V posledních týdnech nás média informovala o několika událostech, které nám připomínají nepříjemnou pravdu, jíž voliči a politici berou dlouhá desetiletí na lehkou váhu. Nezastavitelné tání západní Antarktidy, sucho na jižní Moravě, povodně na Balkáně a na Moravě, rozsáhlé sucho a požáry v Kalifornii. Třebaže žádné z těchto řádění živlů nelze plně přisoudit lidském vlivu, jisté je, že spalováním fosilních paliv zvyšujeme počet a intenzity takových katastrof.

Fast fashion, neboli zrychlená móda, vyrostla ze snahy mezinárodních módních značek vymámit z nasyceného trhu s oblečením větší poptávku. Jinými slovy, chtějí více Vašich peněz.

Vážený pane ministře,

jmenuji se Stanislav Princ, žiji v obci Stachy, t.č. důchodce, který ve Stachách žil bez 15 let celý život ale se stálým kontaktem na rodné Stachy, kde jsem se narodil a kde žili a zemřeli moji rodiče.

Rozhodnutí ministra životního prostředí Richarda Brabce beru jako manažerské rozhodnutí a jsem s ním smířený. Důvodem ukončení naší spolupráce je rozdílný pohled na některé věci související s vedením Národního parku Šumava, zejména pak na podobu Zákona o Národním parku Šumava.

Současný vývoj situace kolem Národního parku Šumava si zaslouží pozornost, přestože se změnou vlády došlo k určitému uvolnění napětí v této ožehavé otázce. Když ovládali Ministerstvo životního prostředí lidé z ODS, snažili se o omezování ochrany šumavské přírody, přestože mluvili o tom, že se ji snaží zachovat. Neřekli totiž, co onou "přírodou" rozumí.

Tentokrát lokálku „Opava východ – Svobodné Heřmanice“ z roku 1892. Nebouchaly při tom láhve šampaňského, jak tomu bylo při bleskové likvidaci lokálky „Nový Jičín – Hostavice“ v režii ministra dopravy V. Bárty (VV) s podporou radních v Novém Jičíně. Ano, i ničivá povodeň 2010 byla dobrá ke zdůvodnění tohoto zločinu na naší dopravě a životním prostředím, tedy oficiálně úspor. Že jen svévolné zastavení všech 31 velkých železničních investic ministrem panem Bártou v průměru na asi 5 týdnů (též v rámci úspor) způsobilo řádově větší škody, než kolik činily úspory ze zastavení jejího ztrátového provozu, je prý jen malá vada na kráse.

Vyzkoušela jsem si na vlastní kůži několik sezení s koučem a velice mi to pomohlo. Člověk pracuje sám se sebou, utřídí si svoji agendu a jak se říká, stanoví si priority. Získala jsem nadhled nad svými pocity přetíženosti a nestíhání, přiblížila jsem si své cíle a vize. Všechno jsem si v klidu rozebrala a rozhodla se, jak a v jakém tempu budu dál postupovat.

Asi před 10 lety města začala ve velkém rozsahu prodávat obytné domy bytovým družstvům. Protože údržba bytového fondu byla v minulosti zanedbána, byl při prodeji poskytován příspěvek na opravy. Úspory energie na vytápění domácnosti vzbudily zájem na zateplení bytů výměnou starých oken, často málo těsných, za nová s inertními plyny mezi skly. Při správném provedení je utěsnění tak výrazné, že se musí zavést zvláštní režim větrání bytu, aby se v něm nehromadila vlhkost a následně neprojevila plíseň. Bohužel ne vždy se práce provede kvalitně.

Během letošního roku se myslivcům ve východních a středních Čechách podařilo vážně ohrozit hned dvě zcela mimořádně významné přírodovědné lokality (Peklo a Louky u rybníka Proudnice). O jiných méně hodnotných územích či případech z minula ani nemluvě. Bohužel se ani přes opakované snahy tento nešvar nedaří vymýtit navzdory nejpřísnější ochraně těchto lokalit a snahám o rozumnou domluvu.

EU opět zpřísňuje pravidla a nařizuje evropským firmám do roku 2030 snížení emisí CO2 o 40 %. To však není jediný cíl. Zároveň státy EU budou do stejné doby vyrábět 30 % své energie z alternativních zdrojů. Před tím bylo obojí na úrovni 20 % do roku 2020. Doteď jsme z našich státních peněz dávali na obnovitelné zdroje energie a zateplování přes třicet miliard korun ročně. Průměrná česká rodina dávala měsíčně přes 500 korun za elektřinu na obnovitelné zdroje energie (ceníky dodavatelů elektřiny, 2014). Kolik to bude díky novým kritériím nyní? Méně určitě ne. Zdraží se samozřejmě i pohonné hmoty a díky tomu i potraviny. Celkově se ztíží nejen život obyčejných lidí, ale i průmyslu. Spousta investorů raději odejde mimo EU. Mimo tato drakonická a hloupá omezení, která nikde jinde na světě neplatí. Například Německý chemický koncern BASF přelévá 51 % svého potenciálu mimo Evropu (ekolist, 2014-27.2.). Zajímavé je, že EU produkuje celosvětově dle různých zdrojů jen 9-12 % emisí CO2. Dnes máme více než 600 tisíc nezaměstnaných, kolik to bude díky EU v budoucnu?