Občané Evropské unie spotřebují při nákupech průměrně 200 igelitových tašek na hlavu za rok, naprostou většinu při nákupu potravin. Český průměr je ještě o trochu vyšší. I přes snahy toto množství snížit nemají v některých případech prodejci šanci obalů ovlivnit - zejména pokud jsou tašky vyžadovány hygienickým předpisem. Proto hledají nové cesty. Internetový supermarket Kolonial.cz v rámci svého konceptu nulového odpadu dává nákupy do rozložitelných „Kuku tašek“, vyrobených z kukuřičného škrobu, a umožňuje recyklaci obalových materiálů.

Ekoporadenských příruček, brožur a webů jsou hromady. Nedávno k nim přibyla webová aplikace Ekodomácnost, kde si na sebe může člověk uplést bič v podobě ekoslibů, a komunitní portál poraďme.se, kde se člověk může zapojit buď jako odpověď hledající, nebo odpověď nabízející uživatel.

Zatímco při třídění plastů lze třídící linky téměř plně automatizovat, u třídění papíru je nejspolehlivější ruční třídění. Pražské služby v současné době mají dvě třídící linky na papír, na každém břehu Vltavy jednu.

Na začátku května byl spuštěn projekt Druhý život, který umožňuje Brňanům přenechávat nepotřebné věci jiným. Na čtyři sběrná střediska odpadu, kde zatím projekt funguje, lidé přinesli už několik desítek věcí. Ty jsou dále za symbolickou cenu nabízeny k prodeji a výtěžek putuje na rozvoj veřejné zeleně ve městě. Informuje o tom firma SAKO, provozovatel brněnských sběrných dvorů.

Snižovat produkci svých odpadů nedělá život složitějším, ale naopak jednodušším, tvrdí Bea Johnsonová, propagátorka hnutí Zero waste. Obalům se podle ní dá vyhnout i při nakupování v supermarketu. Životní styl snažící se omezit produkci odpadů na minimum se navíc ukázal být i levnějším a zdravějším.

„Oblečení, v kterém chodíte do přírody, dost možná přírodě škodí,“ upozorňuje organizace Greenpeace. Do většiny voděodolného outdoorového vybavení se totiž v současnosti přidávají sloučeniny PFC - a některé jsou toxické a hromadí se v životním prostředí i v našem těle. Ve své publikaci radí ochránci přírody, jak se těmto chemikáliím při svých nákupech vyhnout.

Možná i vy pořádáte koncert, festival nebo prostě nějakou akci pro veřejnost. A je jedno, jestli jde o megaakci, nebo vesnickou zábavu pro pár desítek lidí, stejně se nakonec řeší, kam s tou děsnou hromadou odpadů. Jana Půlpánová ze společnosti Envirostyl tvrdí, že za určitých okolností je možné jakoukoliv akci udělat v konceptu Zero Waste – bez zbytečných odpadů. Jeden důležitý poznatek z její praxe je, že třídění odpadů na akci nemůže být dobrovolné. Protože pak to nefunguje a do hromady krásně vytříděných kelímků někdo hodí plastový talíř s nedojedeným gulášem.

Pět filmů, které byli na jaře uváděné v rámci festivalu Jeden svět, nyní můžete zdrama půjčit nebo stáhnout a promítnout sobě a svým přátelům v domácím prostředí. Organizátoři je totiž zařadili do nabídky projektu Promítej i ty! Mezi nově dostupnými filmy jsou i dva s environmentální tématikou.

Spolek Arnika v rámci své kampaně Jezme bez jedů prověřil několik stovek potištěného porcelánového nádobí. V naprosté většině z nich objevil nezanedbatelné množství olova. Výjimkou nebyly ani české výrobky nebo zboží určené pro děti, jejichž organismus je k účinkům toxického kovu nejcitlivější. Přesto se nové zpřísnění limitů EU, které vstupuje dnes v platnost, na porcelánové a skleněné nádobí nevztahuje, upozorňují ekologičtí aktivisté.

Den dětí si jistě zaslouží malou oslavu. Tvořivou a hravou. Čas společně strávený venku nebo třeba vytvářením hraček z odpadu. Inspirace je na internetu spousty. Najdete tam nápady na hračky do pokoje, na zahradu i na funkční hudební nástroje. Přijít zkrátka nemusí děti ani už trochu odrostlejší. Nebo i děti dávno přerostlé.