Sirény kvílí stále vemlouvavěji: lidmi způsobená klimatická změna přichází mnohem rychleji a intenzivněji, než mnozí klimatologové předpokládali. Zabránit jí se stává závodem s časem. Kyotský protokol zůstal ve svých cílech daleko za požadavky. Ještě nedávno se považovala počítačová simulace hollywoodského filmu "Day after Tomorrow", v němž je New York zaplaven vodou, za alarmující přehánění. Nyní se to ale již jeví - podtrženo Al Goreovým filmem "Nepříjemná pravda" jako pohled na blížící se budoucnost. Vědecké poznatky o pustošivých následcích lidské civilizace, velmi obšírně popsané v knize Australana Tima Flammeryho " My, tvůrci počasí" stále přibývají. "Pomsta planety Gaia - proč se Země brání" - aktuální kniha Jamese Lovelocka se rovněž řadí k těmto alarmujícím hlasům. Jejich obsah se dokonce odráží v projevech dosavadního klimatického ignoranta George W. Bushe, jr. Jsou o to pronikavější, protože odpovědní "nedělají, co vědí", jak vyjádřil Robert Jungk.

V polovině ledna t.r. jsem byl pozván jako panelista na diskusi po promítání filmu "Nepříjemná pravda". Přestože se diskuse vedla k řadě zajímavých otázek, na hodnocení filmu se příliš nedostalo. Takže několik poznámek k filmu.

Do současné doby již bylo k problematice ekologického a bezpečného parkování jak pro vozidla, tak i pro lidi mnoho řečeno. Zejména lidem na odpovědných místech v odborné i veřejné oblasti. Je naprosto nesprávné a zavádějící dělit pracovníky na příznivce Automatických parkovacích domů(APD), které jsou ekologické, není do nich přístup žádným osobám a jsou bezbarierové, a dále na příznivce běžných Vjezdových parkovacích domů(VPD), kam je přístup jakýchkoli osob, kde se krade a umožňuje násilí se ztrátami na životech lidí a jsou neekologické, neboť jsou bodovým zdrojem koncentrovaných kontaminovaných exhalací.

Se zájmem jsem si přečetl příspěvek předsedkyně sdružení Jihočeské matky Moniky Machové-Wittingerové, který byl reakcí na rozhovor s francouzských aktivistou Brunem Combym. Očekával jsem logicky strukturovaný polemický článek (analýzu), a zejména jasné argumenty, kterými by doložila svůj názor vyplývající z nadpisu článku – tedy že se „bez jádra obejdeme“. Bohužel jsem byl zklamán. Autorka své smělé tvrzení nedoložila ani jediným konkrétním důkazem!

Rád bych se vyjádřil ke kriticky zaměřeným informacím o systému spravedlivého obchodování (fair trade), který je představován jako jakási naivní iluze nebo zas vychytralá past na zákazníky. (Článek The Economist: Hnutí etických potravin sporné a kontraproduktivní zveřejnil EkoList 7.1. 2007, pozn. red.) Už tento rozpor ukazuje, že článku jde především o diskreditaci eticky zaměřené ekonomiky ve jménu prosazování tzv. volného obchodu. Podle mého názoru se dnes už dostatečně ukázalo, že skutečně iluzorní je představa neviditelné ruky trhu, která jaksi mimochodem vyřeší i ekologické a sociální problémy.

Reakce na rozhovor s francouzským aktivistou Brunem Combym Bez jádra se neobejdeme, který vyšel v tištěném EkoListu 11/2006 a na internetovém EkoListu po drátě zde.

28. listopadu vyšel ve Fóru Ekolistu názor Oldřicha Janeby: „Jaderné dilema částečného ekologa“. „Nezávislý publicista“ shrnuje osm nejpodstatnější argumentů proti stavbě jaderných elektráren. Nyní si tyto argumenty po jednom rozeberme.

Poctil mě pan šéfredaktor tištěného EkoListu prosbou o článek. Nejsem ekolog ani ochranář (ale jak vidíte, rozlišuji a ochranářům neříkám "ekologové") a tak jedinou mojí kvalifikací je to, že jsem se pohyboval v blízkosti knih Jamese Lovelocka¹, a ten také bude záminkou pro tuto úvahu, ač pochopitelně budu prezentovat hlavně sebe a možná jeho názory poněkud posunu. Mnoha lidem bije do očí, jak autor teorie Gaia, který by přece mohl stát v čele všech ochranářských snažení, často vysloví názor, který ochranáře nadzvedne ze židle. Nejvíc známá je jeho propagace jaderné energetiky, ne každému se ale bude líbit třeba i vize malých, kompaktních (a proto velmi hustě obydlených) měst, které by se nerozlézaly svými předměstími do okolní krajiny. Pojďme si přiblížit problém na příkladu globálního oteplování; budeme teď s Lovelockem věřit, že za oteplování můžeme my.

Pacyklový stroj je tepelný motor, ktorý možno vo všeobecnosti prirovnať k tepelnému čerpadlu. Ale je medzi nimi podstatný rozdiel: kým tepelné čerpadlo odoberá teplo z okolia a, v množstve zväčšenom o vynaloženú prácu, ho využíva v nezmenenej forme na ohrev úžitkovej vody alebo na vykurovanie obytných priestorov, pacyklový stroj odobraté teplo z okolia dokáže meniť na mechanickú energiu, ktorú možno využiť viacerými spôsobmi.

V pátek budou mít občané města Litvínov příležitost vyslovit svůj souhlas či nesouhlas s vybagrováním těžební jámy vedle svého města. Předchozí referendum v Horním Jiřetíně a Černicích skončilo jednoznačným odmítnutím těžby. Všelidové hlasování v severočeských obcích by zřejmě nebylo nutné, kdyby úředníci Českého báňského úřadu (ČBÚ) dělali řádně svou práci a Mostecká uhelná společnost (MUS) respektovala platný právní stav. Za stávajících okolností má ale veliký význam a to zdaleka nejen pro Severočechy.