Zprávy zelené domácnosti
Dle některých zájmových sdružení by zákazníci měli být informováni o množství vody, které se spotřebuje při výrobě potravinářských výrobků a nápojů, píše The Guardian.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provedlo v květnu výzkum nakolik se české domácnosti chovají ekologicky šetrně. Chování šetrné k životnímu prostředí deklarují spíše vysokoškolsky vzdělaní lidé a lidé s dobrou životní úrovní – více třídí odpady, nakupují biopotraviny a výrobky šetrné k životnímu prostředí. 
V blízké budoucnosti bude při nákupu nových spotřebičů, zejména elektroniky, hrát velkou roli ekologie. Podle studie sdružení Consumer Electronics Association (CEA) se zákazníci budou mnohem více zajímat o dopady výrobků na životní prostředí a také o to, jak byly vyrobeny, píše internetové zpravodajství BBC. 
„Zajímalo by mne, zda-li jsou speciální normy na jakost biopotravin. Vím (i když nechápu), že biovýrobky nesmějí obsahovat GMO. Ale co se týká syntetických/přírodních pesticidů, mykotoxinů a dusičnanů, měl jsem za to, že pro biovýrobky platí stejné normy jako pro jiné potraviny. Jak je to doopravdy?“ napsal nám dotaz čtenář Tomáš Moravec. O odpověď jsme požádali Alexandru Kvasničkovou z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Z její odpovědi a doporučených odkazů jsme pak sestavili následující text.

Celý příběh dvou ministerstvem životního prostředí (MŽP) garantovaných ekoznaček Ekologicky šetrný výrobek (EŠV) a Ekologicky šetrná služba (EŠS) se točí v kruhu. Pořádná propagace ekoznaček se nikdy neuskutečnila, protože na ni nebyly peníze. Firmy nemají o ekoznačky zájem, protože spotřebitelé je nevyhledávají. Spotřebitelé ekoznačky nevyhledávají, protože o nich nevědí. Možná by pomohla reklama, ale na tu nejsou peníze.

Ekoznačka Ekologicky šetrná služba se právě stala součástí osmnácti členné rodiny certifikátů a značek, které sdružuje Program Česká kvalita. Přidala se tak ke svému staršímu sourozenci, Ekologicky šetrnému výrobku, který byl do programu přijat před šesti lety. 
Na konferenci k Týdnu udržitelného rozvoje prezentoval Jaroslav Maroušek z obecně prospěšné společnosti SEVEn energetické scénáře. Podle jeho slov jsou největším zdrojem energie právě její úspory. 
 Ochránci zvířat považují klecové chovy za kruté vězení, v kterém nosnice zbytečně trpí. Zástupci drůbežářského průmyslu to popírají a argumentují i pragmatickou a ekonomickou stránkou věci. Od roku 2012 budou muset být klasické klece nahrazeny alespoň tzv. obohacenými. Průmysl chce prosadit odložení tohoto termínu, ochránci naopak doufají, že rok 2012 platí. 
14.3.2008 16:00 | PRAHA
(EkoList)
Čeští zákazníci mohou stále častěji najít v regálech supermarketů vajíčka od nosnic, které svůj život nestrávily namačkány v klecích. V celé České republice nabízí na trh vajíčka v bio kvalitě pouze dvě společnosti - farma Abatis, sídlící v obci Zvole u Prahy, a farma Pavla Kýra z Heroltic. 
|
1.12.2025 | Petra Kozáková a Zuzana Kučerová
26.11.2025 | Kateřina Štrossová
|