Liják, který se přežene nad naším domem nebo chalupou, může být velice prospěšný. Samozřejmě za předpokladu, že zrovna nevyplaví sklep, nezničí úrodu nebo hýčkané záhony květin. Dešťová voda se totiž výborně hodí pro použití na zahradě, ale i v domácnosti. Díky ní ušetříte nemalé peníze za vodu z vodovodu a ještě prospějete přírodě. Pokud máte možnost u svého domu či chaty jímat dešťovou vodu do sudů nebo podzemních zásobníků, rozhodně to dělejte.

Tím, čím je pro české zahradníky Přemek Podlaha, tím je pro drobné pěstitele ve Spojených státech Mel Bartholomew. Bývalý inženýr přišel v 80. letech s vlastním způsobem plánování a obhospodařování zahrádek, které po celé USA zpopularizoval knihami i vlastním televizním pořadem. Při své metodě zahradničení dal sbohem vysazování do řádků a začal zeleninu pěstovat ve čtvercích.

Maminko, co je tohle za kytku? Je normální, že malé děti neumí pojmenovat všechny kytky. A je také normální, že to neumí ani většina dospělých. To ale neznamená, že musíte svému potomkovi odpověď upřít. Určit název neznámé rostliny pomáhá od letošní zimy lidem z celého světa česká aplikace FlowerChecker. Stačí jen přes mobil nebo web zaslat fotografii dané rostliny. Nebo ještě lépe několik fotografií, aby mohl tým vědců rostlinu snáze identifikovat. A počkat chvíli na konečnou odpověď.

Někdo má to štěstí, že má k dispozici hotovou zahradu. Jiní začínají od píky na bývalém poli nebo louce. Jsou ale i tací, kteří takové štěstí nemají: na místě, kde plánují zahradu, je zatím rumiště, jehož původem, složením a vhodností pro pěstování potravin si může být těžko někdo jist. Jak ale potvrzuje botanička a zahradnice Helena Vlašínová, vypěstovat vlastní zeleninu nebo ovoce je nakonec možné snad na úplně každém pozemku.

Na čerstvou zeleninu nebo ovoce z českých a moravských zahrad, polí a sadů si ještě nějaký čas počkáme. Přesto můžeme mít čerstvé potraviny z naší přírody už teď na jaře. Březen nebo duben je totiž ideální na sběr mladých jedlých rostlin. Tady je sedm nejběžnějších rostlin a sedm návodů, co s nimi v kuchyni dělat.

Dvě třetiny Čechů odpad třídí. Nepovažují to za nijak složitou věc - do zelených kontejnerů patří sklo, do modrých papír a do žlutých plast. Jenže není papír jako papír a není plast jako plast. Navíc se mohou občas v domácnosti objevit neobvyklé odpady, se kterými si nemusí správě poradit ani zkušený tříditel. Vy například víte, kam vyhodit rozbité zrcadlo, plata od vajíček nebo obaly od rostlinných olejů?

Bylinky mají na lidský organismus blahodárné účinky. Naštěstí se jich nemusíme vzdávat ani v tomto ročním období. Jaké bylinky si můžeme doma vypěstovat v zimě? Které z nich se hodí do kuchyně a které nám naopak pomohou s chřipkou a nachlazením?

Ledničky nám v mnohém pomohly a usnadnily život. Zároveň jsme ale kvůli nim přišli o mnoho znalostí o skladování potravin, kterými se běžně řídily naše babičky nebo prababičky. Také toto poznání chce oživit iniciativa Zachraň jídlo.

Každý rok je to stejné? Rozhodování mezi stromkem umělým, nebo živým. Mezi stromkem uříznutým, nebo v květináči. Už, už to vypadá na stromek v květináči, když se ozve skeptik v naší hlavě a ptá se: ale co s ním po Vánocích? Tento problém řeší půjčovny stromků. Stromek v květináči si na dobu Vánoc vypůjčíte a v lednu ho zase vrátíte.

Je to vcelku častá příčina sousedských sporů. Pan Nývlt se rozhodne vysázet si na svém pozemku hned u hranice s pozemkem pana Nováka túje (nebo jakékoliv jiné stromy). Jenže pan Novák z toho má radost jen pramalou. Až dosud se proti vysázení mohl bránit jen těžko. Od ledna může po panu Nývltovi chtít, aby stromy nesázel, protože pro to má rozumný důvod, případně aby stromy sázel až od určité vzdálenosti. Nový občanský zákoník přináší některé novinky, které mohou pomoci těm, kdo se nechtějí dívat, jak sousedův strom prorůstá plotem a kořeny boří dům.