Obsah popelnic v Brně je téměř z 20 %tvořen vyhozenými potravinami. Takové jsou první průběžné výsledky prvního roku tříletého zkoumání, co se v Brně dostane do popelnic, které spolu s Mendelovou univerzitou a společností Green Solution rozjela odpadová společnost SAKO Brno.

Obyvatelé v Zákupech na Českolipsku mohou od července třídit plasty a bioodpad přímo u svých rodinných domů. Radnice díky dotaci pořídila 250 nádob na plasty a 200 na bioodpad a zdarma je půjčuje zájemcům zatím ve středu města. Všechny ještě nejsou rozebrané, s prvním svozem tříděného odpadu ale zájemců přibylo, řekl ČTK starosta Zákup Radek Lípa (Starostové pro Liberecký kraj). Od dubna mohou podobně u domů třídit obyvatelé v Doksech.

V Mělníku začne v lednu stavba haly pro opětovné využití věcí (re-use), které vede k nižší produkci odpadu. Městu se napotřetí podařilo vybrat v tendru firmu, která ji postaví, informoval ČTK místostarosta Mělníka Milan Schweigstill (za STAN). Takzvaný systém re-use umožňuje uplatnění předmětů, nábytku i zařízení, které by jinak skončily v kontejneru nebo na sběrném dvoře.

Nymburk pro občany města zavedl novou placenou službu, nabízí svoz velkoobjemového odpadu vozem technických služeb přímo od domu. Lidé za odvoz zaplatí 300 korun, občané již o novou službu projevili zájem, řekl ČTK mluvčí radnice Petr Černohous.

Brno bude ve spolupráci s Brněnskými vodárnami a kanalizacemi zkoumat přítomnost hormonů a mikroplastů v pitné vodě. Jde o úspěšný projekt z participativního rozpočtu, kam podávají návrhy přímo obyvatelé.

Znečištění řek a moří fragmenty uvolněnými z pneumatik automobilů je mnohem rozsáhlejší, než se dosud myslelo. Na příkladu Velké Británie to dokládá aktuální studie badatelů z univerzity v Plymouthu. O tom, že v ohrožení kontaminací mikroplasty jsou tak miliony metrů čtverečních řek a pobřeží, píše Independent.

Problém tzv. rychlé módy (fast fashion) bývá někdy představován jako záležitost spotřební mentality, akcelerující vznik odpadů. Pravda to samozřejmě je, ale jen do určité míry. Tričko vážící pár deka, které po několika nošeních skončí na skládce nebo ve spalovně, má totiž mnohem větší váhu. To, když dojde na jeho celkový dopad na životní prostředí. Podrobnosti uvádí studie uveřejněná v magazínu Nature.

K výdobytkům moderní doby patří možnost nakupovat nejrůznější zboží online. Někdy z toho plynou nepříjemnosti. Třeba když k takovým nákupům využíváte raději chytrý telefon, než počítač. Proč? Na to se zaměřila studie z univerzity Bena Guriona v Negevu.

Kvůli povinnosti nosit na veřejných místech ochranné roušky dochází v současné době ke zvýšené produkci vyhozených jednorázových roušek. O správném nakládání s tímto odpadem informuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí.

Možná právě teď šijete ochranné roušky, protože momentálně vypadají jako opravdu dost užitečná věc. Za pár měsíců už, doufejme, zapotřebí nebudou. Co s nimi pak bude dál? Možná se stanou další součástí nevyužívaného odpadu, který se někde bez ladu a skladu povaluje. Třeba jako v Hongkongu. Píše o tom Reuters.