Stromy výjimečné svým mimořádným vzrůstem a stářím se těší zájmu společnosti od nepaměti. Takové stromy nám lidem imponují svou velikostí a pro nás nedosažitelným věkem, v němž mnohdy zůstávají vitálními a majestátními dominantami krajiny. Mnohé z těchto stromů jsou zařazeny na seznam tzv. památných stromů, čímž společnost stvrzuje zvláštní zájem na jejich ochraně. V současnosti je v seznamu památných stromů spravovaném Agenturou ochrany přírody a krajiny 6152 jednotlivých položek (některé záznamy přitom netvoří jednotlivé stromy, ale i celé aleje).

V Česku se dají ledovce nejsnáze stopovat v Krkonoších. Možná je to zvláštní, protože obrovský kontinentální ledovec, který ve čtvrtohorách pokrýval celou severní Evropu a natahoval se až na úpatí Krkonoš, si na samotné Krkonoše nikdy nesáhl. Ten největší ledovec se dostal pouhých 8 km od jejich severního úpatí.

Sloni jsou vpravdě ikonickým druhem, symbolem ochrany africké přírody a naprostou jedničkou, když přijde na výtěžnost ochranářských kampaní. Kromě toho, že jsou ohrožení vyhynutím, sami dost své okolí ohrožují. Zvlášť tam, kde se vyskytují v blízkosti lidí. A těch, na rozdíl od slonů, v Africe rychle přibývá.

Klimatické extrémy posledních let výrazně zhoršují zdravotní stav zejména smrkových porostů a zvyšují pravděpodobnost jejich kalamitního rozpadu. Neúměrný rozsah jejich obnovy vede k širšímu uplatňování pozapomenutých způsobů i hledání nových možností. Mezi málo uplatňované formy obnovy lesa, na které je v současnosti zaměřována stále větší pozornost, patří dvoufázová obnova s využitím porostů přípravných dřevin, které napomáhají růstu stinnějších druhů dřevin. Dvoufázová obnova v urychleném sledu využívá postupů sukcesního vývoje lesa.

Člověk by musel spadnout z Marsu, aby ho nezastihla zpráva, že v březnu začala na Islandu soptit nová sopka, Fagradalsfjall. Dech beroucí záběry z přeletu dronů, fotografie sopečných explozí i záběry opékání párků na čerstvě utuhnuté lávě si opakovaně vydobyly místo na předních stránkách novin. Ze sopky se navíc stala turistická atrakce pro lidi dychtící spatřit aktivní sopku. Oproti jiným islandským sopkám je totiž snadno dostupná a doposud nebyla ani výrazněji nebezpečná. Láva se totiž prozatím rozlévala v neobydlené krajině. Bude tomu i nadále?

Věta: „Stromy jsou odpověď!“ se v poslední době stala sloganem nejedné kampaně proti klimatickým změnám. A protože je tohle zvolání podobně mnohoznačné, jako třeba „Bojuj za mír“, hodí se na něj hledět s určitou opatrností. Vysazování stromů totiž odpovědí je, ale bohužel ne vždy tou jedinou správnou.

Jen pár prvních pěkných dní stačilo k tomu, aby návštěvníci Sněžky ukázali, že své chování od loňska vůbec nezměnili. Správa Krkonošského národního parku tedy nemá jinou možnost, jak ochránit vzácnou a zranitelnou přírodu vrcholu Sněžky, než opět přistoupit k instalaci ochranných sítí jako v loňském roce. Ty rozšíří nynější řetězové zábrany již tento pátek. Informuje o tom Správa Krkonošského národního parku.

V české krajině se přemnožily nutrie, které patří k nejvíce invazivním živočichům planety. Lidé je přitom považují za neškodné tvory a poblíž velkých sídel je navíc přikrmují, což problém ještě více eskaluje. Nutrie přitom vytlačují původní druhy živočichů, narušují břehy budováním nor a přenášejí různé druhy nemocí.

Městské trávníky v Českých Budějovicích i letos rozkvétají. A to zásluhou neformální skupiny občanů a odborníků, která ve spolupráci s magistrátem a firmami navrhuje trávníky vhodné k méně častému sečení.

Lýkožrout smrkový a další kůrovci trápili lesníky v Česku několik let. Kůrovcová gradace se nevyhnula ani Krkonošskému národnímu parku. I když se hospodaření v lesích národního parku a také pohled na lýkožrouta dílem liší od toho mimo chráněné území, i v KRNAP existují místa, kde lesní zákon ukládá proti tomuto podkornímu hmyzu zasahovat. Jde především o zónu soustředěné péče o přírodu, ve které lze ještě najít celou řadu v historii nevhodně založených smrkových porostů. Informuje o tom Krkonošský národní park.