Ve čtyřech sběrných střediscích odpadu v Brně bude od května možné zanechat vyřazené věci od nábytku až po nádobí, které si budou moct za menší poplatek odnést jiní lidé. Rada Brna chce projektem nazvaným Druhý život maximalizovat opětovné využití výrobků a snížit množství vznikajícího odpadu i náklady města na jeho likvidaci. Výtěžek ze zhruba desetikorunového poplatku půjde podle primátorova náměstka Martina Andera (SZ) na rozšíření květinových záhonů v ulicích Brna.

V Praze byla doposud tři velká sběrná místa, kam bylo možné tenkostěnný hliník, tudíž například hliníková víčka od jogurtů, plechovky od nápojů a podobně, zanést. Jedním z nich byl i Toulcův dvůr, který však s jeho sběrem k poslednímu dni února skončil.

Je větší plýtvání přírodními zdroji zapnutí osoušeče rukou, nebo použití jednorázových papírových ručníků? Oba způsoby sušení mokrých rukou mají své klady i zápory. Ani prováděné studie se nedokáží shodnout, jaký způsob sušení rukou má menší ekologickou stopu. Záleží totiž na tom, jestli na vaše ruce osoušeč fouká teplý, nebo studený vzduch. Nebo kolik papírových utěrek si ze zásobníku vytáhnete.

V Praze se rozjíždí další projekt alá Zdrojovna. Po celý únor si v prostorách bývalé dětské knihovny v ulici Milady Horákové můžete přijít vybrat nábytek či bytový doplněk ze zachráněných kousků. Nebo zde naopak nechat věci, které už nevyužijete a je vám líto je úplně vyhodit. Zájemci se mohou zúčastnit opravárenských workshopů a nábytek si pod odborným vedením truhláře sami opravit. A nebo se do opravy mohou pustit sami.

Paběrkování, tedy sbírání plodin, které by jinak zůstaly po sklizni na poli i sadu, je jedním ze způsobů, jak snížit množství vyhozeného jídla. Oživit dříve běžnou, nyní polozapomenutou tradici, a zároveň pomoci potřebným se v loňském roce rozhodla iniciativa Zachraň jídlo. O své získané zkušenosti a distribucí sebraných potravin Potravinovým bankám se dělí v Manuálu pro paběrkování.

Nový zákon zakáže na území Spojených států malé kousky plastu přidávané do mýdel, sprchových šamponů a zubních past. Mikroperličky sice pomáhají umýt tělo od nečistot, po spláchnutí ale znečišťují vodu i půdu a mohou se šířit v potravinovém řetězci, píše Guardian.

Českobudějovická ekoporadna Rosa vydala čtvrtou reedici Průvodce ekospotřebitele. Brožura je určena lidem, kteří se chtějí dozvědět více o dopadech každodenního života spotřebitele a hledají cesty, jak ty svoje co nejvíce omezit.

Jmenuje se to naprosto hrozně: Integrovaný registr znečišťování (IRZ). Je to databáze, do které se hlásí, kolik bylo za daný rok do životního prostředí vypuštěno znečišťujících látek. Ekologická organizace Arnika se snaží data z registru lidsky zprostředkovat normálnímu člověku a pravidelně vyhlašuje své žebříčky znečišťovatelů. Nově Arnika představila webovou aplikaci, kde si každý může najít, jak je to se znečišťováním prostředí v jeho okolí. Najděte si web Znečišťovatelé pod lupou a hlídejte si znečištovatele svého okolí sami.

Asi každý občan má povědomí o tom, že životní prostředí je třeba chránit, nepoškozovat a nezhoršovat jeho stav. Někteří za tím účelem poctivě třídí odpad, šetří vodou a papírem, nebo se například zdržují nákupu potravin obsahujících palmový olej. Princip ochrany životního prostředí je ostatně obsažen již v základním zákoně České republiky, tj. v Ústavě, dále v Listině základních práv a svobod a konkrétněji vymezen v zákonech. Často však může nastat situace, kdy my občané, ať už vědomě či nevědomě, porušíme zákonná ustanovení a dopustíme se tím přestupku v oblasti životního prostředí. Víte, jaké sankce vás za některé z nich mohou postihnout?

Nezapomeňte včas přezout! Nejde o výzvu pro motoristy, ale o jedno z hesel celoevropské kampaně „Change your Shoes“, která se rozběhla na začátku tohoto roku a spolu s tradičními vánočními nákupy jde nyní do svého finiše. Cílem tohoto hnutí je snaha o zvýšení povědomí: o neetických podmínkách ve fabrikách zemí třetího světa, kde se boty vyrábí, stejně jako o katastrofálních ekologických problémech, které často za značkovými a slušivými botkami stojí.