Jiří Koželouh: Potvrzeno. Trump uhlí nekope a Polsko chce obnovitelnou elektřinu

Kope za uhlí, uhlí ale couvá. Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Tammy Anthony Baker / Flickr

Když si to shrneme, tak Trumpovy USA snížily loni výrobu energie z uhlí nejvíce v historii, o 16 procent. Faktem totiž je, že hlavní aktivitu, kterou americký prezident vyvíjí ve prospěch uhlí, je focení se v hornické helmě s nápisem, že kope uhlí. Uhelný byznys však reaguje na tlak stále platných limitů na ochranu ovzduší (které zavedl Barack Obama), protesty místních lidí proti poškozování zdraví kouřícími elektrárnami a také na levný zemní plyn i čím dál levnější obnovitelné zdroje energie. Už teď je jasné, že za Trumpa se zavře více elektráren, než za jeho předchůdce.

Platí, že v Evropské unii okolo nás se spalování uhlí propadá ještě rychleji (o 24 procent v roce 2019) a státy rozhodují o rychlém zavírání uhelných elektráren. Na rozdíl od USA jsou zde náhradou v první řadě větrné turbíny a fotovoltaické panely. A když se bavíme o tom, že to Evropa myslí s rozvojem obnovitelných zdrojů vážně, tak tím nemyslím jen země na západ od nás. Všechny tři ostatní státy Visegrádské čtyřky jsou ambicióznější než my. Zatímco české Ministerstvo průmyslu a obchodu rozvoji tohoto perspektivního odvětví zatím klade překážky a český cíl je velmi při zemi (16,9 % spotřeby elektřiny má být v roce 2030 pokryto z OZE), Slovensko plánuje 25 %, Maďarsko 19,1 % a Polsko dokonce 29,5 %. Maďarsko a Slovensko už si navíc stanovily termín konce spalování uhlí.

Čína stále staví nové uhelné bloky, to je pravda. Ale zároveň poráží celý svět v rychlosti rozvoje obnovitelných zdrojů a připravuje se tak na budoucí odklon od uhlí. Přestože v roce 2019 rostla výroba z OZE pomaleji než v některých předchozích letech, zvýšila se i tak o 86 TWh, což je stejně jako činí kompletní hrubá roční výroba elektřiny v ČR. V Indii uhelná energetika poklesla v roce 2019 dokonce o 3 procenta, zatímco větrná a solární energetika zvýšily výrobu o 13 procent za jediný rok.

Český stát jde zatím vlastní cestou - na jedné straně v podstatě blokuje rozvoj obnovitelných zdrojů a na druhé straně se dívá, jak se elektrárenské firmy snaží záplatovat padesát let staré uhelné bloky (pro které mimochodem platí o dost benevoletnější limity na ochranu ovzduší, než pro ty nově stavěné čínské elektrárny) a ždímat z nich další peníze. Výroba elektřiny z nejperspektivnějšího zdroje stagnuje posledních osm let na stejných hodnotách a aktuální Národní klimaticko-energetický plán ČR má v této oblasti pro rok 2030 nižší cíl, než měla Státní energetická koncepce ČR z roku 2014. Do toho všeho jsme stále jedním z deseti největších světových vývozců elektřiny.

Právě tento rok se však neblahý trend může konečně změnit. Vláda očekává doporučení Uhelné komise, kde probíhá tvrdý střet mezi zastánci modernizace české energetiky a firmami profitujícími z pálení uhlí. Do Poslanecké sněmovny má také dorazit návrh novely zákona, která by měla otevřít dveře obecním a komunitních projektům výroby čisté obnovitelné elektřiny (bohužel jen proto, že to vyplývá z evropských směrnic). Ale také aktuálně většinově státní firma ČEZ požádala pro svoje severočeské elektrárny o výjimky z limitů na ochranu zdraví před znečišťováním ovzduší, které vejdou v platnost v srpnu 2021. Mezi žádostmi je i ta pro elektrárnu Počerady, kde se chce plnění limitů vyhýbat až do 30. června 2025. Ekologické organizace žádost považují za nepřijatelnou, neboť výroba elektřiny v tomto zastaralém zdroji je nepotřebná už nyní a její plánovaná životnost končí v roce 2023. Výjimka by však měla platit ještě rok a půl poté. V té době už navíc má elektrárnu plně vlastnit nový majitel - kontroverzní podnikatel Pavel Tykač, který před pár dny oznámil plány na její dlouhodobé provozování.

Česko má plán, jak energetiku konzervovat ve 20. století. Ten je potřeba zrušit a nahradit plánem, jak ji modernizovat. Všechny uhelné elektrárny v ČR je možné odstavit postupně do roku 2030, pokud stát podpoří rozumný rozvoj obnovitelných zdrojů. Podrobné modelování elektrizační soustavy stimulující chod v 15minutových intervalech ukázalo, že by za takových podmínek soustava fungovala a nedošlo by k ohrožení dodávek elektřiny.