V novele Muž, který sázel stromy lze pozorovat vztah mezi člověkem a prostředím. Muž proměnil vichrem a suchem sužovanou pustinu v úrodný kraj, který se dovedl stát místem pro život. Mohly za to stromy, které vytrvale sázel; ty pak zastínily zemi. Ta nebyla vysušena ostrým Sluncem, vítr se zpomaloval o koruny stromů, a voda mohla zasakovat podél jejích kořenů. Namísto nuzného života posledních odolávajících se sem lidé rádi stěhovali.

Několikaminutovým potleskem ve stoje reagovalo několik set delegátů na schválení dlouho očekávané dohody. Klimatická dohoda, kterou v sobotu v Paříži schválili zástupci 196 států, vznikla po několika letech příprav a dvou týdnech intenzivních jednání, jež završily telefonáty prezidentů nejvlivnějších zemí.

Z právě schválené klimatické dohody z Paříže vyplývá, že se má lidstvo v tomto století zbavit závislosti na fosilních palivech, směřovat k zastavení růstu globální teploty optimálně na hranici 1,5 stupně Celsia a nepřekročit hranici 2 stupňů.

Svět přijal přelomovou globální dohodu o ochraně klimatu. K nové dohodě se po dlouhých a složitých vyjednáváních připojily i největší světoví emitenti skleníkových plynů jako Čína, USA nebo Indie. Nová dohoda představuje historický milník v mnoha ohledech a myslím, že evropské státy, včetně ČR, mohou být spokojené. Platí, že svět, respektive státy Úmluvy OSN jsou připraveny udělat vše pro to, aby udržely maximální oteplení planety do roku 2100 pod dvěma stupni Celsia a dokonce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Všechny státy, jak vyspělé, tak rozvíjející se i ty zaostalé budou muset plnit závazky snižování emisí, aby k tomuto cíli přispěly. Evropa, která dnes produkuje přibližně 8% celkových emisí světa, v tom konečně nebude sama, což je zcela zásadní z pohledu efektivity globálního úsilí a konkurenceschopnosti ČR i Evropy. Státy se zároveň zavázaly, že budou společně - závazně i dobrovolně - financovat opatření na snižování emisí i adaptaci na změny klimatu v nejchudších státech světa. Financování bude zajištěno jak z veřejných zdrojů, tak i ze soukromých.

Klimatické konference COP21 v Paříži se účastní i delegace Tibetu. Vede ji ministryně pro informace a mezinárodní vztahy Tibetské exilové vlády Dicki Choeyang. Delegace přijela do Paříže s žádostí, aby světové společenství uznalo význam Tibetu v ochraně klimatu. Ten byl podle zástupců delegace až doposud podceňován. Pozornost vědy i světového společenství se soustředila na oba póly naši planety, Arktidu a Antarktidu. Třetí pól – Tibetská náhorní plošina a Himalájské ledovce – zůstal v pozadí.

Nový text dohody o ochraně klimatu, který vzniká v Paříži, se sice každých pár desítek hodin mění, nicméně jedno začíná být jasné. Bez ohledu na konečné znění textu, pařížská dohoda posouvá nejdůležitější povinnosti spojené se snižováním emisí na rozhodnutí jednotlivých států. V tom by měl být hlavní rozdíl od současného systému Kjótského protokolu. Důvodem je obava z krachu, ke kterému dospěla jednání v Kodani.

Ministr životního prostředí Richard Brabec vystoupil na konferenci COP21 v Paříži, v jejíž druhé polovině se scházejí ministři členských států OSN, aby podpořili mezinárodní vyjednávání nové smlouvy o ochraně klimatu.

Existuje nepřeberné množství mezinárodních dnů něčeho. Některé jsou všeobecně známé (žen, dětí,…), jiné méně. Mezi ty druhé určitě patří 3. prosinec coby Mezinárodní den bez pesticidů.

Pracuju pro výrobce outdoorového oblečení. Základní filosofií našich produktů je kvalita, férový přístup k zákazníkům, zodpovědnost vůči okolí. Takže se postupně snažíme tímto směrem vylepšovat i fungování firmy vevnitř. Jde často o věci, které vidět nejsou, ale mají pro nás jakýsi niterný význam. S majitelem uvažujeme zhruba stylem - férově a čistě podnikám, tak se mi to dříve či později férově a čistě vrací.

Švédský král Carl XVI. Gustaf se trochu nešikovně vyjádřil o koupání ve vaně. To téma je ale dobré, protože se nás týká denně. A některých lidí i několikrát denně.