Rady a návody
V rubrice Zelená domácnost přinášíme informace o tom, jak se může chovat šetrně k životnímu prostředí každý z nás.
 Českobudějovická ekoporadna Rosa vydala čtvrtou reedici Průvodce ekospotřebitele. Brožura je určena lidem, kteří se chtějí dozvědět více o dopadech každodenního života spotřebitele a hledají cesty, jak ty svoje co nejvíce omezit. 
 Jmenuje se to naprosto hrozně: Integrovaný registr znečišťování (IRZ). Je to databáze, do které se hlásí, kolik bylo za daný rok do životního prostředí vypuštěno znečišťujících látek. Ekologická organizace Arnika se snaží data z registru lidsky zprostředkovat normálnímu člověku a pravidelně vyhlašuje své žebříčky znečišťovatelů. Nově Arnika představila webovou aplikaci, kde si každý může najít, jak je to se znečišťováním prostředí v jeho okolí. Najděte si web Znečišťovatelé pod lupou a hlídejte si znečištovatele svého okolí sami. 
 Asi každý občan má povědomí o tom, že životní prostředí je třeba chránit, nepoškozovat a nezhoršovat jeho stav. Někteří za tím účelem poctivě třídí odpad, šetří vodou a papírem, nebo se například zdržují nákupu potravin obsahujících palmový olej. Princip ochrany životního prostředí je ostatně obsažen již v základním zákoně České republiky, tj. v Ústavě, dále v Listině základních práv a svobod a konkrétněji vymezen v zákonech. Často však může nastat situace, kdy my občané, ať už vědomě či nevědomě, porušíme zákonná ustanovení a dopustíme se tím přestupku v oblasti životního prostředí. Víte, jaké sankce vás za některé z nich mohou postihnout? 
 Nezapomeňte včas přezout! Nejde o výzvu pro motoristy, ale o jedno z hesel celoevropské kampaně „ Change your Shoes“, která se rozběhla na začátku tohoto roku a spolu s tradičními vánočními nákupy jde nyní do svého finiše. Cílem tohoto hnutí je snaha o zvýšení povědomí: o neetických podmínkách ve fabrikách zemí třetího světa, kde se boty vyrábí, stejně jako o katastrofálních ekologických problémech, které často za značkovými a slušivými botkami stojí. 
 Možná ji taky máte doma. Stříbrnou kouli z alobalu od čokolád. Nebo tašku plnou hliníkových víček od jogurtů a pytel plechovek od piva. A přemýšlíte, co s nimi. Přinášíme aktualizovaný seznam míst, kde můžete hliníkový odpad odevzdat. Nejlépe ale uděláte, když se aluminiu budete vyhýbat. 
 Komunitní web Opravárna rozšiřuje síť svých sběrných míst v ulicích. Po otevření svých prvních servisních míst se spojuje s kavárnami. V takzvaných „OpraKavárnách“ mohou lidé opravářům předat drobnou elektroniku, telefony nebo tablety 
 Některé školy organizují ekosoutěže ve sběru víček od PET lahví, objevují se i charitativní sbírky víček. Na první pohled se sbírání víček od PET lahví může jevit jako bohulibá činnost, v posledku je to z environmentálního i ekonomického hlediska nesmysl, říká Petr Ledvina z brněnské ekoporadny Veronica. Ministerstvo životního prostředí tyto sbírky naopak hodnotí pozitivně. 
 Komunitní web Opravárna se přesouvá z virtuálního prostředí i do pražských ulic. Ve středu 9. září 2015 otevírá první dvě servisní místa, pojmenovaná anglicky „Service place“. Jeden z nich se nachází v obchodním centru Galerie Fénix na metru Vysočanská, druhý v Jungmannově ulici. Lidé si v nich budou moci nechat opravit rozbitou elektroniku nebo odevzdat drobná elektronická zařízení k ekologické recyklaci. 
 Látkové pleny mají oproti jednorázovým nevýhodu v tom, že je musíte vyprat, usušit, složit. Ty jednorázové prostě vyhodíte do koše, což je pohodlné, ale zároveň to představuje velký objem odpadů. Petr Bouchal, student brněnské Vysokého učení technického, spouští Plenkový servis: o „špinavou“ práci s použitými látkovými plenami se postará za vás. Tedy pokud si službu budete moci dovolit. 
 Recyklační dílna Zdrojovna spojila síly s autonomním sociálním centrem Klinika. Vznikl tím freeshop, tedy obchod, "kde nakoupíte zdarma", který otevře na konci září právě v jeho prostorách na pražském Žižkově. Přinést do freeshopu nepotřebné věci a naopak si z něj odnést věci v bytě chybějící bude moci široká veřejnost. 
|
|