Můžou lidé, kteří žijí v záplavovém území, kvůli své ochraně požadovat zničení domů jiných lidí? Zvlášť když je tato ochrana pouze částečná?

Vážená redakce, ptali jste se na můj názor na posudek, respektive způsob hodnocení variant protipovodňové ochrany horní Opavy, který pod názvem "Odborný, nezávislý a expertní posudek k problematice ochrany před povodněmi v povodí horní Opavy" vypracoval tým profesora Vojtěcha Broži a dalších vodohospodářů a krajinných inženýrů (podrobněji viz článek "Jak utopit Nové Heřminovy - ministerstva se dohodla na výstavbě nové přehrady", který najdete tady - pozn. red.). Přiznám se, že jsem se k odpovědi musel hodně přemáhat. Oponování názoru kolektivu profesorů dvou vysokých škol bude zajisté přijímáno s nelibostí zvláště proto, že pochází od autora jimi zavrhnutého řešení. K odpovědi jsem se odhodlal, když jsem si uvědomil, že uvedená práce bude s ohledem na formální autoritu zpracovatelů přijímána nekriticky a pravděpodobně už nebude šance se k ní vyjádřit.

Díky nejmenované firmě v Sedlčanech, která má nainstalovanou přípojku 3x315 ampérů, bylo vyzkoušeno bleskové nabíjení elektromobilu.

Při současném náhledu na činnost SZ lze konstatovat, že na úrovni celostátní se propadá SZ do problematiky politikaření a na úrovni regionální se jeví nevýrazně. Zdá se, jako by členové SZ v regionech byli spokojeni s tím, že byli zvoleni. Jeví se, že SZ, zejména na regionálních úrovních, nesleduje základní strategické cíle, které v podmínkách regionů bohužel nejsou z hlediska preferencí pro daný region výrazně specifikovaně odstupňovány.

Když se před desítkami let objevily v Brně nové typy tramvají, zvané sputnik, ukázalo se, že kolejiště provozu nevyhovuje. Vozy byly rychlejší a těžší než jejich předchůdci, při rozjezdu, brzdění nebo zastavení, popřípadě v zatáčkách vyvíjely značné síly na podloží, což mělo za následek posun kolejí. Dokonce se na nich projevily zlomy.

Vše, čím se zabývají ekologicky smýšlející lidé je dobré, důležité a prospěšné. Přece však se mi zdá neuvěřitelné, že se téměř nemluví a neví o jednom z největších ekologických problémů ČR, a tím je ovzduší Ostravska.

Následně po neúspěšné prvé volbě prezidenta republiky, přinesla všechna media zprávu o rozkolu vládní koalice v parlamentu, při schvalování zákona o předcházení ekologické újmě. Nikoho z komentátorů však nezajímala věcná stránka problémového zákona. Podle směrnice Evropské unie se skoro dva roky mezirezortně projednával a vyvolával mnoho věcných nesouhlasů a rozpaků. Nakonec byl prosazen tak jak je již obvyklé u celé řady ekologických zákonů politickou silou.

Klasický spalovací motor s přímočarým pohybem pístu má v praxi účinnost cca 15-20%, tzn., že ze 100 litrů paliva se zužitkuje jen max. 20 litrů -- píst se musí začít pohybovat a na to je potřeba energie. Sotva se rozpohybuje, musí se zastavit a na to je opět potřeba další energie. Poté se musí začít pohybovat opačným směrem a celé se opakuje několikatisíckrát za minutu.

Dostal jsem k dispozici článek „Súmrak nad jastrabmi?“, autora Michala Nogy, který vyšel v časopise DRAVCE A SOVY, jež vydává organizace „Ochrana dravcov na Slovensku - RPS“.
Autor zmíněného článku seznamuje své čtenáře se skutečností, že si v r. 2007 podali slovenští sokolníci žádost o odchyt z přírody 10 ks jestřába lesního pro sokolnické účely. Výše zmíněná organizace „RPS“ však jako účastník správního konání v dané věci s jakýmkoliv odchytem a chovem v sokolnictví těchto dravců nesouhlasila.

Několikrát do týdne jezdím z Karviné do Ostravy a zpět do školy. Minulý týden se mi stala nehoda a do méhoho milovaného Trabantíka najel jeden ***** a do doby, než mi to přišli z pojišťovny nafotit, jsem musel potupně jezdit hromadnou dopravou.