Evropané ročně vyhodí pět milionů tun textilu. Vědci z rakouských univerzit proto společně vyvinuli způsob, jak efektivně recyklovat smíšené textilie. Informuje o tom Zahraniční kancelář města Vídně.

Vánoční stromky, které Pražané odloží u popelnic, odvezou popeláři do kompostáren, případně malešické spalovny. Dříve si je podle mluvčího Pražských služeb Radima Many přebíral zpracovatel dřeva, uvedl na dotaz novinářů. Suché vánoční stromky budou popeláři odvážet v lednu i únoru. Počítají, že jich svezou přibližně stejně jako v předchozích letech, tedy zhruba 300.000.

Praha spustila pilotní projekt svozu kuchyňského odpadu, tedy bioodpadu živočišného a rostlinného původu z domácností. Biologicky rozložitelné odpady v současné době tvoří značnou část směsného komunálního odpadu, přitom významně ztěžují jeho energetické využití. Hlavní město proto připravuje zavedení celoměstského třídění tzv. gastrooodpadů, které lze v bioplynových stanicích proměnit na bioplyn a zbytkový produkt využívat jako hnojivo. Projekt navazuje na závěry pracovní skupiny pro cirkulární ekonomiku, která je součástí Komise Rady hlavního města Prahy pro udržitelnou energii a klima.

Vybrané kontejnery na tříděný odpad v pražských Dejvicích se po dobu čtyř týdnů dostaly pod drobnohled brigádníků. Jejich úkolem bylo každé dvě hodiny monitorovat vybraná stanoviště a pořizovat fotodokumentaci. Informují o tom Pražské služby.

Nejlepší české nápady, jak si poradit se suchem a horkem ve městě i v krajině, dnes v Praze získaly ocenění Adapterra Awards. Jeho záměrem je vyzdvihnout dobré příklady, jak uzpůsobit volnou krajinu, města a domy požadavkům měnícího se podnebí. V posledních letech byly v Česku nejzřetelnějšími klimatickými problém sucho, dlouhá období veder a přívalové srážky. Proto jsou mezi oceněnými projekty stavby se zelenými střechami nebo obnova mokřadů. Ceny Nadace Partnerství byly předány v pražském Centru architektury a městského plánování v rámci konference Jak na horko a sucho.

Praha rozšiřuje možnosti svozu bioodpadu rostlinného původu. Ten tvoří v současné době až 40 % směsného komunálního odpadu v metropoli. Vedení hlavního města chce rostlinný bioodpad separovat a dále jej využívat pro výrobu bioplynu nebo kompostu. Rada hl. m. Prahy na pondělním zasedání souhlasila se zněním vyhlášky, která upravuje ceny za svoz komunálního odpadu a rozšiřuje službu svozu bioodpadu rostlinného původu.

Slavnostním předáváním cen vítězným snímkům dnes v pátek 11. října v Brně vrcholí 45. ročník mezinárodního filmového festivalu EKOFILM, který pořádá Ministerstvo životního prostředí. Cenu od mezinárodní poroty si odnáší pět filmů. Hlavní Cenu ministra životního prostředí Richarda Brabce získal americký snímek Kifaru o keňských strážcích posledního severního tuponosého nosorožce. Cenu prezidenta festivalu si odnáší cyklus České televize Češi zachraňují... zubry v Česku.

Mýlit se je lidské. Omyl, ve kterém se teď společně veze Evropská komise, Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) a certifikační organizace Marine Stewardship Council (MSC), je ale zvláště nemilý. Názorně totiž ukazuje, jak se dokážeme v našich kvalifikovaných odhadech někdy mýlit. Špatné zprávy z toho plynou hlavně pro tresky v Severním ledovém oceánu, kterých je teď, navzdory nedávné regulaci rybolovu, zase o něco míň. Píše o tom The Conversation.

Soutěžní sekce Krásy přírody představí sedm výrazných filmů, řadu z nich měli možnost vidět diváci na světových filmových festivalech. Do selekce filmů v sekci Krásy přírody se vtiskla snaha vybrat nejen filmy aktuální a tematicky důležité, ale také podněcující k reflexi a revizi.

Na konec loňského května Petra Pecková asi jen tak nezapomene. Je pondělí večer a starostka Mnichovic u Prahy sedí na zasedání komise pro územní plán. Kolem osmé večer jí dorazí na mobil zpráva, že se kvůli nedostatku vody v městských studních odstavily přečerpávací stanice. Velká část města, nacházející se na kopci, je od toho okamžiku bez pitné vody. „A lidé mi najednou volali a psali, co se děje, že neteče voda,“ líčí Pecková.