tomu totiž nic nemotivuje. „Nechtěli jsme už jen sledovat nekonečné diskuse o tom, proč to nejde, a raději jsme se rozhodli jedno pole, naše první, sami koupit,” konstatuje vedoucí organizace Čmelák Jan Korytář.

V posledním měsíci byl na Ostravsku a nyní na Zlínsku opakovaně pozorován los evropský. S největší pravděpodobností přišel na naše území z Polska. Naposledy byl viděn před několika dny na předměstí Zlína u průmyslové zóny poté, co přeplaval rybník u Lukova a procházel Kostelcem u Zlína. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uvítá informace o jeho pohybu, zadávat je možno prostřednictvím webového formuláře.

Podpora biodiverzity, zlepšení půdy i omezení závislosti na pesticidech. K tomu všemu by mohly pomoci kvetoucí pásy uprostřed lánů zemědělských plodin. Směs rostlin vysetá v místě pojezdů zemědělské techniky má na pole přilákat užitečné půdní mikroorganismy, ptáky i hmyz. Mezi nimi i přirozené nepřátele zemědělci nevítaných druhů.

Odstartoval další ročník letních výprav Hnutí DUHA, které se každoročně konají v oblíbených lokalitách české a moravské přírody. Cílem těchto tradičních prázdninových akcí je chránit lesy, divočinu a aktivně se podílet na obnově přírody kolem nás. Více než stovka dobrovolníků a dobrovolnic se Týdnů pro krajinu pravidelně účastní z celé republiky.