Už uplynul více než rok od chvíle, kdy jsme si doma v kuchyni ubytovali malou žížalí populaci. Od té doby jsme si s nimi užili trochu starostí i radosti. A té bylo víc. Věřili byste třeba, že večer, kdy se všechno zklidní, můžete žížaly poslouchat, jak vesele "chroupou"?

Krátce střižený anglický trávník obehnaný tújemi má sice své kvality, ale včely ani čmeláci se na nich příliš nenapasou. Přitom včely podle včelařů potřebují miliony květů. A to od jara až do podzimu. Na jaře na vrbách, později na rozkvetlých loukách.

Slunce začíná opatrně hřát a vy už možná oprašujete zahradnické náčiní a rozmýšlíte, s čím na své zahradě začnete. Než se do něčeho pustíte, zamyslete se, jestli k práci nepřizvat děti. Možná něco bude trvat trochu déle, možná to nebude udělané úplně přesně tak, jak byste to svedli sami. A leccos se bude muset pak bez dětí předělat a opravit. Děti to však bude bavit. A užít si to můžete i vy.

To, že je zima, neznamená, že nemůžete na své zahradě pracovat. Vždycky je co dělat. Přinášíme devět nápadů, které může pro svou zahradu udělat každý.

Chtěli mít přístup k čerstvé zelenině od českých farmářů. Chtěli znát toho, kdo jimi zakoupené potraviny vypěstoval. Nebo chtěli na vlastní kůži poznat, jaké to vlastně je být zemědělcem odkázaným na vrtochy počasí. A tak se stali „KáPéZetkou“, neboli komunitou podporující zemědělství (KPZ). Navázat přímou spolupráci mezi farmářem a skupinou jeho zákazníků může každý, důležité jsou hlavně organizační schopnosti.

Prodloužit slepicím z velkochovů život a dát jim šanci poznat slunce nebo trávu, propagovat domácí chov slepic a nákup vajíček z alternativních chovů. A také změnit vnímání lidí slepic jako hloupých tvorů. To všechno si za svůj cíl vytkla nová iniciativa Slepice v nouzi, která odstartovala na podzim loňského roku.

Blíží se okamžik, kdy dveřmi svého bytu provlečete vánoční stromek. Co s ním, aby dlouho vydržel? V prvé řadě je potřeba mu seříznout kmínek a postavit stromek do vody. Starý řez už bude zalitý smolou a stromek by nemohl vodu sát. Můžete vodou postříkat i jehličí, protože i jím stromky přijímají vláhu. V druhé řadě je potřeba stromek dát někam do chladu, ideálně na místo, kde nebude vystaven přímému slunci. A v třetí řadě si navoďte předvánoční pohodu hledáním stojánku na stromeček.

Vánoční stromky s certifikátem FSC, které byly vypěstovány v lese, kde se hospodaří odpovědným a přírodě blízkým způsobem budou v nejbližších týdnech prodávat lesníci v Jihomoravském kraji i v Krkonoších.

Blížící se zima je pro volně žijící zvířata tím nejnáročnějším obdobím. Zvířata musí snášet nízké teploty, vyrovnat se s nedostatkem potravy a zamrzlými loužemi nebo náročným pohybem ve sněhu. My lidé jim můžeme při jejich strastech alespoň trochu pomoci. Začít s přikrmováním můžeme už nyní, aby si zvířata na naše krmítko zvykla a v nejkrutějších mrazech věděla, kam za potravou.

Od začátku listopadu je v platnosti nová „kácecí“ vyhláška, která upřesňuje, jaké stromy je možné v soukromých zahradách a zahrádkářských koloniích kácet. Bez povolení je možné kácet jen stromy ovocné, kam ale patří i ořech vlašský či líska obecná. U neovocných stromů určitých rozměrů je povolení potřeba.