Již jednou se o nás v historii takto jednalo. Bohužel podobně některé úřady a instituce o nás jednají stejným způsobem. Proč mi to tak připadá?

Není pravda, co se píše v článku Zemědělci můžou aplikovat jed na hraboše na 80.000 ha. Zemědělci totiž aplikovat rodenticid nemohou – ani do děr, ani rozhozem – pokud k tomu nezískají povolení orgánu ochrany přírody.

Český hydrometeorologický ústav nově poskytuje naměřené záznamy ze svých stanic v režimu zákona o právu na informace o životním prostředí. O data, která byla dříve citelně zpoplatněná, dnes stačí jen požádat.

Komunikace s médii, věrohodnost prezentovaných témat anebo forma publikace určitých témat jsou otázky, které s kolegy na pražském oddělení péče o zeleň řešíme poměrně často (povětšinou v negativním duchu). Předně bych ale rád předeslal, že osvěta veřejnosti vhodnou formou, ve vhodných termínech a pomocí vhodných příkladů je rozhodně potřeba!

Chápu, že média zveřejňují příspěvky k tématům, o která je ze strany veřejnosti zájem a která jsou časově aktuální, ale ne vždy je to ku prospěchu ochrany přírody.

Někde jsem před pár týdny řekl, že rok 2019 byl rokem protestů za klima. Ale taky to byl rok robotů. Vekou část komunikace na sociálních sítích totiž pravděpodobně obstarávají roboti (studie bude teprve publikována, ale už o ní informuje Guardian). To je určitě zajímavé, ale kdo trošku sleduje sociální sítě, není překvapen. Sociální sítě jistě nejsou zdrojem informací o tématu, jsou jen informací, že je téma zajímavé, protože se o něm na sociálních sítích diskutuje. Informace hledejme jinde, například v tisících recenzovaných článků. Toto doporučení je sice správné, ale asi ne realizovatelné pro každého. Řekl bych, že ani klimatologové nemají kapacitu na sledování celého spektra recenzovaných článků a časopisů, každý si vybíráme jen to nejdůležitější. Při těch objemech to ani jinak nejde. Jednou za čas přináší přehled a analýzu článků a publikací IPCC ve svých hodnotících zprávách. Nedávno jsem o tom psal ZDE na blogu.

Předpokládané dlouhotrvající regulace spojené s prevencí rizik šíření koronaviru budou mít kromě celé řady jiných oborů negativní dopad také do oblasti zemědělství. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) proto vyzývá všechny dotčené instituce a Ministerstvo zemědělství, aby se v rámci přijímaných opatření kompenzující negativní dopady pandemie na ekonomiku zemědělství soustředily zejména na taková opatření, která umožní další existenci také menších a středních zemědělských podniků, rodinných farem a OSVČ.

Nestává se často, aby prestižní vědecký časopis sáhl k bezprecedentnímu kroku a již uveřejněný odborný článek stáhl a distancoval se od něj. Ve vědeckém světě se lidově řečeno jedná o skandál a takto postižený odborník si již v další vědecké kariéře obvykle ani neškrtne.

Nejprve je třeba si ujasnit, že zemědělství je v zásadě lokální záležitostí a že je více ovlivněno krátkodobými výkyvy počasí, než vlastní klimatickou změnou. Vliv klimatu na zemědělství je tak spíše na úrovni změny pěstovaných plodin, chcete-li od pšenice ke kukuřici, od kukuřice k čiroku, a od čiroku k citrusům v horizontu 50 a více let.

Poslední roky trpí naše zem a nejen ona, ale i některé jiné země nedostatkem vody způsobené tím, že z jedné strany neprší a z druhé strany jsou úmorná vedra. S tím spojený je i kritický nedostatek spodních vod.

Pro zajištění účinného boje lesníků s kůrovcem a zachování lesů pro další generace, nelze přestat těžit, přibližovat a asanovat kůrovcem napadené dřevo. Při současném vývoji počasí lze očekávat, že se první rojení kůrovce objeví na níže položených lokalitách už v průběhu následujících 2-3 týdnů. Pokračování boje s kůrovcem v nestátních lesích je ale vážně ohroženo. Více než polovina žadatelů ještě neobdržela příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za období 2017-2018. Jejich situaci dále významně zhoršuje šíření koronaviru a karanténní opatření.