Největší černá skládka (cca půl milionu tun) nebezpečného odpadu v ČR, navíc se rozprostírající v CHKO Český kras. Tato černá skládka přitom není v seznamu evidovaných ekologických zátěží, zpracovaném v r. 1992 pro celou ČR, protože okres Beroun jako jediný v republice tehdy odmítl poskytnout spolupráci a podklady. Skládka vznikla jako černá v 50. letech minulého století v příkrém rozporu s tehdy platnou legislativou, mimo jiné se zákonem O státní ochraně přírody č. 40/1956 Sb. Všechny listiny, kterými se snažil bývalý ONV Beroun a později Město Beroun dodatečně legalizovat tuto skládku, lze prokazatelně označit za neplatné a odporující zákonům, platným i v době jejich vydání. Poslední pokus o legalizaci skládky provedlo Město Beroun v roce 1992, kdy listinou čj.1135/92-332/2-Pch/Br ze dne 27. 5. 1992 samo sobě povolilo „užívání stavby skládky domovního odpadu „Lištice“ na pozemcích p.č.730/2 a 730/1 v k.ú.Beroun“. Učinilo tak v době, kdy už více jak rok zaváželo odpadem sousední pozemky p.č. 732/2 a 735/1 soukromého vlastníka. A to přesto, že tento vlastník písemně proti tomu protestoval od roku 1991. Zavážení jeho pozemků skončilo až v roce 1996, kdy město Beroun navršilo na jeho pozemcích skládku až do výše cca 35 metrů a se sklonem svahu čela skládky cca 75-80 stupňů. Dodnes nebyla tato skládka sanována a uzavřena.

Ač je průměrná ekostopa v České Republice 4,8 globálních hektarů na osobu, ve světě je k dispozici pouze 1,8 globálních hektarů na osobu. Nejvyšší ekologickou stopu má USA a Spojené arabské emiráty. Výpočty se však v různých zdrojích liší.

Učili jsme se, že s energiemi se má šetřit. Dělat zateplování, kupovat úsporné spotřebiče. Tím spotřeba elektřiny klesá. Ale energetický regulační úřad chce výpadek platby za spotřebovanou elektřinu nahradit zvýšenou platbou paušální. Dosavadní systém údajně není vůči odběratelům spravedlivý a není schopen nepřetržitě uspokojit okamžitou spotřebu všech uživatelů najednou.

Milé čtenářky, milí čtenáři,

za uplynulý rok jsme od vás na provoz Ekolistu dostali 62 010 Kč. Je to hrubým odhadem necelá desetina nákladů. Jsme za ni rádi a děkujeme tímto za každý finanční dar.

Česká republika je kus nádherné země ležící v srdci Evropy, kam se vypravují každoročně po celý rok tisíce turistů ze sousedních i vzdálenějších států. Nemáme sice moře, zato se ale můžeme pyšnit nádhernými horami, lesy, skalními městy, rybníky, jezery či historickými stavbami a objekty. Mnohé z těchto přírodních skvostů se nachází právě v chráněných krajinných oblastech (CHKO) a národních parcích.

Na Polské straně hranice byly nedávno postaveny skleníky, které v noci září jak sto tisícové město. Spolu s Vladimírem Dvořákem jsme proto provedli během noci z 6. na 7. února dokumentaci stavu oblohy na Liberecku. Začali jsme večer, kdy zřejmě ještě skleníky v Polsku nesvítily, a poté se na stejná místa vrátili, když už bylo osvětlení podle všeho zapnuto. Podívejte se na první výsledky.

V dnešní energetice je těžké předpovědět, co bude zítra. V minulém roce vyšla v Německu studie hledající odpověď na otázku, jaké změny na tamních trzích s energiemi očekávají společnosti, které se na nich pohybují. Shrňme nejzajímavější postřehy, ačkoli často jde o potvrzení zjevných trendů.

Vláda sice na včerejším zasedání schválila doplnění národního seznamu evropsky významných lokalit, na poslední chvíli ale z návrhu zmizely dva nejdůležitější body – ochrana lokalit Porta Bohemica a Slavíkovy ostrovy. Jejich zařazení mělo zajistit trvalou ochranu unikátního přírodního bohatství koryta a nejbližšího okolí Labe. Vláda tak nevyužila jedinečnou možnost odstranit dva největší nedostatky českého seznamu a ten nadále zůstává nedostatečný. Tento ústupek skupinám, které usilují o stavební úpravy splavnosti Labe, staví Českou republiku do velmi nepříznivého a nelichotivého světla.

K nesčetným úvahám o tom, co přinese nový rok, snad můžeme připojit ještě jednu, týkající se německého trhu s elektřinou. Rozhodnutí, které by letos mohlo padnout, není přitom zajímavé jen pro obchodníky s elektřinou a její výrobce. Záležitost se nepřímo dotýká i obecné spolupráce na našem kontinentu.

Známe to všichni, každý den a skoro i každý náš krok máme ošetřen směrnicemi, nařízeními, zákony, pokyny, řády a pravidly. Ale to, že když v české zimě konečně mrzne a padá sníh, tak nemohou děti z mateřské školy ven déle než na jednu hodinu, to mě opravdu dostalo. Zamyslel jsem se nad tím a ze zoufalství napsal tento kraťounký text.