Konference smluvních stran Stockholmské úmluvy (COP), která proběhla minulý týden v Ženevě, učinila významný krok směrem k ochraně lidského zdraví a životního prostředí, když zařadila rozsáhlou skupinu toxických průmyslových chemických látek – chlorované parafíny se středně dlouhým řetězcem (MCCPs) - na seznam globálně zakázaných perzistentních organických látek (POPs). Tyto chemikálie s vysokým objemem produkce se využívají v plastových výrobcích, včetně hraček, podlahových krytin, kuchyňského nádobí a v kapalinách pro obrábění kovů.

Tento vzkaz profesora Jakuba Hrušky poslancům uveřejněný v Ekolistu 3.5. 2025 je učebnicovým projevem „Plant Blindness“, slepoty vůči rostlinám. Což je termín používaný v didaktice. Je to neschopnost vidět nebo si všimnout rostlin v prostředí, neschopnost rozpoznat význam rostlin v biosféře a pro člověka. Amprazis & Papadopoulou (2020) uvedli, že „rostlinná slepota – plant blindness“ je zásadní překážkou udržitelného rozvoje, protože negativně ovlivňuje lidské úsilí o dosažení všech cílů udržitelného rozvoje. Podle Uno (1999) nezájem o rostliny ústí v „rostlinnou negramotnost – plant illiteracy“, nedokonalou znalost rostlin a nedostatečné porozumění fyziologickým procesům, které v rostlinách probíhají a kterými rostliny ovlivňují své okolí.

Těžké jílovité půdy Chebska, teplý a slunečný květnový den. Zdejší farma hospodaří v režimu ekologického zemědělství: na pastvinách bílé krávy, na poli manipulátor pro nakládání hnoje a dva traktory - jeden rozmetá starší odleželý hnůj, druhý ho zaorává pětiradličným pluhem.

Dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, růst průměrné roční teploty i extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace – tak se projevují změny klimatu v Česku. A především, v porovnání s hodnocením z roku 2017 jsou změny klimatu intenzivnější a jejich dopady na společnost, ekonomiku a ekosystémy vyšší. To jsou hlavní závěry Zprávy o adaptaci České republiky na změnu klimatu 2025, kterou tento týden projednala vláda.

Ganbátar na mě naléhavě zamával a ukázal mi směr, kterým mám jít. Po kamenitém svahu jsem rychle vyrazil a pak jsem ho spatřil. Zpoza horizontu, jen pár desítek metrů ode mne, se neslyšně vynořil krásný hřebec koně Převalského. Stál čelem ke mně, upřeně se na mne díval, na to mi ještě popoběhl vstříc a teprve potom odbočil a zmizel za hřbetem svahu. Za okamžik se ale opět objevil, a to už jsem za ním spatřil početný harém jeho klisen. Hřebec kryl jejich pozvolný ústup, a přitom se nám znovu a nato ještě jednou ukázal. Postaral se o můj bezkonkurenčně největší zážitek z letošní cesty na západ Mongolska.

Koncem dubna podalo 35 poslanců z hnutí ANO k Ústavnímu soudu návrh na zrušení vyhlášení CHKO Soutok. Důvody, které k tomu vedly jsou následující:

Jako prezident EUROPARC Federation – největší evropské profesní asociace chráněných území – bych tímto otevřeným dopisem zákonodárcům České republiky rád vyjádřil naše stanovisko k probíhající diskusi o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a související novele zákona o ochraně přírody a krajiny v České republice.

Plánované investice provozovatelů distribuční a přenosové soustavy v ČR umožní do roku 2030 uzavřít smlouvu o připojení více než dvakrát většího výkonu větrných a fotovoltaických elektráren, než s jakým počítá Národní klimaticko-energetický plán. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti EGÚ zpracované pro Hnutí DUHA.

Den Země je mezinárodní svátek, jenž je spojen s datem 22. dubna. Cílem tohoto dne je připomínat lidem, že naše planeta potřebuje zvýšenou péči – především její „sebeuzdravné“ mechanismy, neboť již s námi nestíhá držet krok.

Pozměňovací návrh č. 6602 poslanců Kotta, Balaštíkové, Fialové, Turečka a Pražáka (ANO 2011) k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, pokud bude přijat, zjednoduší kácení stromů na hrázích rybníků. Až tak moc, že jejich kácení se bude pouze oznamovat, nikoliv povolovat tak, jako je tomu dnes. O tom, že zájem vlastníků rybníků takové stromy likvidovat existuje, svědčí i nedávný případ ze středočeského Mezna.