Britská vláda vede v patrnosti rozsáhlý balík opatření, které mají zemi do roku 2050 přiblížit uhlíkové neutralitě. Jedním z nich je podpora elektromobility a nízkoemisní přepravy. Jenže tu jsou i jiné plány. Třeba rozšíření stávající silniční sítě za miliardy liber, které prý možný pozitivní vliv elektromobility anuluje. Píše o tom BBC.

Co udělat proto, abychom udrželi globální oteplování pod limitou 1,5°C? Podle odborníků je třeba udržet bilanci emisí skleníkových plynů pod 2,5 tunami oxidu uhličitého na osobu ročně. Začít s tím co nejdříve a dokázat to ideálně do roku 2030, protože pak by už mohlo být pozdě. Zatím se to ale nedaří. Ambiciózní požadavek v zemích Evropské unie momentálně naplňuje méně než 5 % domácností. Píše o tom Phys.org.

Počítání uhlíkové stopy je jako sport, který vám i planetě Zemi může prospět, ale také přivodit újmu. Třeba na duševním zdraví. Záleží totiž na tom, jak poctivě chcete své osobní emise počítat a co všechno při tom vezmete do úvahy. Spotřebitelská dilemata environmentálně uvědomělého jedince dobře demonstruje článek ABC.net.

V polovině července způsobil ve světě velký rozruch článek nizozemského biologa Erika Meijaarda a jeho kolegů. S jeho obsahem jste se mohli seznámit v textu Produkce kokosového oleje ohrožuje pětkrát více druhů než je tomu u palmového oleje. Do jisté míry mohl působit jako snaha o očištění neblahé ekologické reputace plantáží palem olejných. Svou reakcí a názorem do odborné debaty přispěl i český tropický ekolog Stanislav Lhota.

Na jedné straně nezpochybnitelná snaha o nápravu sociálních rozdílů mezi chudým globálním jihem a stabilnějším severem, podpora myšlenek udržitelnosti, potravní i ekonomické bezpečnosti v zemích třetího světa a také propagace nelhostejného vztahu k životnímu prostředí. Na straně druhé pak nejasnosti, komu vlastně taková snaha nakonec pomáhá, protože sami producenti z něj, zdá se, zrovna příliš netěží. A čím déle se debata o prospěšnosti tohoto sociálně-tržního hnutí vede, tím hůře z ní celý koncept férovosti vychází.

Zatím největší studie svého druhu ukázala, že metody kompenzující produkci emisí formou zdanění anebo zaváděním emisních povolenek nesehrávají očekávanou roli. Přínos zpoplatnění vyprodukovaného uhlíku je pro snižování emisí minimální. Píše o tom ScienceAlert.

Právě probíhající migrace netopýrů hvízdavých s sebou přináší riziko, že netopýři se nastěhují do přístupných vnitřních prostor, odkud se velmi špatně dostávají. Zejména Plzeň je důležitou migrační křižovatkou, destinací a cestou pro tento druh létajících savců. Letos se netopýrů hvízdavých navíc extrémně „urodilo“, jejich počty jdou do stovek.

Kolik bude v roce 2100 žít na planetě Zemi lidí? Podle odhadů Organizace Spojených národů by to mělo být 10,9 miliard lidí. A stávající globální politika, ať už jde o životní prostředí, produkci znečištění anebo potravní bezpečnost, s tímto číslem počítá. Aktuální studie, uveřejněná v prestižním žurnálu Lancet, ale tuto cifru zpochybnila. A přispěla vlastním odhadem, který je o celé dvě miliardy lidí nižší.

Vytváření bezemisních zón v centrech měst, vyšší zdanění vozů s motory na fosilní paliva, razantní zdražení pohonných hmot. To vše jsou prý dobré kroky správným směrem, ale britská vláda by prý měla učinit víc. Alespoň tak to tvrdí sdružení New Weather Institute, který navrhuje kompletně zakázat reklamy na vozy SUV. Jimi produkované znečištění je prý hrozbou veřejného zdraví. Píše o tom Guardian.

Meteorologové z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vytvořili jednoduchou aplikaci, která srovná emise vyprodukované starým a novým kotlem pro vytápění. Aplikace tak ukazuje, že výměna starého kotle má na ovzduší pozitivní vliv. Aplikaci meteorologové zveřejnili na svém blogu.