Blížící se zima je pro volně žijící zvířata tím nejnáročnějším obdobím. Zvířata musí snášet nízké teploty, vyrovnat se s nedostatkem potravy a zamrzlými loužemi nebo náročným pohybem ve sněhu. My lidé jim můžeme při jejich strastech alespoň trochu pomoci. Začít s přikrmováním můžeme už nyní, aby si zvířata na naše krmítko zvykla a v nejkrutějších mrazech věděla, kam za potravou.

Od začátku listopadu je v platnosti nová „kácecí“ vyhláška, která upřesňuje, jaké stromy je možné v soukromých zahradách a zahrádkářských koloniích kácet. Bez povolení je možné kácet jen stromy ovocné, kam ale patří i ořech vlašský či líska obecná. U neovocných stromů určitých rozměrů je povolení potřeba.

Listy stromů se zbarvují do krásných barev. Pastva pro oči. Podzim může však znamenat i hodiny strávené s hráběmi při úklidu opadaného listí. A snadno se může stát, že budete uklízet listí ze stromu, který roste na sousedním pozemku. Soused vám s úklidem nepomůže, protože listí, které k vám napadá z jeho stromu, je jen a jen vaše. Což ale platí i pro plody.

Nekoušou, nepřenášejí choroby, vlastně jsou úplně neškodné. Jediné, proč jsem jim vyhlásil válku, je, že můžu vzteky vyletět z kůže, kdykoliv mi ty malé bestie lítají kolem obličeje, případně vlétávají do nosu. Ano, ty bestie jsou octomilky.

V září proběhl už 25. ročník oficiálního „úklidu světa“ - mezinárodní kampaně Clean Up the World. V ČR se dobrovolníci do úklidu lesů a luk pustí na většině míst až během října. Zapojit se může každý. Ať už jako účastník nahlášené akce, nebo organizátor vlastní úklidové skupiny. Jak na to poradí Český svaz ochránců přírody (ČSOP), který úklidové akce v rámci kampaně Ukliďme svět! pro Česko koordinuje.

Letošní léto se jeden pražský balkón dosud sloužící spíš jako skladiště proměnil v zelenou džungli. Člověk nemusí být žádný kouzelník ani zkušený zahradník, aby to dokázal. Jen je třeba počítat s tím, že kromě radosti v podobě rozrůstající se zeleně a zasloužené úrody, může dojít i na drobná zahradnická zklamání. Jaké jsou mé postřehy po první sezóně balkonového zahradničení?

Nejenže jsou krásné a voní, dokonce se dají i jíst. Řeč je o jedlých květech – skoro zapomenuté součásti našeho jídelníčku. Běžnou součástí pokrmů byly především ve starověku a středověku, kdy doplňovaly a zdobily nejednu šlechtickou tabuli. Z české kuchyně se od té doby skoro ztratily. To je škoda a nastal čas to změnit. Takže šup se sedmikráskou do vývaru a s levandulí na dezert.

Možná patříte mezi lidi, kterým chlorovaná voda v prefabrikovaných domácích bazénech zrovna nevoní. Pak dejte přednost osvěžení v čistém přírodním jezírku. Na jeho údržbu nepotřebujete žádnou chemii, protože o čištění se postará příroda. Báječné je, že si přírodní koupací jezírko můžete vybudovat na zahradě svépomocí. Je to docela snadné.

Liják, který se přežene nad naším domem nebo chalupou, může být velice prospěšný. Samozřejmě za předpokladu, že zrovna nevyplaví sklep, nezničí úrodu nebo hýčkané záhony květin. Dešťová voda se totiž výborně hodí pro použití na zahradě, ale i v domácnosti. Díky ní ušetříte nemalé peníze za vodu z vodovodu a ještě prospějete přírodě. Pokud máte možnost u svého domu či chaty jímat dešťovou vodu do sudů nebo podzemních zásobníků, rozhodně to dělejte.

Tím, čím je pro české zahradníky Přemek Podlaha, tím je pro drobné pěstitele ve Spojených státech Mel Bartholomew. Bývalý inženýr přišel v 80. letech s vlastním způsobem plánování a obhospodařování zahrádek, které po celé USA zpopularizoval knihami i vlastním televizním pořadem. Při své metodě zahradničení dal sbohem vysazování do řádků a začal zeleninu pěstovat ve čtvercích.