V roce 1991 přišel francouzský botanik a designér Patric Blanc s inovativní myšlenkou vertikálních zahrad, které umožňují druhově různorodé ozelenění fasád. Ve Francii a v dalších evropských zemích je již vertikálních zahrad realizovaná celá řada, ale do České republiky tento trend proniká jen velmi pomalu. Podívejte se, jak vznikala ukázková vertikální zahrada v zahradnickém učilišti pro žáky s více vadami v Komořanech – a inspirujte se.

Ve čtyřech sběrných střediscích odpadu v Brně bude od května možné zanechat vyřazené věci od nábytku až po nádobí, které si budou moct za menší poplatek odnést jiní lidé. Rada Brna chce projektem nazvaným Druhý život maximalizovat opětovné využití výrobků a snížit množství vznikajícího odpadu i náklady města na jeho likvidaci. Výtěžek ze zhruba desetikorunového poplatku půjde podle primátorova náměstka Martina Andera (SZ) na rozšíření květinových záhonů v ulicích Brna.

Pro děti i jejich rodiče připravilo vzdělávací centrum TEREZA Deník do divočiny. Dvanáct sad pracovních listů s tipy a úkoly má rodiny vylákat z vyhřátého pohodlí domu ven do přírody. Po celý jeden rok.

Obecné chápání principů řezu ovocných stromů je jednoznačně chybné, jak nás o tom přesvědčují dnes a denně spousta lidově řečeno zprasených stromů na zahradách. Prioritu dnes hraje tzv. ježkování, neboli řez na pahýly. Z nějakého důvodu se vžila pověra, že letorosty se při řezu zakracují na tři očka. Není to samozřejmě pravda. Na tři očka zakracujeme letorosty jen po výsadbě, a to ještě pouze jarní. Jak tedy na řez ovocných stromů?

Chystá se ve vašem okolí kácení stromů? Je vám stromů líto a chtěli byste se pokusit stromy zachránit?

Paběrkování, tedy sbírání plodin, které by jinak zůstaly po sklizni na poli i sadu, je jedním ze způsobů, jak snížit množství vyhozeného jídla. Oživit dříve běžnou, nyní polozapomenutou tradici, a zároveň pomoci potřebným se v loňském roce rozhodla iniciativa Zachraň jídlo. O své získané zkušenosti a distribucí sebraných potravin Potravinovým bankám se dělí v Manuálu pro paběrkování.

Skupina lidí dá zemědělci na začátku sezony peníze a ten jim pak v průběhu celého roku dodává, co mu na statku vyroste. Nemusí se znát, ale dohodnou se, že si budou navzájem věřit. Takhle nějak ve zkratce se dá popsat systém komunitou podporovaného zemědělství (KPZ). Jeho úspěch dnes potvrzují tisíce farem ve Francii, USA, Velké Británii a dnes už i dvě desítky sedláků a potravinových komunit v České republice. Má řadu podob - od městských společenství, které si sami pro sebe pěstují zeleninu, až po zemědělce, kterým odbyt přes KPZ dokáže významně vylepšit ekonomickou stabilitu farmy. Zdánlivě jednoduchý systém nabízí oběma stranám víc, než se na první pohled zdá.

Českobudějovická ekoporadna Rosa vydala čtvrtou reedici Průvodce ekospotřebitele. Brožura je určena lidem, kteří se chtějí dozvědět více o dopadech každodenního života spotřebitele a hledají cesty, jak ty svoje co nejvíce omezit.

Asi každý občan má povědomí o tom, že životní prostředí je třeba chránit, nepoškozovat a nezhoršovat jeho stav. Někteří za tím účelem poctivě třídí odpad, šetří vodou a papírem, nebo se například zdržují nákupu potravin obsahujících palmový olej. Princip ochrany životního prostředí je ostatně obsažen již v základním zákoně České republiky, tj. v Ústavě, dále v Listině základních práv a svobod a konkrétněji vymezen v zákonech. Často však může nastat situace, kdy my občané, ať už vědomě či nevědomě, porušíme zákonná ustanovení a dopustíme se tím přestupku v oblasti životního prostředí. Víte, jaké sankce vás za některé z nich mohou postihnout?

Dieta se nemusí držet jen kvůli štíhlé linii, člověk se pro ni může rozhodnout i kvůli palmovému oleji, indonéským pralesům a orangutanům. Vyřadit nebo alespoň omezit palmový olej ve své spotřebě znamená dobrovolně vzdát se nejedné své oblíbené sladké i slané pochoutky a pečlivě zkoumat složení každého jednotlivého výrobku v obchodě.