Od počátku devadesátých let vyrážejí každé jaro desítky nadšených dobrovolníků hlídat hnízda vzácných dravců. Díky jejich nezištné pomoci vylétlo z hnízd už více než osmdesát orlů, sokolů a rarohů. Organizaci Akce FALCO (Falco znamená latinsky sokol) zajišťuje Klub ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země.

Ekologická organizace Svoboda zvířat, zabývající se ochranou zvířat, se připojila ke kampani organizace Viva!, týkající se transportů živých koní z východní Evropy, především Polska, na jatka hlavně do Itálie, ale i do Francie a Belgie. Transporty zahrnují cestu po silnici a moři, mohou trvat až 95 hodin a zahrnují trasu dlouhou 1500 - 2500 km. Celkový počet zvířat vyvezených na jatka je téměř 30 000 ročně.

Stejně jako v mnoha městech ČR, tak i kroměřížská radnice se po mnohaletých úvahách a jistě pod vlivem úspěchu v Praze rozhodla přidat k programu záchrany a obnovení populace sokola stěhovavého v naší přírodě a zároveň částečně vyřešit i problém přemnožení a nemocnosti městských holubů působících statisícové škody na památkách zapsaných v „Seznamu chráněných památek UNESCO“. Jelikož tuto vysoce záslužnou činnost umí a provádějí pouze sokolníci, oslovil zástupce radnice pana ing. Jaroslava Bártu, aby dal tu správnou radu.

Spotřeba elektrické energie na veřejné osvětlení neustále roste. Zatímco populace v naší zemi stagnuje, spotřeba elektrické energie na veřejné osvětlení rapidně stoupá. Se stoupajícími cenami za energii se příliš nemění přístup zastupitelstev měst a obcí, které hospodaří s osvětlením ulic a objektů.

Naše vláda, neomylně dodržující způsoby přirovnávané k nejmenovaným hlodavcům, se bude nyní tvářit, že vždy maximálně podporovala operaci "Irácká svoboda", aby také získala něco z oněch 75 miliard. Může se přeci krásně vymlouvat na to, že krátkodobě musela ustoupit tlaku veřejného mínění, aby se mohla plně věnovat bezpečnostním opatřením – například obraně proti iráckým teroristkám, které si dovolily cestovat do ČR s nemocnými dětmi. Inu mohlo by to být ze strany českých i mnoha dalších představitelů svým způsobem čestné "přiznání omylu", kdyby všichni ti, kdo "prohlédli", dokázali vysvětlit několik věcí. Několik důvodů, proč mnoho lidí dosud nepochopilo.

Po loňské povodni by se v Praze měly nejen stavět ochranné hráze, zdi a základy pro mobilní zábrany k ochranně hodnotné zástavby. Současně by se mělo co nejvíce uvolnit, pročistit a zprůtočnit záplavové území v nivě, aby případná další povodeň měla k dispozici co největší průtočný profil a co nejméně se vzdouvala do výšky. Mimo jiné by měly být napraveny chyby staré regulace Vltavy, prováděné před sto lety, při níž byla například nevhodně rušena a zasypávána postranní říční ramena.

Stať kritizuje strukturu územního plánování, jak je navržena v záměru nového stavebního zákona ČR. V záměru se odráží aktuální stav české společnosti, zaměřené na rychlý ekonomické růst bez ohledu na dlouhodobé důsledky. Podle záměru mají mít územní plány pouze obce, které si je mají samy pořizovat a schvalovat, při čemž budou usměrňovány pouze písemným dokumentem z úrovně kraje. Tím se určuje územnímu plánování služební úloha při koordinování víceméně živelného vývoje obcí v krátkodobém výhledu. V Evropě se však požaduje udržitelný rozvoj území a toho je možno dosáhnout pouze korekcí rozvoje živelného. Z toho důvodu a také pro vznik celoevropského územního plánování jsou územní plány velkých územních celků nezbytné. Naprosto nevhodný je záměr nového zákona pro Prahu a pražský region. Chybí také užší vazba mezi krátkodobě zaměřeným soukromým podnikáním a veřejným dlouhodobým zájmem.

Jan Zeman ve svém článku „Vstup do EU z hlediska ochrany životního prostředí“ konstatuje, že negativa vstupu České republiky do EU převažují nad přínosy. Obsah článku však zasluhuje několik upřesňujících informací:

Mezinárodní měnový fond se za svůj přístup k řešení ekonomických krizí z posledních let (Mexiko, Jihovýchodní Asie, Brazílie, Rusko) dostal do palby kritiky jak pro svoje cíle a obsah konkrétní politiky, tak pro způsob, jakým dospívá ke svým rozhodnutím. Vedou se diskuse o jeho neschopnosti udržet globální finanční stabilitu a předcházet novým krizím, způsobené vírou v neomylnost trhu a odmítání uznat potřebu kontroly tržních sil. V často protichůdné kritice se však zpravidla vytrácí jiná než čistě makroekonomická argumentace, srozumitelná povětšinou opět jen těm zasvěcenějším. Jaký tedy je skutečný dopad politiky MMF na svět?

Příspěvek Jana Zemana "Vstup do EU z hlediska ochrany životního prostředí" je zajímavý a přínosný. Nechci polemizovat s těmi body, které odrážejí vyhraněný názor dané politické strany, ale neodpustím si komentář k některým přinejmenším nepřesným hodnocením.