Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí. Vyplývá to ze studie Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která byla publikována v minulých dnech.

Pražané loni vytřídili téměř 262 tun plechovek, meziročně o 118 tun více. Oproti roku 2017 stoupl také počet šedých kontejnerů na kovové obaly, v ulicích Prahy je jich nyní asi 900, třikrát více než předloni v březnu. Informoval o tom mluvčí Pražských služeb (PSAS) Radim Mana. Šedé kontejnery na plechovky se v ulicích hlavního města objevily poprvé v roce 2013. PSAS jsou městskou firmou, která se stará o svoz a likvidaci odpadu.

Hlavní město zřejmě neschválí změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové velké kompostárny v Kbelech. Výbor pražského zastupitelstva pro územní rozvoj dnes doporučil změnu neschválit, definitivní rozhodnutí je na zastupitelstvu. Proti záměru se vyjádřily dotčené městské části, výbor životního prostředí a majetkový odbor magistrátu.

Ve všech devíti ještě loni fungujících kožešinových farmách byl ukončen chov, jak ke konci ledna nařídil zákon. Zjistili to veterináři, kteří farmy zkontrolovali, oznámil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Majitel největší tuzemské kožešinové farmy ve Velkém Ratmířově na Jindřichohradecku David Vojtíšek řekl, že se dále bude snažit o novelu zákona, který chov zakázal, případně podá stížnost k Ústavnímu soudu. Státní kompenzace za uzavřené chovy dosud nejsou stanovené.

Pražský magistrát uvažuje o přípravě vyhlášky, která by omezovala topení tuhými palivy. Jak vyplývá z dokumentu, který dnes obdrželi pražští radní, spalování tuhých paliv v domácnostech vede k překračování limitů škodlivých látek. Lidé podle úředníků magistrátu nejeví velký zájem o výměnu kotlů, ačkoli na to mohou získat dotaci. Vyhláška by mohla omezit kotle s nejhoršími parametry. Mohla by se vztahovat i na krby či kamna buď celoročně, nebo v době vyhlášení smogové situace.

Nízkonákladová letecká společnost Ryanair přidala v roce 2018 do svého rezervačního systému možnost kompenzovat uhlíkovou stopu letu, který si právě kupujete. Přitom její výkonný ředitel Michael O’Leary popírá, že skleníkové plyny z dopravy ke změně klimatu přispívají. V jednom ze svých výroků dokonce navrhl střílet environmentalisty. Společnost Ryanair se nicméně hlásí k odpovědnému přístupu ke klimatické změně a svým klientům nabízí možnost koupit si za 30 korun kompenzaci uhlíkové stopy daného letu. Co s vybranými penězi dělá?

Polovinu veškeré dostupné plochy osazené zemědělskými plodinami okupují jen čtyři druhy rostlin: sója, pšenice, rýže a kukuřice. Co to znamená? Vlastně nic. Do doby, než se objeví nějaký nový patogen nebo škůdce, proti kterému bude taková geneticky nepestrá monokultura bezbranná. Tématu se věnuje studie Torontské univerzity.

Chile se stalo první jihoamerickou zemí, která zakázala v obchodech igelitové tašky. Zákon vstoupil v platnost loni v létě, o víkendu skončilo přechodné období pro velké obchody a supermarkety. Informovala o tom místní média.

Nelegální obchodování s ohroženými druhy zvířat zobrazuje výstava v pražském Muzeu policie, kterou uspořádalo ministerstvo vnitra ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí. Návštěvníkům také vysvětluje princip Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), jejímž účelem je kontrola obchodu s ohroženými druhy.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlení nad rámec takzvaných kotlíkových dotací 740 milionů korun na bezúročné půjčky pro obyvatele Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Půjčky jsou určeny na předfinancování nákladů spojených s výměnou starých kotlů pro nejméně sedm tisíc domácností. Dnes to oznámilo MŽP. Kotlíkové dotace lze využít nejen na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest.