Vážený pane ministře,

Naši zemědělci každým rokem zvyšují plochy jediné v EU povolené plodiny vyšlechtěné přenesením genů – Bt kukuřice. Vede je k tomu vyšší užitek a také možnost vyloučit použití chemických insekticidů způsobujících velké škody na přírodě, včetně některé lovné zvěře.

Během roku 2007 se instalovaný výkon slunečních fotovoltaických elektráren v ČR zdesetinásobil a během roku 2008 zšestnáctinásobil (viz www.eru.cz/user_data/files/licence/info_o_drzitelich/OZE/sle_01_03_2009.pdf). K dnešnímu dni je nainstalováno v ČR kolem 64 MW ve fotovoltaice a ročně tyto elektrárny vyrobí přibližně 70 GWh, tedy asi jednu dvousetinu výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Kvůli uzákoněnému povinnému výkupu z fotovoltaických elektráren za cenu asi o 10 Kč/kWh vyšší než je tržní cena silové elektřiny, zaplatíme ročně za elektřinu o 700 milionů Kč více.

Klimatické změny jsou úzce provázány se světovou spotřebou energie. Všechny prognózy naznačují, že spotřeba energie bude stoupat a že podíl fosilních paliv jako uhlí, ropa a plyn se bude pohybovat okolo 80 procent i v roce 2030. Proto se nemůžeme spokojit s rozvojem obnovitelných zdrojů energie a zvyšováním efektivity energie, ale je třeba vyvinout technologii, která povede k radikálnímu snížení emisí skleníkových plynů z fosilních paliv. Víme, že je možné to realizovat, a bohaté země by v tomto ohledu měly zastávat vedoucí roli. Bez ochoty k silnému snižování emisí ve vyspělých zemích ztratíme potřebnou legitimitu k tomu, abychom přiměli také rozvojové země k závazkům emise redukovat.

Když Evropská komise (EK) v polovině roku 2006 zveřejnila návrh směrnice a strategie k dosažení udržitelného používání pesticidů, usilovala hlavně o snížení závislosti zemědělců na pesticidech. V lednu 2009 Evropský parlament „pesticidový balíček“ schválil. Přináší řadu podstatných změn pro ochranu životního prostředí a zdraví lidí, ze záměru snížit závislost na pesticidech toho ale moc nezbylo.

Je nezbytné, aby dogmatickým "environmentalistům", kteří jsou v opozici k jakékoli jaderné energetice, nebylo dovoleno zdržovat výzkum a vývoj 4. generace jaderné energetiky. Proto je žádoucí vyhnout se na klíčových energetických pozicích zaměstnání osob, které v minulosti oponovaly rozvoji jaderné energetiky. Je samozřejmé, že využití jaderné energie je jedna z možností a některé země nebo regiony mohou dávat přednost zcela jiným zdrojům, ale odpůrcům jaderné energie by nemělo být dovoleno upřít tuto možnost všem.

James Hansen - Obamův poradce pro životní prostředí

Vážený pane Jiří Svobodo!

Vážím si Vaší reakce a jsem velice rád, pokud Váš názor povede k otevření věcné diskuse o energetické budoucnosti přesahující současnou dobu. Ta je hodně zkreslována různými lobystickými a i politickými zájmy. Ty se často zaštiťují složitostí, která odrazuje občana od chuti zapojit do diskuse vlastní rozum a zkušenost. V publikaci jsem proto pro vyjadřování volil úmyslně takovou úroveň, aby k zapojení se do diskuse stačil vlastní selský rozum a trojčlenka. Samozřejmě, že v projektech výzkumu a vývoje a v projektech se vyjadřujeme méně populárně a více technicky, neboť výzkumné či technické zprávy jsou určeny zase spíše odborníkům.

V Ekolistu se redakce rozhodla informovat čtenáře o některých problémech argentinského zemědělství. Článek „Geneticky modifikovaná sója ničí přírodu v Argentině“ (Na Ekolistu.cz vydáno 27. 11. 2008 pod názvem Latinamerica Press: Genetické plodiny ničí Argentinu)se objevil také na aktuálně.cz 8. ledna. Nadpis a vyznění zprávy sugeruje, že příčinou všech potíží - od odchodu lidí z venkova, rakoviny, dezertifikace půdy, vládní politiky až po předčasnou pubertu dívek - je genetická modifikace pěstované sóji. Kdyby do pole spadlo letadlo, jistě by nadpis zprávy zněl „Geneticky modifikovaná sója – místo letecké havárie.“

Se zájmem jsem si přečetl publikaci Hnutí DUHA a Zeleného kruhu Energie na dosah (Ekolist o ní přinesl zprávu tady). Chtěl bych se pozastavit nad některými tvrzeními pana Ivana Beneše, jednoho ze spoluautorů publikace, a poukázat na aktuální související problémy v publikaci neuvedené.

Vážený Pane Janoto,

obracím se na Vás s žádostí o posouzení níže uvedeného sdělení.

Žiji v Praze a mám malé děti. Hlavně kvůli dětem, jako budoucnosti společnosti jsem se rozhodl k širší aktivitě v oblasti ochrany ovzduší, zejména ve městech. V této souvislosti bylo rovněž založeno občanské sdružení Ptáček.

V roce 1998 se stala na nádraží v Brně Maloměřicích nehoda. Dieselová lokomotiva při jízdě směrem na Blansko vjela na slepou kolej, prorazila zábranu na konci tratě a převrátila se na bok. Z roztržených nádrží uniklo na terén asi 1000 l nafty, která vsákla do štěrkového podloží tratě. Nevím, kdo nehodu zavinil, protože se šetření protáhlo a nejprve bylo nutné zlikvidovat ropnou havárii, protože místo se nacházelo nedaleko řeky Svitavy.