Seriál článků o možnostech nepotravinářského využití surovin ze zemědělských plodin, který pro nás připravil doktorand katedry rostlinné výroby Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity Petr Konvalina, pokračuje článkem o využití přírodních barviv.

Snad každá žena si oddychla, když hřmotné balíčky buničiny zmizely v propadlišti dějin a místo nich se objevily jednorázové vložky a diskrétní tampony. Na jejich výrobu se používá papír, buničina, bavlna, ale také umělé hmoty a chemické látky v podobě parfémů a gelujících látek a bělidel. A k tomu obaly. Nakonec použité vložky a tampony končí ve směsném odpadu. Nedají se recyklovat, prostě se použijí, vyhodí a pořídí nové. Některé ekologicky vnímavé ženy proto hledají dámské potřeby, které lze použít více než jen jednou.

Chcete něco udělat pro životní prostředí ve vašem měste? Vyplňte anketu. Všichni občané EU mají tento měsíc možnost vyjádřit se ke stavu životního prostředí ve svých městech prostřednictvím elektronické ankety, kterou Evropská komise zpřístupnila na svých internetových stránkách. Anketa bude ukončena 21. září 2005.

Éčka. Neboli přídatné látky. Setkáváme se nimi každodenně při nákupech potravin. Jsou vyrobená synteticky, ale i extrakcí z přírodních surovin. Máme z nich mít obavy?

Kdyby všichni lidé světa žili stejným životním stylem jako autor tohoto článku, potřebovali bychom víc než 1,7 zeměkoule.

Zatímco o škodlivosti špinavého ovzduší nebo vody vědí snad všichni a stát i samospráva se s tímto znečištěním snaží uceleně vyrovnat, hluk stál až dosud stranou hlavních problémů životního prostředí. Přitom v České republice poškozuje zdraví statisíců lidí.

U příležitosti Velikonoc nakupujeme vejce jako symbol nového života, počínajícího jara. Víme však, jestli vejce, která zrovna koupíme, nejsou spíše symbolem stresu a utrpení? To, jakým způsobem budou zvířata pro naší obživu chována, zaleží především na nás, zákaznících. My si vybíráme, my rozhodujeme, ale abychom se mohli rozhodnout, potřebujeme mít dostatek informací.

Když se v 80. letech minulého století objevily jednorázové pleny, hlásali jejich výrobci, že jde o revoluci v péči o dítě. Jenže není všechno zlato, co se leskne, a to ani v případě plenek.

Na pultech obchodů i v restauracích si běžně můžeme vybrat z velkého množství mořských živočichů, jejichž jména voní exotikou a dávají nám pocit, že děláme něco pro své zdraví. Náš zdravý životní styl však má i svou odvrácenou tvář.

I zázrak zrození je provázen bojem o zákazníka. V porodnicích jsou maminky obdarovávány vzorky jednorázových plenek, o jejichž přednostech jsou již dlouho předtím poučeny televizní reklamou. Chtějí však rodiče skutečně připravit pro svoje děti budoucnost v podobě rozkládajících se „pampersek“ ohrožujících životní prostředí methanem, dioxiny a dalšími nebezpečnými látkami? Rizikům používání jednorázových plenek a souvislostem britské kampaně Návrat látkových plenek se věnoval Rob Edwards v loňském dubnovém čísle časopisu The Ecologist.