Vždy, keď sa vraciam do Kodane, zmocní sa ma úžasný pocit, že patrím medzi 150-tisíc ľudí, ktorí denne cestujú bicyklom do práce alebo školy. Podiel cyklistiky na celkovej doprave v meste predstavuje 36 percent, a bicykle sú tu najpoužívanejším dopravným prostriedkom. Až 84 percent Kodančanov má prístup k dvojkolesovému tátošovi, a takmer 70 percent z nich sa bicykluje aspoň raz za týždeň. Približne tretina všetkých ciest za nákupmi sa v tejto dánskej metropole udeje na bicykli. Napriek snehu a dažďu, väčšina ľudí sa bicykluje aj v zime.

Z médií jsme se včera dozvěděli zprávu, že Světová asociace zoo a akvárií (WAZA) rozhodla o vyloučení Zoo Dvůr Králové ze svých řad. Důvodem je porušování etických standardů této asociace při transportech zvířat. Vzhledem k tomu, že jsme o této kauze zevrubně informování a že se v českých médiích objevují její nepoučené a často účelově zkreslené komentáře, rozhodli jsme se na obranu Zoo Dvůr Králové zveřejnit naše stanovisko.

Prvním dnem měsíce září opět nastane poprask na vodních plochách. Nadržení lovci, dychtící trefit něco živého, stejně jako roky minulé, vystartují do naší krásné krajiny s nabitými flintami udržovat prý tradici svých předků. Co tato (z novodobého pohledu) pochybná tradice znamená? No přece vraždění živých tvorů, v tomto případě divokých kachen, které již v podstatě vůbec divoké nejsou. Kachny pocházejí z vykradených snůšek v přírodě, následně uložených vajec do umělých líhní a po vylíhnutí a dosažení patřičné velikosti jsou přibližně koncem měsíce května vysazeny na prázdné vodní plochy rybníků a jezer. Na břehy vodních ploch se jim sype krmivo a na stejném místě se s „mysliveckou etikou“ střílí. Jejich život trvá přibližně 5 měsíců. Tímto konáním jsou zaplašeny a odehnány mnohé ptačí druhy, které by jinak rovněž využívaly stejné vodní plochy. Fotodokumentace je v mém archivu.

Ve čtvrtek 9. srpna 2012 došlo k události, která způsobila, že se dokonce i v celostátních televizních zprávách objevilo téma energeticky úsporných budov. A co se vlastně stalo? Ve skutečnosti nic moc zvláštního. Prezident Václav Klaus jednoho dne pouze využil svého demokratického práva a vetoval předloženou novelu zákona o hospodaření energií, která obsahuje i nové podmínky pro budoucí tuzemskou výstavbu.

Ač není ekologický aktivista, profesor Miroslav Šálek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity upozorňuje na nedostatek vzdělaných ekologů na řídících postech, jimž by šlo nezištně o zlepšení životního prostředí.

Úvodem si připomeňme několik skutečností: 1) je nutné vytvořit nový Plán péče pro území NP Šumava 2) k tomu, aby bylo možné tento dokument vytvořit musí být splněny některé předpoklady. Jedním z nich je skutečnost, že musí být dodržen metodický pokyn MŽP ČR pro tvorbu plánu péče v národních parcích ČR 3) jeden z bodů tohoto dokumentu hovoří o tom, že musí být známa klasifikace IUCN pro daný národní park. Tolik základní technické náležitosti.

Asi nejvýznamnějším trendem současného stavebnictví je velké snižování spotřeby energie v budovách. Nejvíce se to týká snižování potřeby tepla na vytápění. Zcela běžně se staví budovy, které mají potřebu tepla na vytápění menší než 50 kWh/(m2.rok) a jsou tedy v nízkoenergetickém či pasivním standardu. Málokdo je proto dnes spokojen s tím, že bydlí v domě, který pro vytápění spotřebuje 150 kWh/(m2.rok), když by chytrou rekonstrukcí mohl dosáhnout třeba i na třetinovou hodnotu a ušetřit tak peníze za stále se zdražující energie. Proto se u starších budov velmi často provádí dodatečné zaizolování. Obvykle je to zateplení stěn z venku, zateplení střechy a výměna starých oken za izolační dvojskla či trojskla. Jedná-li se o historický dům, má jeho zateplení určitá specifika.

Co vede k přehřívání měst? A proč je v nich v létě k nesnesení? Ve městech se v poslední době rozvíjejí tepelné ostrovy. To je stav, kdy je ve městě o několik stupňů tepleji, než mimo město. Typicky o jeden až tři stupně Celsia. Tepelný ostrov přitom vytváří každé větší město a je pozorovatelný ve všech ročních obdobích. Způsobuje ho jednak spotřeba energie, a jednak citelné teplo ze slunečního záření, které by se ve volné krajině spotřebovalo na odpar vody z rostlin a vodních ploch. Energie spotřebovaná ve městech se prakticky všechna dostane do venkovního prostředí v podobě tepla – horké výfukové plyny automobilů, teplo z komínů, z budov, atd.

Vážený pane prezidente,

dnes si v Temelíně prohlížíte místo, kde by mnozí rádi viděli další dva atomové reaktory. S Vaším zalíbením ve štěpení atomu nepochybujeme, že Vám se ta představa obzvláště líbí. Jistě pod věžemi JETE cítíte hrdost, že to byla právě vaše vláda, která v březnu 1993 rozhodla o dostavbě elektrárny.

V minulých týdnech prezentovala Nezávislá energetická komise II (NEK II) pod předsednictvím Václava Pačese a Dany Drábové svá doporučení ke Státní energetické koncepci (SEK). Na přání ministra průmyslu a obchodu Antonína Kuby komise sestavená podle návrhů jmenovaných předsedů posoudila stav a možnosti dalšího vývoje české energetiky a stávající návrh Státní energetické koncepce vypracovávaný na MPO. Jako jeden z členů komise bych se pokusil o jistý přehled jejich hlavních zjištěných skutečností a doporučení. Je ovšem pochopitelné, že mohu klást větší důraz na některé věci než jiní členové a v některých nuancích se naše názory mohou lišit. Část názorů komise byla publikována v příloze Hospodářských novin ze dne 10. července 2012 a Zpráva NEK II je zde. Ještě bych zdůraznil, že úkolem komise nebylo vypracovat Státní energetickou koncepci. Na to neměla ani odpovídající čas a ani prostředky. Jejím úkolem bylo poskytnout panu ministrovi a úřadu jistý nezávislý pohled, konzultaci a oponenturu. Vypracování samotné SEK je plně na příslušných úřednících Ministerstva průmyslu a obchodu. Zároveň je komise otevřena diskuzi svých názorů širokou odbornou i laickou veřejností.