Minimálně jednou měsíčně vyhodí jídlo do popelnice polovina českých domácností, nejméně jedenkrát týdně pak likviduje potravina třetina z nich. Nejčastějším důvodem je pocit, že už jsou potraviny zkažené. V kontejnerech takto končí především pečivo. Většina lidí se zároveň snaží plýtvání jídlem snížit a nakupovat jen to, co skutečně potřebují nebo potraviny, které vydrží déle čerstvé. Zjistil to průzkum společnosti Tetra Pak, který realizovala agentura STEM/MARK.

Čtyři pětiny českých domácností mají doma minimálně jeden starý mobilní telefon, který nepoužívají. Vyplývá to z průzkumu, který pro Vodafone zpracovala společnost STEM/Mark. Staré mobilní telefony přitom mohou pomoci například lidem v rozvojových zemích, pro výuku nebo posloužit třeba k výrobě šperků.

V několika jihlavských parcích, na dětských hřištích a sportovištích přibudou na začátku prázdnin odpadkové koše na tříděný odpad. Stojany se žlutými plastovými pytli umožní lidem třídit plasty a nápojové kartony, stejně jako jsou zvyklí třídit do žlutých kontejnerů, sdělil tiskový mluvčí města Radek Tulis.

Nejméně odpadu na obyvatele a rok vyhodí v Dalešicích v Libereckém kraji. Jeden obyvatel tam v průměru vyprodukuje za rok 43 kilogramů. Mezi většími obcemi do 5000 mají nejmenší produkci Moravany v Pardubickém kraji se zhruba 55 kily, mezi městy nad 5000 obyvatel vyhrála Kdyně v Plzeňském kraji, jejíž obyvatelé průměrně vyhodí do směsného odpadu za rok 99 kilogramů.

Většina lidí v Česku by byla ochotná změnit své chování při využívání zboží, potravin a energie tak, aby byla jejich spotřeba šetrnější k životnímu prostředí. Naopak málo lidí chce měnit své zvyky v oblasti dopravy. Takové jsou závěry projektu Technologického centra Akademie věd ČR. Dotazovaní lidé by uvítali prodloužení záruční doby výrobků, možnost jejich opravy i jasné označení míry jejich "udržitelnosti". Největší zodpovědnost za udržitelnou spotřebu dávají čeští spotřebitelé sami sobě, současně požadují i roli veřejné správy v této oblasti.

Laboratorní nástroje analytické chemie jsou pro stanovení kvality vody nezbytné. Jsou přesné, ale nákladné. Výzkumníci inženýrského oboru environmentálních studií na univerzitě v Sheffieldu přišli s ekonomicky atraktivním řešením. Pro jednoduché rozbory vody využívají dámské hygienické tampóny. Na základě jejich luminiscence pak zjišťují znečištění vodních zdrojů kanalizačními splašky, píše server NBCnews.

Už dva roky se Lauren Singerová snaží, aby kvůli ní neskončil na skládce či ve spalovně žádný odpad. Co je možné vytřídit a dát na recyklaci, vytřídí. Co je možné dát na kompost, zkompostuje. Ale hlavně se vyhýbá všemu, co je na jedno použití a co jako odpad skončí na skládce či ve spalovně.

Podle statistik společností, které se zabývají zpětným odběrem elektrozařízení a baterií, firmy v loňském roce nejvíce vyřazovaly IT zařízení: počítače, tiskárny a kopírky. IT zařízení tvořilo podle společnosti REMA dokonce více než tři čtvrtiny odevzdaného elektroodpadu.

Kvůli nepatrnému obsahu nevyužitého léčiva patřily roky plastové inhalátory pro astmatiky do kategorie "nebezpečný odpad". To by se ale mohlo brzy změnit, podle nové studie od použitých inhalátorů po správném vyčištění žádné nebezpečí nehrozí, a tak by nic nemělo bránit jejich brzké recyklaci. Autoři projektu „Vdechněte inhalátorům nový život" by z nich rádi vyráběli třeba sáčky, koše, věšáky nebo stojany pro časopisy.

Plýtvání potravinami není jen vyhazování jídla do koše, ale i krmení zvířat tím, co by mohli jíst lidé, říká Philip Lymbery, ředitel organizace Compassion in World Farming. V současné době provozované intenzivni zemědělství není podle jeho názoru efektivní, etické ani udržitelné. A můžeme se bez něj obejít.