Kapsko, jižní cíp Afriky, patří k těm místům na Zemi, kde příchod člověka způsobil výrazný úbytek velkých zvířat (zde jde opravdu o „příchod bílého muže“, ale to je náhoda – v jiných částech světa megafauna reagovala rychlým vymřením i na příchod Maorů, Malgašů, a dokonce i – proboha! – hodných indiánů žijících, jak známo, v harmonii s prostředím a omlouvajícím se ulovené zvěři, že ji ulovili). V nejjižnější Africe zmizeli lvi, antilopy modré, zebry kvagy i zebry Burchellovy, namále měli nosorožci, pakoně běloocasí i buvolci. V jednom případě se blíží náprava: The Quagga Project už po čtvrt století usiluje o vzkříšení kvagy, podivné hnědé zebry s bílýma nohama a s pruhovaným krkem a hlavou, která vymřela kolem roku 1880.

Havárie, která vlivem březnového zemětřesení a následné cunami nastala v jaderné elektrárně Fukušima I, bude mít velký vliv na vývoj energetiky nejen v Japonsku. A určitě se dotkne zvláště jaderných zdrojů. Chtěl bych prezentovat některá fakta a také mé názory na možný budoucí vývoj v této oblasti. Můj příspěvek se bude věnovat změnám v pohledu na jadernou energetiku v různých zemích.

Dalo se čekat, že – stejně jako po tragédii v Černobylu – nám začne projaderná mašinérie vysvětlovat, že se vlastně nic nestalo.

V Brně na Staňkově ul. 14 se u základní školy zanedlouho otevře nová mateřská školka. Poptávka po místech ve školkách je prý značná, a proto radnice Brno - Královo Pole vyšla maminkám vstříc. Tak napsala v úvodníku Královopolských listů č. 9/2011 místostarostka Andrea Pazderová současně s výčitkou na adresu opozice, natřásající si "politická peříčka" obstrukcemi při výstavbě školek ke škodě všem.

Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás tímto otevřeným dopisem v záležitosti neřešení starých ekologických zátěží, které už řadu let ohrožují životní prostředí v mnoha lokalitách České republiky a zdraví tisíců obyvatel. Dle dostupných informací, které se objevují v médiích, je pravděpodobné, že nebude vybrán vítěz tzv. ekologické superzakázky, jejímž obsahem má být sanace mnoha lokalit zamořených před rokem 1989. Tato státní zakázka byla vypsána před téměř třemi lety, v prosinci roku 2008.

Uběhlo šest měsíců od chvíle, kdy postupně explodovaly tři bloky jaderné elektrárny Fukušima. Co znamenají následky nehody pro obyvatele v okolí, pro Japonsko a pro celý svět?

Při obraně stromů na Šumavě letos o prázdninách se opět v médiích a mezi lidmi přetřásalo, že tito obránci „odevšad“ a jejich ideoví podporovatelé neberou ohled na názory a život místních občanů. A to přesto, že Národní park Šumava přece jenom nepatří jen a jen místním. Takže prý se „cizinci“ o „našince“ vůbec nezajímali.

Ivan Brezina ve svém článku o blokádě kácení v NP Šumava nazývá tento počin „bojovkou“, avšak jakousi hru, postavenou na demagogických tvrzeních a značně vratkých argumentech (nelze-li zde hovořit spíše o absenci argumentů), rozehrává sám. Jeho argumentační styl je natolik nízký, že by za jiných okolností bylo lépe zmíněný článek ignorovat, ale zveřejní-li ho kromě Ekolistu i jeden z nejčtenějších českých deníků (LN, 30.8.), je na čase reagovat. Podívejme se tedy blíže na některá Brezinou uváděná „fakta“.

Pani Marková v textu Jihočeští vědci a šumavská kauza opětovně osočila vědecké pracovníky a jejich pracoviště, že se obohacují na úkor Šumavy tím, že dostávají peníze na výzkum ze státních prostředků. Je vidět, že přes vysvětlení pana děkana Přírodovědecké fakulty JU a pana doktora Slavomíra Mlčocha, které uveřejnily Lidové noviny, není paní MUDr. Markové stále ještě dostatečně jasné, jak se financuje věda. Dovolím si to tedy ještě jednou vysvětlit.

Konec léta byl ve znamení ničení. Zatímco v Anglii mládež rabovala obchody a zapalovala auta, na Šumavě mládež devastovala přírodu.