Minulý týden jsme schválili na půdě Evropského parlamentu tzv. Akční plán EU pro boj proti nezákonnému obchodování s volně žijícími druhy. Rostoucí zločin v této oblasti je výsledkem modifikace současného organizovaného zločinu, který se snaží najít nové zdroje, a tak se obchodování s volně žijícími druhy stal čtvrtým nejvíce profitujícím zdrojem organizovaného zločinu, který nepřináší taková rizika právě díky nízké politické prioritě. Pašování a pytlačení má obzvláště negativní dopady na biologickou rozmanitost, ekosystémy, přírodní dědictví, a tím pádem i zachování druhů.

Společnost ČEZ minulý týden zveřejnila zprávu, že zvýšení cíle pro energetickou účinnost do roku 2030 bude stát Českou republiku 650 miliard Kč a přirovnala to k nákladům na tzv. solární boom. Dovoluji si vám k tomuto ničím nepodloženému a nesprávnému číslu poskytnout několik poznámek. Uniklý dokument Evropské komise Impact Assessment, který analyzuje dopady opatření, totiž hovoří o číslech zcela jiných.

Podle současně platné právní úpravy jsou úředníci odkázáni zejména na sledování tmavosti kouře, podle které lze určit kvalitu paliv. Do budoucna, podle Poslaneckou sněmovnou i Senátem schválené novelizace zákona o ochraně ovzduší, budou moci přímo na místě – v obydlí provést například stěr z vnitřní strany komína a ze zjištěných látek následně prověřit, zda jsou používána vhodná a povolená paliva. Objevuje se tak nová možnost státu nahlédnout do domácnosti jednotlivých lidí. Doposud to bylo možné jen při domovní prohlídce pro účely trestního řízení, která je možná jen na písemný odůvodněný na příkaz soudce. Je to správně?

Řadu let představoval pro ochránce přírody bezzásahový režim, kdy je krajina ponechána pouze přírodním procesům, velmi kontroverzní téma. Na jednu stranu je tím nevyšším stupněm ochrany přírody, na druhou stranu mnohé biotopy ponechané bez vlivu člověka ztrácely svoji rozmanitost a docházelo v nich k výraznému úbytku ohrožených druhů. O negativních důsledcích bezzásahového managementu se řadu let mluví především v souvislosti nelesními biotopy, jako jsou louky či stepi.

V pondělí 19. 9. 2016 proběhlo v okresním městě Berouně zasedání městského zastupitelstva. Svým zveřejněným programem po prázdninové pauze žádnou informační „bombu“ zásadně důležitou pro občany Berouna neslibovalo. Koneckonců, sami občané Berouna to tak vnímají již dlouho, neboť řadu let na veřejná zasedání zastupitelstva v Berouně Berouňáci téměř vůbec nechodí. I v pondělí 19. září bylo jednání zastupitelstva velmi komorní – z veřejnosti berounské tam byli přítomni pouze dva lidé, z veřejnosti mimo Beroun další dva. Všichni ostatní přítomní (cca 60 osob) byli buď zastupitelé, nebo úředníci městského úřadu či zaměstnanci městských firem. A ovšem dva místní „novináři“, na ty bych málem zapomněl.

Poslanecká sněmovna by se na některé ze svých dalších schůzí měla zabývat novelou rostlinolékařského zákona. Vláda ji schválila v polovině června. Novela by měla navázat na Směrnici č. 2009/128/ES přijatou Evropskou unií. Ta již byla do českého práva implementována pomocí novely zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči (novela č. 199/2012 Sb.) a novou vyhláškou č. 205/2012 Sb.

Blížící se senátní volby opět rozviřují mediální kampaň kolem Šumavy v hlavní roli se senátorem Jirsou. Domnívám se, že čtenáři jeho volebního obvodu by měli být seznámeni i s druhou stranou mince. Uvedu proto několik příkladů.

Veřejná kontrola činnosti dozorčí rady ČEZ je iniciována proto, neboť společnost ČEZ od roku 2008 vládě zatajuje zisk přes 100 milionů tun hnědého uhlí v Dolu Bílina v prostoru po zlikvidované obci Libkovice v severních Čechách, v hodnotě odhadovaných 250 miliard korun na úkor státu.

Vážený pane ministře,
od roku 2004 se aktivně zabývám problematikou bioodpadů a kompostování. Již v té době bylo odborníky deklarováno, že nedílnou součástí řešení musí být spolupráce se zemědělci. Přesto, že již existují příklady dobré praxe, systémové řešení založené na úzké spolupráci ministerstev životního prostředí a zemědělství stále neexistuje a v celkovém průměru se stav půdy zhoršuje.

Redakce Ekolistu oslovila řadu odborníků, politiků a aktivistů s jednoduchou otázkou:Jak vyřešit parkování ve městech, aby byli všichni spokojeni? Zde je odpověď Františka Čecha ze spolku Občané pro svobodnou a bezpečnou individuálnín dopravu.