ČR se dlouhodobě hodlá orientovat na jaderné zdroje. Země tak počítá s velkým projektem výstavby dvou nových jaderných reaktorů v elektrárně Dukovany, což představuje největší energetickou investici v historii země s odhadovanými náklady v současnosti kolem 400 miliard Kč. Plánovaný tendr ovšem získává nyní řadu trhlin. Co se vlastně přihodilo? A jaké jsou ekonomické aspekty současné situace okolo klíčového energetického projektu?

Jestli chcete vidět zvíře, jehož výzkum přinesl v důsledku miliardy dolarů, a co víc, pomohl v léčbě nespočtu lidí, zajděte se do Terária v Zoo Praha podívat na korovce jedovatého.

Obvinění ze šikany ze strany Správy KRNAP je naprosto neopodstatněné. Majitelé Luční boudy, resp. Labské boudy, začali podnikat v jádrovém území národního parku před mnoha lety, přičemž režim omezení dopravy se za posledních více než 30 let nezměnil. Stále platí pravidlo, že pro vjezd je nutné získat výjimku ze zákona – pro každého, kdo nemá zákonem jasně stanovené právo vjezdu.

Opět se opakují každoroční tragické výjevy na lukách, jako například ten před třemi dny: na čerstvě posekané louce stojí srna, která nechápe, co se stalo. Olizuje rozsekané tělíčko svého mláděte. Snaží se ho oživit, snaží se ho přimět, aby vstalo. Nad smutnou srnčí mámou krouží krkavci…

„Polovina výnosu dolů,“ odhaduje zachmuřený agronom prognózu letošní sklizně řepky ozimé po prohlídce polí v údolí Berounky. „Šešule jsou dál od sebe a tenké, takže se nemají zrníčka uvnitř kde vytvářet,“ zdůvodňuje předpokládaný nižší výnos. „Lepší výsledek bude na výše položených polích, tam jsou porosty bujnější, vyšší a lépe zapojené.“

Již dávno jsme pochopili, že nemá valný smysl diskutovat s lidmi, kteří za nejvyšší důkaz pro existenci nějakého jevu považují svou nezlomnou víru v něj. Zkuste schválně někomu vyvrátit jeho víru v chemtrails nebo plochou Zemi. Je to marné. Nicméně po výzvě doc. Jana Pokorného (dále jen JP) [1], abychom doložili pomocí odkazů na publikované zdroje svá tvrzení, která zpochybňují některé jeho závěry, se o to opět pokusíme. Částečně jsme to již sice udělali [2], ale k obsáhlejšímu rozboru nás nutí i řada reakcí čtenářů z diskusí pod zmíněnými články. Zářným příkladem převahy víry nad fakty jsou neustále se opakující urputná tvrzení, na jejíchž základě se JP snaží z ojedinělých extrémních situací a jevů typických pro zemědělskou krajinu tvořit pravidla pro horský les. Rádi bychom proto vysvětlili některá zásadní nedorozumění.

1035 vědeckých a především odborných pracovníků, z toho 69 univerzitních profesorů a 79 docentů, podepsalo výzvu k zachování ochrany naší přírody. Jakožto členové a zástupci odborné komunity jsme zásadně znepokojeni mnoha poslaneckými pozměňovacími návrhy k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, jejichž schválení by vedlo k faktické destrukci ochrany přírody v českých chráněných územích, především v národních parcích. O závažnosti ohrožení naší přírody svědčí i skutečnost, že se uvedený počet více než tisíce podpisů signatářů skládajících se v naprosto převážné většině z řad vědců a specialistů v oboru, shromáždil během jediného týdne a další podpisy stále přibývají. Výzvu byla zaslána všem poslancům a poslankyním Poslanecké sněmovny, kteří o nich budou brzy hlasovat.

Děkuji profesoru J. Hruškovi a profesoru J. Kopáčkovi za jejich reakci z 16.5. na moji kritiku z 13.5. 2025: Bezzásahové lesy vodu neztrácejí, ale zadržují" aneb názorný příklad Plant Illiteracy.

Zákon o ochraně přírody a krajiny se má po více než třiceti letech dočkat rozsáhlé aktualizace. Novela, kterou projednává Poslanecká sněmovna, přináší několik důležitých novinek – historicky první ochranu volně žijících opylovačů, otevření tématu světelného znečištění nebo posílení ochrany stromů mimo les, zejména ve vztahu ke stavební činnosti. Přestože některé pasáže zůstávají nedotažené, jde o krok správným směrem, který reaguje na aktuální výzvy ochrany přírody.

Zřejmě jen málokdo by čekal, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) si bude muset po vydání souhlasného stanoviska EIA v únoru 2009 pro novou mimoúrovňovou křižovatku (MÚK) u Nošovic na dálnici D48 nedaleko Frýdku-Místku počkat dlouhých šestnáct let, než se mu podaří získat pravomocné územní rozhodnutí. Krajský úřad v Ostravě totiž až v únoru 2025 zamítl odvolání Dětí Země, obcí Vojkovice a Nižní Lhoty a čtyř osob z listopadu 2021, přičemž rozhodnutí MM Frýdek-Místek musel ještě ze šesti důvodů změnit. Územní řízení tak trvalo patnáct a půl roku.