O příspěvek na domovní čistírny odpadních vod mohou obce žádat od pondělí 16. října. Ministerstvo životního prostředí do nové výzvy uvolní 200 milionů korun, dalších 50 milionů půjde na obnovy parků nebo na nové nezpevněné plochy ve městech. Domovní čistírny vod, které jsou vhodné zejména pro odlehlé oblasti obcí, podpořilo ministerstvo již jednou a peníze se vyčerpaly za tři čtvrtě roku.

Pražané mohou žádat o zapůjčení kompostérů na využití rostlinného odpadu. Hlavní město nabídne celkem 1750 kompostérů, z nichž 1400 bude o objemu 1000 litrů a 350 o velikosti 2000 litrů, sdělil vedoucí oddělení odpadů magistrátu Radim Polák. Praha již jednou lidem rozdala zhruba 800 kompostérů a zároveň předala kompostéry cca 40 základním školám, které do výuky začlenili téma přeměny bioodpadu na kompost.

Produkty a výrobky obsahující nebezpečné látky jsou v domácnostech stejně běžné jako PET lahve a obalové kartony. A zatímco klasický odpad lze třídit téměř před každým domem, nebezpečné odpady jako například léky, elektrospotřebiče, oleje a těkavé látky vyžadují speciální likvidaci. Pražské služby proto radí, jak s nebezpečnými odpady správně naložit.

Jak prodávat potraviny bez obalů, budou dnes v Praze zájemcům vysvětlovat lidé z neziskové organizace Bezobalu. Podle ředitele organizace Petra Hanzela tvoří obaly kolem poloviny komunálního odpadu. Obejít se bez nich znamená velkou úlevu pro životní prostředí. Nezisková organizace dnes otevírá v Praze prodejnu a také školící centrum, ve kterém zájemcům vysvětlí, jak bezobalové prodejny fungují.

Online supermarket Rohlik.cz rozšiřuje nabídku „ošklivé“ zeleniny. Zákazníci mohou od začátku tohoto týdne za zvýhodněnou cenu nakupovat zeleninu, která neodpovídá estetickým nárokům řetězců kvůli nestandardnímu zbarvení, velikosti či tvaru. Rohlik.cz tak bojuje proti plýtvání potravinami, také chce podpořit české pěstitele. Všechna zelenina pochází výhradně z tuzemských polí. Ošklivou zeleninu začali nabízet Rohlik.cz a Penny poprvé loni.

Do konce září je možné se přihlásit se svým kompostérem do soutěže o nejkrásnější kompost Miss Kompost. Letošní dvanáctý ročník soutěže organizuje Ekodomov a Kompostuj.cz.

S obratem ve výši 220 miliard dolarů (v roce 2016) představuje Apple Inc. jednu z nejvýznamnějších obchodních společností na světě. Technologický gigant, který se ve všech stránkách své činnosti prezentuje jako uvědomělá, soběstačná a hlavně na životní prostředí dbající společnost, však neříká svým klientům celou pravdu. Apple je jen další prohnilé jablko, které upřednostňuje především vlastní byznys. Proč? Podrobněji to na portálu Mashable rozebírá Damon Beres.

Žurnál Scientific American se pustil do spotřebitelského hodnocení a rozhodl se porovnat výhody a nevýhody bidetů z hlediska životního prostředí. I když jejich výčet kladů tohoto hygienického zařízení působí spíš jako reklama na prodej, vyplývá z něj několik zajímavých údajů. Včetně informace, že bidety prostě nejsou pro každého.

V běžné české domácnosti se podle společnosti REMA nachází padesát baterií. Vysloužilé baterie zhusta končí ve směsném odpadu, kam kvůli obsahu nebezpečných látek nepatří. Sběr a ekologickou likvidaci vysloužilých baterií by mohl usnadnit FamilyBox: krabice na baterky. Sběrnou nádobu dostanete zdarma a po naplnění ji REMA zdarma odveze a ekologicky zpracuje.

Plýtvání potravinami je novodobý fenomén, který má nepříznivý dopad nejen na životní prostředí, ale také na naše peněženky. Podle výzkumu Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každoročně vyhodí nebo zkazí jedna třetina vyrobeného jídla, dohromady 1,3 miliardy tun. Více se potravinami plýtvá v industrializovaných zemích než v zemích rozvojových a v obou typech zemí také dochází k plýtvání na jiném stupni výrobního či spotřebního řetězce. V rozvojových zemích jsou ztráty způsobeny právě nerozvinutostí dané země, ke ztrátám dochází především na úrovni výroby a distribuce kvůli nevyhovujícím výrobním, zpracovatelským a skladovacím podmínkám. Naopak v industrializovaných zemích se nejvíce potravin promarní na úrovni obchodů a především samotnými spotřebiteli. Průměrný potravinový odpad v Evropě a Severní Americe je 95-115 kg/osobu/rok, zatímco v subsaharské Africe či jižní a jihovýchodní Asii je to pouze 6-11 kg/rok.