Rady a návody
V rubrice Zelená domácnost přinášíme informace o tom, jak se může chovat šetrně k životnímu prostředí každý z nás.
13.10.2004 | PRAHA
(EkoList)
"Co mám dělat s netopýry, kteří se ubytovali v mém domě?" napsal nám nedávno dotaz náš čtenář. Jak s nimi naložit, ale neublížit? Odpověď jsme našli v metodickém doporučení, které k ochraně netopýrů vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
2.8.2004 | PRAHA
(EkoList)
Technicky vzato jsou všechna vejce stejná. Z pohledu slepic tak tomu ale rozhodně není. Slepice již dávno nejsou chovány jen na dvorku a většina vajec pochází od slepic, které protrpěly svůj život v drátěných klecích. Nemusí tomu tak ale být. Záleží totiž na spotřebitelích, jaká vejce budou kupovat.
28.7.2004 | PRAHA
(EkoList)
"Vždy se najde někdo, kdo si z dovolené přiváží třeba kus korálu, a přitom netuší, že jde vlastně o pašování chráněného druhu," řekl na včerejší tiskové konferenci ředitel České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jan Slanec. Podle jeho slov veřejnost neví, co se smí z ciziny dovážet, na co je třeba mít povolení a co se dovážet nesmí vůbec. Se vstupem ČR do Evropské unie se navíc změnila pravidla pro dovoz chráněných druhů.
30.3.2004 | PRAHA
(EkoList)
U příležitosti Velikonoc nakupujeme vejce jako symbol nového života, počínajícího jara. Víme však, jestli vejce, která zrovna koupíme, nejsou spíše symbolem stresu a utrpení? To, jakým způsobem budou zvířata pro naší obživu chována, zaleží především na nás, zákaznících. My si vybíráme, my rozhodujeme, ale abychom se mohli rozhodnout, potřebujeme mít dostatek informací.
19.5.2003 | PRAHA
(EkoList)
Ústřední komise na ochranu zvířat (ÚKOZ) vydala v polovině února prohlášení, v němž odrazuje od nákupu výrobků z psí a kočičí kůže. Jejich získání je totiž provázeno velkým utrpením zabíjených zvířat.
12.4.2003 | PRAHA
(EkoList)
Na pultech obchodů i v restauracích si běžně můžeme vybrat z velkého množství mořských živočichů, jejichž jména voní exotikou a dávají nám pocit, že děláme něco pro své zdraví. Náš zdravý životní styl však má i svou odvrácenou tvář.
Mnoho lidí si klade právě takovou otázku. Vždyť si přece musejí poradit i bez člověka, tak nač si tím přidělávat práci? – Postaví si hnízdo někde na větvi, a hotovo. Sám bych byl moc rád, kdyby bylo vše právě tak jednoduché, ale bohužel není. Jako každý, kdo se jenom trochu zajímá o dění v přírodě, vím, že mnohým ptákům nestačí jenom postavit si z několika větviček či stébel slámy úhledný košíček na větvi, ale musí si k tomuto účelu najít vhodnou dutinu, nejčastěji ve stromě, často však i ve zdech. Především v okolí měst, ale dnes už i vesnic je stále větší nedostatek vzrostlých stromů, nemluvě o tom, že mají být ještě vykotlané či doupné. Našim drobným opeřeným spoluobyvatelům tak mnohdy nezbývá, než se z tohoto neutěšeného prostředí stáhnou někam, kde bude “zeleněji”. Myslím, že je to škoda, protože pomineme-li ne zcela bezvýznamnou estetickou stránku věci (krajina bez zvířat a zvláště ptáků je jako bez života), mohou nám být ptáci v lecčems k užitku.
18.9.2001 | PRAHA
(EkoList)
Jednotlivé stanice mají mezi sebe rozdělené prakticky celé území naší republiky, takže naleznete-li zraněného volně žijícího živočicha, budete vědět, kam se obrátit.
28.6.1999 | PRAHA
(EkoList)
Záchranné stanice pro handicapované volně žijící živočichy zajišťují pomoc dočasně handicapovaným živočichům a umožňují tak jejich plnohodnotný návrat do přírody.
20.2.1999 | PRAHA
(EkoList)
Letošní zima znovu ukázala, že mnohá zvířata potřebují pomoc. Prudké výkyvy teplot ohrožují zvířata přečkávající zimu v zimním spánku. Probuzení pro ně často znamená bezprostřední smrt. Ani pro ostatní zvířata však není přečkání zimy ničím jednoduchým.
|
|