Iniciativa Zachraň jídlo spojila své síly s dopravní službou Uber a na 14. ledna připravila v Praze další sbírku jídla pro potřebné. Nakládat a svážet jídlo budou v ČR poprvé řidiči z mobilní aplikace Uber. Darované potraviny poputují do Potravinové banky Praha, která je rozdělí mezi azylové domy, dětské domovy a další sociální zařízení.

Obyvatelé hlavního města každý rok vyhodí až 10 tisíc tun odpadu na ulici mimo koše, popelnice a kontejnery. Velkoobjemový odpad jako jsou vyřazené spotřebiče nebo nábytek, které lidé vedle nádob na odpad nejčastěji zanechávají, popeláři neodvezou. Správně by je měli lidé odvézt přímo do sběrných dvorů. O vhodném nakládání s odpady Pražany v prosincových dnech informovali plyšoví "potkani", v rámci kampaně Pražských služeb „Kam s ním?“

Když se bourá dům, nikdo nepočítá třísky. Radiátory, dřevěné podlahy, střešní krytiny, obklady nebo okna – staré, ale zachovalé stavební díly by mohly často ještě dlouhá léta někomu posloužit, demoliční četa na ně ale žádný ohled nebere. Jejich opětovné využití by přitom ušetřilo energii, suroviny a mohlo by se vyplatit i finančně.

Až polovina brambor, cibulí a mrkví vypěstovaných na českých polích se vyhodí. Nemají o ni zájem zpracovatelé ani obchodníci. Zemědělství a následná distribuce je druhým místem, kde se v ČR plýtvá s potravinami. Nejvíce se s nimi plýtvá v domácnostech.

Na dnešek připadá Světový den životního prostředí. Jeho mezinárodní motto pro letošek zní Svět pod vodou a klade otázky klimatických změn a zvyšování hladiny světových oceánů. Ministerstvo životního prostředí vyzvalo veřejnost, aby se připojila k dnešním oslavám konkrétními aktivitami, jež přispějí ke zlepšení životního prostředí , například cestou do práce na kole, vysazením stromu nebo likvidací černých skládek.

Čím déle jsou bankovky v oběhu, tím více na nich ulpívá různých nečistot. Od určitého znečištění se papírové peníze stahují z oběhu, skartují a místo nich se vydají nové. Proces je to velmi nákladný a vzniká při něm velké množství odpadu. Podle informací Americké chemické společnosti by se celosvětově daly ušetřit miliardy za skartaci starých a tisk nových peněz, kdyby se místo likvidace správně vypraly.

U odpadů je vtip v tom, že si myslíme, že to jsou odpady. Stačí se na odpady podívat jako na suroviny, kterou lze přeměnit v něco nového. A rázem je po problému s plnými skládkami. To je v kostce filosofie americké recyklační společnosti TerraCycle.

Vrak mercedesu měl na ukazateli ujetých kilometrů číslo 159 768 kilometrů. Chlapíci z lisabonského cykloshopu Rcicla Bicletas si řekli, že by mohl ujet ještě jednou tolik. Ale jako kolo. Kolo s karmou auta.

Pro obyvatele Frankfurtu nastalo jedno ulehčení. Dosud mohli Frankfurťané dávat do žlutého kontejneru jen plastové obaly. Podle odpadové společnosti ale asi polovina odpadu nebyly obaly a celá čtvrtina odpadů vůbec nepatřila do tříděného odpadu. Nově však mohou obyvatelé Frankfurtu dávat do žlutého kontejneru všechny plasty a také všechny kovy. Třeba staré hrnce.

Nedojedený jogurt, banány na jednom konci už nahnědlé nebo staré potraviny zapomenuté v lednici, které nakonec skončí v koši. K běžnému stylu většiny lidí dnes patří vyhazovaní jídla, které by se ještě dalo sníst. Z nedávné studie provedené německým ministerstvem pro ochranu spotřebitele vyplývá, že každý Němec ročně vyhodí průměrně 82 kg potravin, píše Süddeutsche Zeitung.