„Pomoc potřebují jen ta mláďata, která jsou zraněná nebo nemocná. Lidé často zachraňují mláďata s tím, že jsou opuštěná. Takové zvíře se do stanice pro handicapované živočichy dostane úplně zbytečně,“ říká Marcela Mikesková z Českého svazu ochránců přírody.

Ptala se nás čtenářka Radka Pivoňková, jestli může mít hormonální antikoncepce nepříznivý vliv na přírodu a životní prostředí. Zelená domácnost přináší odpověď biologa Výzkumného ústavu živočišné výroby Jaroslava Petra.

Buď máte štěstí a vaši sousedé vám dělají ze života ráj na zemi, nebo máte smůlu a sousedy, kteří vám ze života dělají peklo. Nabízí se otázka, jestli se můžete proti sousedům bránit. Můžete, rozhodně proti těm druhým.

Našli jsme ježka, co s ním máme dělat?, zní často otázka v podzimní části roku. Odpovědi na tuto a další otázky lze načerpat například v Metodice Českého svazu ochránců přírody č. 33 Ježci, kterou napsala Zuzana Pokorná. Zde si můžete přečíst výtah základních informací.

O přikrmování živočichů ve volné přírodě se již dlouhou dobu vedou nejrůznější polemiky či spory. Zanechme však neustálého vysvětlování kladných či záporných názorů a věnujme se podstatě věci. Existují dva typy lidí. Jedni, kteří nemají potřebu se o volně žijící živočichy v zimních měsících starat a druzí, kteří považují přikrmování živočichů za významnou pomoc přírodě. Tu první skupinu lidí nebudeme nikterak přesvědčovat, aby svůj postoj změnila, ale té druhé skupině se budeme snažit dát návod, jak živočichům v nepříznivých klimatických podmínkách racionálně pomoci.

Podle odhadu Zdeňka Vermouzka z České společnosti ornitologické dochází v České republice ročně k tisícům úmrtí ptáků, kteří se smrtelně zraní při nárazu do skleněné bariéry. Přesné statistiky těchto úhynů ptáků v ČR však podle Vermouzka nejsou.

Kdyby všichni lidé světa žili stejným životním stylem jako autor tohoto článku, potřebovali bychom víc než 1,7 zeměkoule.

"Co mám dělat s netopýry, kteří se ubytovali v mém domě?" napsal nám nedávno dotaz náš čtenář. Jak s nimi naložit, ale neublížit? Odpověď jsme našli v metodickém doporučení, které k ochraně netopýrů vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).

Technicky vzato jsou všechna vejce stejná. Z pohledu slepic tak tomu ale rozhodně není. Slepice již dávno nejsou chovány jen na dvorku a většina vajec pochází od slepic, které protrpěly svůj život v drátěných klecích. Nemusí tomu tak ale být. Záleží totiž na spotřebitelích, jaká vejce budou kupovat.

"Vždy se najde někdo, kdo si z dovolené přiváží třeba kus korálu, a přitom netuší, že jde vlastně o pašování chráněného druhu," řekl na včerejší tiskové konferenci ředitel České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jan Slanec. Podle jeho slov veřejnost neví, co se smí z ciziny dovážet, na co je třeba mít povolení a co se dovážet nesmí vůbec. Se vstupem ČR do Evropské unie se navíc změnila pravidla pro dovoz chráněných druhů.