Porosty borovice lesní jsou na území České republiky vystaveny extrémním přírodním podmínkám, např. vysokým teplotám vzduchu, nerovnoměrným a nízkým úhrnům srážek, napadení škůdci. Důsledkem je oslabení a často následně i odumírání stromů.

Tradiční jarní zaplavování lužních lesů vodou začne 28. března mezi Lednicí a Břeclaví. Lesníci postupně zvednou stavítka a nechají rozlít vodu ze Staré Dyje do porostů. Po 22. dubnu se zase vše vrátí do normálu.

Od první poloviny 19. století se vlastníci lesů a lesníci snaží zvýšit produkci lesů a ekonomickou efektivnost. Proto začali využívat některé cizokrajné dřeviny. Předmětem jejich zájmu byla především rychlost růstu a objemová produkce. Později to byly i další lesnicky nebo hospodářsky významné vlastnosti, zejména životaschopnost ve středoevropských podmínkách, jakost dřeva apod.

Po několika desetiletích se do chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy vrací sokol stěhovavý, jeden z nejohroženějších dravců naší přírody.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykoupil v rámci kampaně Místo pro přírodu další dva pozemky v Bílých Karpatech, rozšiřující území soukromé lesní rezervace Ščúrnica. ČSOP zde vlastní či spoluvlastní pro ochranu přírody již 43 hektarů.

V České republice roste 19 % lesů na vodou ovlivněných stanovištích, od rašelinišť a podmáčených lesů po nivy vodních toků. Ztížené podmínky pro pěstování lesa v těchto lokalitách vedly již od konce 18. století k budování prvků technických meliorací – melioračních sítí, jejichž primárním účelem bylo částečné odvodnění půdy, minimálně pro období obnovy lesa. Nicméně, jejich efekt byl často koncipován jako dlouhodobý.

Loňský rok byl vyhlášen Rokem motýlů s cílem upozornit na jejich mizející populace a inspirovat k jejich ochraně. Jednou z hlavních akcí, která na tuto iniciativu navázala, byla Motýlí půlhodinka – celonárodní pozorování a sčítání denních motýlů.

Ornitologové ptáky kroužkují, aby se dozvěděli kudy a kam odlétají, odkud pocházejí a kde zimují. Většina ornitologických kroužků zůstane navždy ztracena, ale občas se některý najde nebo ho někdo odečte a potom vznikne příběh o putování konkrétního jedince, jako je například racek bělohlavý s kroužkem PKHU.

Počty zubrů v České republice se v loňském roce zvýšily o 3 procenta a tuzemská populace dosáhla 164 jedinců. To je nejvíce v moderní historii. Vyplynulo to ze sčítání za rok 2024 pro Mezinárodní plemennou knihu, kterou v tuzemsku zajišťuje ochranářská společnost Česká krajina spolu s Biologickým centrem Akademie věd České republiky.

Několik desítek odborníků z celé České republiky i Slovenska se letos zapojí do oslavy Mezinárodního dne lesů a 10. narozenin konceptu Lesní mysl. Svými workshopy poukáží na pozitivní vliv přírody na psychické i fyzické zdraví.