Vážený pane hejtmane,

se znepokojením jsme si přečetli Vaše výroky zveřejněné v souvislosti s blokádou silnice 1/43 v Kuřimi a Lipůvce. Občané těchto i dalších obcí, kterými prochází tato frekventovaná silnice, si jistě zaslouží co nejrychlejší řešení a odvedení této, z jejich pohledu tranzitní dopravy, mimo obydlené území.

V posledních měsících se v řadě měst ČR začaly diskutovat změny územních plánů s cílem uvolnit některé plochy území pro rozsáhlou výstavbu. Z tohoto hlediska jsou zcela nevhodné a obecně škodlivé návrhy na zástavbu zelených ploch v hl. městě Praze, patřící k oblastem s nejznečištěnějším ovzduším. Vznik takových návrhů svědčí o naprosté ignoranci základních funkcí zeleně v městských celcích.

Stále častější kolize mezi chodcem a cyklistou, na což jsem poukazoval přibližně před dvěma roky, se začíná projevovat jako nedomyšlené spojení chodníku s cyklostezkou převážně ve městě, ale i na původně rekreačně - pěších zónách. Chodec by se měl na chodníku cítit v bezpečí a to za současných podmínek není možné. Původní chodník se rozdělil bílou čarou a jakoby kouzelným proutkem se objevila cyklostezka. Řeklo se jen "chodci a cyklisté, buďte k sobě ohleduplní", ale takto se v podstatě zachoval bezohledně vůči občanům zřizovatel, (zpravidla radnice příslušného města).

Neutuchající „šumavská“ aktivita jihočeského hejtmana Jana Zahradníka někdy až překvapuje. Pro „záchranu“ Šumavy před ochránci přírody neváhá nasednout do letadla, politikům rozdává smrková semínka a při popisu situace v šumavském národním parku používá slova jako apokalypsa a podobně.

Překvapeni, udoláni, přehlasováni, na hlavu poraženi. Těmito slovy na adresu opozice mohou po teplickém sjezdu Bursíkovi lidé doprovázet svůj vítězný tanec. Dana Kuchtová a většina Republikové rady SZ musela Bursíkovi pořádně ležet v žaludku, když se kvůli jejich porážce odhodlal využít některých metod a postupů, které už kdysi zažil ze strany svých protivníků.

I já navštěvuji pravidelně přírodní památku Na Plachtě(včetně okolních ploch, taktéž důležitých) a již při vstupu do ochranného pásma této památky na mě dýchne radost a klid. Neznám jiné místo v okolí Hradce Králové, v kterém bych našla tolik druhů rostlin, kde bych mohla pozorovat tolik obojživelníků a plazů (mimochodem, kde v nížině chcete ještě pozorovat zmiji?)a jiných. Největší bohatsví jsem vždycky ale objevila, když jsem si někde dřepla do trávy a pozorovala ten miniaturní svět zblízka.

Server Aktualne.cz ve svém článku z 12. Srpna 2008 (Za vymření pravěkých druhů mohl člověk, ne klima) zmiňuje, že Americký vědecký časopis Jednání Národní akademie představil důkazy, podle nichž za zmizení mnoha živočišných druhů může spíš člověk než dosud hojně zmiňované klimatické změny.

V poslední době více než 100 lékařů Hradce Králové, včetně mě, podpořilo snahy odborníků, neziskových ekologických sdružení a dalších občanů o záchranu přírodní lokality Na Plachtě před hrozící zástavbou v sousedství přírodní památky. Mezi lékaři, kteří byli do kauzy zapojeni, se téměř všichni směle postavili na stranu přírody. Čím je lokalita Na Plachtě tak mimořádná?

Je zajímavé jak nenápadně se oprášila myšlenka na "kanál Labe-Odra-Dunaj". Tento megalomanský projekt z počátku dvacátého století se po mnoha odborných diskuzích odložil do šuplíku pro nepřijatelně vysoké náklady a pro obrovskou plochu nevratně zničeného přírodního území, které by mělo být spíše považováno za primárně chráněné. Původně plánovaná výstavba řady přehrad na moravských řekách (včetně Bečvy) k tomu potřebných pro zásobování vodou tohoto kanálu se ukázala jako myšlena vysoce neefektivní spíše utopická.

Pomalu ale jistě se nám začíná hlásit podzim, což je pro ornitology období spjaté především s masivní migrací stěhovavých ptáků na jejich zimoviště. Po letní přestávce oprašují své dalekohledy a vyráží do přírody pozorovat protahující druhy ptactva, z nichž některé lze u nás zastihnout právě jen na tahu. V rámci Světového festivalu ptactva s nimi do terénu můžete vyrazit i vy.