Na hadí uštknutí zemře ročně ve světě více než sto tisíc lidí a dalších 400 tisíc má po uštknutí trvalé následky. Přesná čísla známá nejsou, ale odhaduje se, že hadi každoročně uštknou 4,5–5,4 milionu lidí. Zhruba u poloviny z nich dojde k otravě hadím jedem.

Zákazníci stravovacích zařízení si čím dál častěji přinášejí vlastní krabičky na odnos jídla. Reakce podniků na tento trend se různí. Někteří zásadně odmítají přijímání vlastních krabiček s poukázáním na hygienické požadavky, jiní vyhoví zákazníkům bez sebemenšího zaváhání. Jaká jsou pravidla a jaké se reálně nabízejí možnosti pro odnos pokrmů? Mají restaurace povinnost přijímat od zákazníků jejich z venku přinesené krabičky?

Pokud vletí do bytu netopýři, potřebují zpravidla jen trochu lidské pomoci, aby zvládli sami odletět. Jen v některých případech je třeba volat ochranáře, uvedl Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Lidé by podle svazu neměli nechávat otevřená okna bez sítí v místnostech, kam delší dobu nikdo nevkročí. Netopýři se přes některé typy oken nedostanou ven a uvnitř uhynou. Invaze i několika stovek netopýrů do bytů nastávají v Česku v srpnu a v září, kdy netopýři migrují z letních kolonií a hledají zimoviště.

Jestli vás tíží vaše osobní či rodinná uhlíková stopa a chtěli byste ji nějak „vykoupit“, pak už jste si nejspíš našli něco k uhlíkovým offsetům a jiným „odpustkům“. Ty zpravidla stojí buď na výsadbě stromů (které pak pohltí uhlík) nebo na investicích do obnovitelných zdrojů energie či úspor (díky kterým se uhlík nevypustí). Zcela jinou cestou je virtuální měna CO2IN, za kterou si můžete koupit vlastní emisní povolenky. Je to i investice, protože povolenky můžete prodat, když se vám to vyplatí. A na pár místech si za ni něco koupíte.

Tropické počasí působí nejen na lidi, ale také na živočichy, které ve městech najdete ve vnitroblocích, zahrádkách, v parcích apod. Trpí nedostatkem vody. Apelujeme tedy na všechny příznivce, aby mysleli na své zvířecí spoluobyvatele a umožnili jim přístup k vodě. Ježci, zajíci, kosové, čmeláci, včely a další vám to zcela jistě vrátí zpět. Třeba tím, že budou požírat nepříjemný hmyz a to přece není zrovna málo.

Pro zmírnění dopadů extrémních teplot by lidé neměli sekat trávníky nakrátko, naopak je vhodné hlídat denní spotřebu vody. Města potřebují maximum zeleně a vodních prvků, aby lépe čelila vlnám veder. ČTK to řekl Lukáš Dolák z brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

V posledních letech se krajina dramaticky mění. Některé změny jsou na první pohled zřejmé, například spoustu lesů sežral kůrovec. Jiné zůstávají běžnému návštěvníkovi skryté. Třeba skutečnost, že ve zdejších luzích a hájích pobíhá stále více vlků, před nimiž stáda chrání pastevečtí psi. Podívejme se na to, co by o pasteveckých psech měli vědět turisté a výletníci. Nejde totiž o žádné mazlíčky.

Proti ledničkám neřekneme křivého slova, je to fantastický vynález. Jen pozor – k tomu, aby tento spotřebič fungoval dobře, spolehlivě a šetrně, je třeba dodržet pár maličkostí. Dobrá lednička nemusí jen chladit potraviny, ale dokáže šetřit vaše výdaje za energie.

Meteorologové začali na svém webu zveřejňovat aktuální mapu, na které s ohledem na srážky i teploty posledních dnů odhadují pravděpodobnost růstu hub v zemi. Momentálně jsou nejvhodnější podmínky v jižních a středních Čechách, uvedli pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na facebooku.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a v příštích letech hrozí pádem, uzavřel Národní park (NP) Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Asi 1,5 kilometru dlouhý úsek míří do strmého kopce nad Otavou se stometrovým převýšením. Cesta se v několika zatáčkách klikatí a podél ní je na 700 souší. Pokud by je park odstranil, aby nebyly pro turisty nebezpečné, vznikla by rozsáhlá holina na ploše tří až pěti hektarů, řekl ČTK náměstek ředitele správy parku Jan Kozel. Trasa bude uzavřena několik let.