Před několika lety v jihoamerickém tisku proběhla zpráva, že množství drogy kokainu, pašovaného do USA, neklesá, třebaže USA vynaložily enormní finanční prostředky na ničení kolumbijských plantáží koky postřikem herbicidy, zejména Roudupem (1). Odborná debata vedla k úvaze, že by příčinou neúspěchu mohl být geneticky upravený keř koky. Od té doby se téma nerozebírá, všechno kolem kokainu je příliš choulostivé. Existují ale GMO plodiny, odolné Roundupu, s nimiž se setkáváme běžně přímo nebo jako součást potravin. Příkladem budiž soja.

Ano, na Ministerstvu dopravy České republiky (MD) se 14. května 2015 diskutovalo o labské vodní cestě, zejména o vodním dílu Děčín, jež má být postaveno za asi 5 mld. Kč. Kinosál byl alespoň v první půli diskuse přeplněn, jistě i vzhledem k přítomnosti ministrů dopravy Dana Ťoka (zpočátku) a životního prostředí Richarda Brabce a jejich náměstků Ladislava Němce (MD) a Bereniky Peštové (MŽP).

V mnohých českých hlavách dodnes straší vodohospodářské megaprojekty. Ministerstvo dopravy se nyní chystá naplnit programové prohlášení vlády a vypsat výběrové řízení na studii o proveditelnosti výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Česká a slovenská vláda zase včera projednávali propojení Moravy a Váhu. Článek Jakuba Kučery, ekonomického komentátora společnosti RSJ, se věnuje podobně gigantickému kanálu, který již existuje. Bavorská zkušenost může být pro nás k nezaplacení (zejména proto, že ji zaplatil někdo jiný).

Do letošního již třiadvacátého jarního kola kampaně Ukliďme svět! koordinované Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) se přihlásilo 141 různých místních organizátorů, kteří na jaro přichystali přes 250 úklidových akcí po celé republice. Převážná většina akcí již proběhla a pořadatelé, tak jako každým rokem, nám i letos napsali, jak úklidy v jejich obcích, lesích, na březích řek či po horách probíhaly. Jak to dopadlo? Co je pro organizátory motivací a co všechno musí pro hladký průběh úklidu zařídit?

Hnutí Duha v těchto dnech slaví 25 výročí a redakce Ekolistu mě požádala, abych zhodnotil jeho působení. Hodnocení předpokládá nějaká normativní očekávání, a proto bych mé „hodnocení“ Duhy začal zeširoka.

Byl to trochu zvláštní pocit. Zatímco jsem poslouchala přednášku odbornice z VŠCHT o chemických analýzách pesticidů v potravinách, o pár metrů dál probíhaly hovory o čakrách a šustily vykladačské karty. Navštívila jsem festival Evolution. Snoubí se tu racio a esoterika. A to není dobře.

Na univerzitě v Hradci Králové se ve dnech 23. a 24. března sešli odborníci z akademické sféry, aby se vyjádřili k podtématu již tradiční konference Naše společná přítomnost, které v roce 2015 znělo Různé kultury, jedna příroda. Svět, ve kterém žijeme, je kulturně velice rozmanitý a lokální odpovědi na globální výzvy jsou stejně různorodé. V jednotlivých příspěvcích, které přednesli řečníci ze šesti českých univerzit, se dostalo na oblast západní, střední i východní Evropy, západní Afriku, Melanésii či Bolívii. Jako výrazná se ukázala nekompatibilita neoliberalismu a „divokého kapitalismu“ s ekologicky udržitelným životem (či chcete-li, udržitelným rozvojem), viz dramatické proměny Lipna či nesoulad reálné politiky bolivijského prezidenta ve věci těžby surovin s proklamovanou ochranou zájmů Matky Země zakódovanou v ústavě.

Poprvé jsem se zúčastnil cyklojízdy v roce 2001. Tehdy na projížďku Prahou vyrazilo třicet cyklistů. Malý hlouček cyklistů s vtipnými transparenty velké pozdvižení nevyvolal. Jestli si dobře pamatuju, tak jen občas nějaký naštvaný řidič zatroubil, občas někdo zamával na pozdrav. Od té doby se hodně změnilo. Ale ještě by to chtělo další změnu. Myslet na lidi, co zrovna na kole nejedou.

Socioložka a kulturní ekoložka PhDr. Jitka Ortová, CSc. (1946–2015) byla v posledních letech, od doby, kdy ukončila své působení na pražské Katedře kulturologie FF UK, v akademické obci téměř nepřítomná. Její odkaz zde byl však stále živý, minimálně mezi jejími bývalými studenty, které zaujala svým věcným přístupem a zároveň upřímným zápalem pro otázky spojené se vztahem mezi lidským a přírodním světem.

Podpora motorových biopaliv ohrožuje orangutany a zbytečně plýtvá půdou v Česku. Hnutí DUHA navrhuje přiznat si cimrmanovský objev slepé uličky a představuje modernější možnosti jak snížit naši závislosti na dovozu ropy.