PřírodaReportáž ze Šumavy: Den střetů na Ptačím potoce28.7.2011 | MODRAVA
(Ekolist.cz)
Středeční ráno na Modravě věstí pěkné počasí. Sluníčko si užívá i několik desítek policistů, kteří se připravuji na parkovišti na zásah proti aktivistům v šumavských lesích. Zatímco policisté si před osmou ráno ještě dopřávají snídani, aktivisté jsou již připraveni na místech, kde by se mělo do hodiny začít kácet.
Sněžka jinak: vydejte se do nitra nejvyšší české hory7.7.2011 | PEC POD SNĚŽKOU
(Ekolist.cz)
Skoro každý byl někdy na Sněžce. Ale co se podívat „do Sněžky“? Tedy do systému opuštěných dolů, který vznikal v uplynulých staletích? Nyní máte šanci: počátkem července se rozsáhlá část těchto unikátních prostor poprvé otevřela veřejnosti. Mezi vůbec prvními návštěvníky podzemního labyrintu, do něhož se vstupuje z Obřího dolu, byl i redaktor Ekolistu.
Co jsme to za zvíře? Pátrání po původu Homo sapiens bohemicus20.6.2011 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Lisabonská katastrofa – Zemětřesení a tsunami může způsobit zkázu i v Evropě10.6.2011 | LISABON
(Ekolist.cz)
Spousta obyvatel Evropy sice byla nebo stále je ohromena obrovskou silou zemětřesení a následné tsunami, jež právě před čtvrtrokem zpustošily část Japonska, nepřipouštějí si ovšem, že by se něco podobného mohlo stát i na našem kontinentě. Opak je však pravdou, což kromě jiných pohrom dokládá zkáza Lisabonu v roce 1755. Zemětřesení, tsunami a požáry tenkrát hlavní město Portugalska skoro celé zničily. Navzdory mnoha přímým svědectvím a dalším dokladům se však stále nepodařilo zjistit, co bylo přesně geologickou příčinou celé katastrofy. Kvůli tomu je rovněž obtížné předpovědět, zda a případně za jak dlouho by se podobná událost mohla opakovat.
Nebezpečný hmyz – znáte naše jedovaté brouky?2.6.2011
(Naše příroda)
Může být hmyz nebezpečný pro člověka, pána tvorstva? Samozřejmě ano. Člověk je na Zemi králem jen na vratkých nohách. Kdyby například brouci, vosy a mravenci dorůstali velikosti koček, znamenalo by to pravděpodobně zánik lidstva, neboť by se z nich stali strašliví nepřátelé. Takovýto návrat k prehistorickým formám obrovského hmyzu naštěstí nehrozí, ovšem i při svých mnohdy titěrných rozměrech dokážou někteří jeho zástupci člověka řádně potrápit. Hmyz ohrožuje člověka buď přímo, a to tím, že ho kousne nebo bodne, či nepřímo, jako přenašeč chorob nebo jako tzv. škůdce.
Singltrek pod Smrkem aneb Jak si kolo v přírodě pořádně užít3.5.2011 | JIZERSKÉ HORY
(Ekolist.cz)
Na severních svazích Jizerských hor právě začíná druhá sezóna pro zatím zcela ojedinělou cyklistickou atrakci – singltrek. Mezi stromy se vinoucí stezka přináší cyklistům jinde nepoznané zážitky, obcím frýdlantského výběžku naději na výdělek a spokojení jsou s ní dokonce i ochranáři z CHKO Jizerské hory a lesníci z Lesů ČR.
Spaní pod širákem zákonům a ochráncům přírody nevadí28.4.2011 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Chcete potkat v lese zubra? Brzy to bude možné (ač ne snadné)13.4.2011 | Ralsko-Kuřívody
(Ekolist.cz)
Návraty zvířat do míst, kde po nich dlouho nebylo ani vidu ani slechu, nebývají snadné. O to více jsou však zajímavé. Ochranářům se třeba podařilo vrátit do šumavských lesů rysa a vybudovat tam jeho životaschopnou populaci. Naproti tomu třeba velkolepý návrat bobrů na jižní Moravě vyvolal vlnu “protibobřích“ nálad, protože toto zvíře umí přetvářet krajinu k obrazu svému opravdu rychle. Ale co návrat něčeho většího? Něčeho o hodně většího?
Příběh zkrvavených řek aneb Co dělat s „nepřítelem“ kormoránem15.3.2011 | PLZEŇ
(Ekolist.cz)
Ještě před čtvrt stoletím to byl svátek – když se někde ten krásný pták objevil, milovníci přírody se za ním jezdili dívat z širokého okolí. Krásný pták je to nadále – jen nadšení opadlo. Přesněji řečeno: na mnoha místech se změnilo v zoufalství, nebo v lepším případě v konstatování, že s kormorány není něco v pořádku. Počty kormoránů, kteří jsou i dnes chráněným druhem, dramaticky stoupají a jejich hejna zaplavující Evropu přivádějí rybáře k šílenství. A nikdo přesně neví, co s tím. Pojďme se tedy pokusit tento „případ kormorán“ trochu rozplést.
Mravenci a jejich podivuhodný svět3.3.2011
(Naše příroda)
Mravenci náleží mezi blanokřídlý hmyz (Hymenoptera) a jsou tudíž blízkými příbuznými včel, vos či čmeláků a podobně jako oni žijí ve velkých společenstvích, která lze považovat za vývojově nejvyšší formu existence bezobratlých živočichů. Jejich domov – mraveniště je jedna z nejdokonaleji organizovaných pospolitostí v říši hmyzu, v mnohém připomínající i společenství člověka. Mravenci jsou velmi výkonnými staviteli, chovateli, sběrači a lovci, kteří svojí činností ovlivňují rozsáhlá území.
|
reklama |