Nejlepší středoevropský vzdělávací projekt na omezení plýtvání s jídlem za loňský rok představili v sobotu zástupci Polska v Praze. Jejich projekt Jak dobře využít jídlo získal v internetovém hlasování a u odborné poroty nejvíce bodů. Studenti gastronomie se v něm nejdříve učili uvařit jídlo například z okoralého chleba, dále vytiskli brožurku s recepty a distribuovali ji lidem, kteří využívají jídlo z potravinové banky. Projekt začal už v roce 2015, ale díky ohlasu pokračuje rozdávání kuchařek až do současnosti.

Krajská města jako Pardubice, Jihlava, Hradec Králové a některé části Prahy svými projekty podporují občany v třídění biologicky rozložitelného odpadu a v kompostování. Někteří lidé ale stále nevědí, co do bioodpadu patří. Vyplývá to ze zjištění ČTK. Od začátku dubna budou mít obce povinnost zajišťovat svoz rostlinné biomasy celoročně. Města jako Hradec Králové, Ostrava nebo Rožnov pod Radhoštěm pro zájem lidí už celoroční svoz zavedla dříve.

Češi loni odevzdali k recyklaci 1645 tun použitých baterií, je to o 45 tun méně než v roce 2017. V tiskové zprávě o tom informovala nezisková společnost Ecobat, která v Česku zajišťuje zpětný sběr. Na recyklaci končí 45 procent všech baterií, které byly dány do oběhu. Nejvíce se vybralo, stejně jako v předchozím roce, v Jihomoravském kraji.

Kdo jezdí v SUV s věčně hladovou nádrží, pije z plastového kelímku plastovým brčkem nebo si třikrát týdně dopřeje propečený stejk, je dnes v USA často environmentálně uvědomělými spotřebiteli označován za neuvědomělého ignoranta. Hranice mezi šetrným přístupem k životnímu prostředí se však mezi méně či více uvědomělými jedinci stírá v jednom bodě. Na toaletě. Nikdo se tu totiž neobejde bez toaletního papíru. Píše o tom Inhabitat.

Téměř pětinu komunálního odpadu v Praze tvoří biologicky rozložitelný odpad. Tento odpad, který by bylo možné využít k výrobě kompostu, tak končí ve spalovně. Informovaly o tom Pražské služby (PSAS), které zajišťují v hlavním městě svoz odpadu. V loňském roce svozové firmy odvezly z kontejnerů a popelnic na směsný odpad 264.234 tun odpadu.

Norská společnost Infinitum prosadila v Norsku zavedení zálohového systému na PET láhve. Zprvu nejistý krok, který si vyžádal finanční injekci do začátku, ale záhy nastartoval velký recyklační byznys. Nyní tu recyklují 97 % plastových lahví, píše ScienceAlert.

Česká nezisková organizace Arnika letos popáté vyhlásila soutěž Odpadový Oskar pro obce, které produkují méně než 150 kilogramů směsných komunálních odpadů na jednoho obyvatele za rok. Zvláštní ocenění získají města s nízkou produkcí a zároveň vynikající mírou recyklace nebo zajímavým nápadem pro hospodaření s odpadem. Organizace soutěž pořádá, aby podpořila zvýšení množství vytříděných surovin, které může pomoct ke splnění evropského recyklačního cíle pro rok 2025. Arnika to sdělila v tiskové zprávě.

Měsíc před hlavním termínem dobrovolnické akce Ukliďme svět, ukliďme Česko evidují organizátoři ze spolku Ukliďme Česko a Českého svazu ochránců přírody již 1300 nahlášených akcí, což je o 300 více než vloni touto dobou. Kampaň chce letos také upozornit na problematiku jednorázových plastů a pneumatik v přírodě.

Lidstvo i další živočichové čelí ve stále větší míře potenciálně škodlivým chemikáliím, se kterými se v životním prostředí dostávají do kontaktu. To by až tak velká novinka nebyla. Podle britských ekotoxikologů je spíš zajímavé, že míru těchto rizik nedokážeme přesně stanovit. Nové chemické složky totiž globálně produkujeme vyšším tepem, než je stačíme testovat. Píše o tom Independent.

Na britském hudebním festivalu Glastonbury letos poprvé nebudou k mání žádné nápoje v plastových lahvích. Oznámili to pořadatelé, kteří tak prý chtějí podpořit celosvětový boj s plastovým odpadem. Při posledním ročníku festivalu v roce 2017 návštěvníci vypili nápoje z více než 1,3 milionu PET lahví.