U Poděbrad byla dokončena výstavba nové záchranné stanice pro zraněná zvířata za 42 milionů korun. Kromě záchrany zvířat bude sloužit k ekologické výchově, výstavám a přednáškám. Stanice má kapacitu asi 1000 zvířat, v této chvíli se tam léčí přibližně 350 živočichů, řekla ČTK ošetřovatelka zvířat a vedoucí ekocentra Marta Bryndová. Většinu nákladů zaplatily evropské fondy.

Až desetitisíce lidí měsíčně může lákat nové návštěvnické centrum věnované vlkům. Dnes ho nedaleko Srní na Klatovsku otevřel Národní park Šumava (NPŠ). Po dříve zpřístupněných centrech věnovaných sovám a jelenům je to třetí z velkých investic parku do návštěvnické infrastruktury. Vybudování návštěvnického centra v energeticky pasivním domě, vlčích výběhů, cest, naučných tabulí a popisků a také asi 300 metrů dlouhé dřevěné lávky, která se místy zvedá nad terén až do výšky kolem čtyř metrů, stálo 72 milionů korun. Až 90 procent nákladů pokryla dotace EU, řekl ředitel NPŠ Pavel Hubený.

V české ornitologické databázi je již milion záznamů o výskytu vzácných i obvyklých ptáků na území republiky. Do Faunistické databáze ČSO přispívají odborníci i nadšenci. Jubilejní miliontý záznam - o pozorování pěti konipasů bílých - vložil v neděli do databáze Jan Studecký.

I v českých zahradách můžete narazit na podivného kolibříka. Fakticky je to motýl dlouhozobka, která je drobnému ptáčkovi žijícímu v Latinské Americe nesmírně podobná. Na motýla má poměrně zavalité tělíčko a stejně jako zmínění exotičtí ptáci sají nektar z květů v letu za rychlého třepetání křídel. Není těžké si je splést.

V areálu ostravské zoologické zahrady se v sobotu dopoledne slavnostně otevře nová interaktivní expozice přibližující život a ohrožení motýlů. Doplní tak už dříve instalované expozice Sovího koutku, Včelí stezky a Broukoviště.

Ochrana přírody má od letoška nové oficiální pomocníky - vodáky. Jejich zástupci totiž navázali novou spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a pomohou jí mapovat suché jezy. Ty život neztrpčují pouze milovníkům českých řek, ale i dalším lidem. A samozřejmě rybám a dalším vodním organizmům. Prostřednictvím webu www.suchejezy.cz může pomoci monitorovat stav vody široká veřejnost.

Tím, co si dáváme na talíř, rozhodujeme o tom, co se děje na druhé straně planety. Snad žádná komodita to neilustruje lépe než palmový olej. Jeho produkce už nezvratně poškodila pralesy v Malajsii a Indonésii a palmové společnosti se postupně přesouvají i do zemí rovníkové Afriky a Latinské Ameriky.

Přeštická prasata chovaná na Biofarmě Sasov se mají jako prasata v žitě. Nebo ještě lépe. Mohou se volně pohybovat po výběhu, pást, „kempovat“ pod stany, žít v rodině, samce nečeká kastrace. Díky výzkumu se navíc ukázalo, že tato cesta může být výhodná i pro zemědělce a spotřebitele. Maso z prasat chovaných ve výběhu nejenže chutná jinak, rozdíl v kvalitě masa lze zachytit i chemickými rozbory.

Květen a červen jsou měsíce, kdy se rodí srnčata. Srny je nejraději „pokládají“ v lukách, které jim poskytují přehledný prostor a dobrý úkryt pro jejich mláďata. Květen a červen jsou měsíce, kdy do luk najíždí zemědělská technika a začíná senoseč. V některých lokalitách jde však spíš o srnoseč. Mnoho srnčat se dá přitom zachránit jednoduše a levně. Prostě se den před sečením loukou projde člověk. Srny chtějí pro svá mláďata klidné místo a po takovém vyrušení si své potomky odvedou jinam.

Tento týden odstartovala celoevropská iniciativa nevládních organizací s názvem Klenoty přírody v ohrožení. Ochránci přírody tak reagují na plánované změny v evropské legislativě na ochranu přírody. Směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích totiž spadají do programu revize evropské legislativy Evropskou komisí (REFIT).