Více než 10 100 obyvatel Ostravy, kteří žijí v rodinném domě se zahradou, si již požádalo o popelnice na biologicky rozložitelný odpad. O službu tak dosud projevilo zájem zhruba 63 potenciálních odběratelů, kteří na hnědou popelnici o objemu 240 litrů mají nárok, řekl dnes novinářům jednatel odpadové společnosti OZO Ostrava Karel Belda.

Netradiční díla a umělecké předměty vyrobené z plastového odpadu představí od poloviny října v plzeňském DEPO 2015 výstava s názvem Má plast. Lidé, kteří tvůrcům přinesou materiál na výrobu děl, si mohou už nyní zajistit vstupenky, řekla Mirka Reifová z DEPO 2015.

Méně odložených pneumatik u silnic či v lesích a větší kontrolu nad likvidací by měl zajistit nový systém pro sběr vysloužilých pneumatik. Ministerstvo životního prostředí vydalo oprávnění ke vzniku nového kolektivního systému, který pro pneumatiky zajistí zpětný odběr, řekl ČTK ředitel odboru odpadů na MŽP Jaromír Manhart. V Česku doposud žádný kolektivní systém pro tuto komoditu neexistoval, sběr totiž zajišťovaly různé systémy založené jednotlivými výrobci. Povolení od MŽP získala nezisková společnost ELT Management Company CR s.r.o. (ELTMA).

V Brně startuje projekt, jehož cílem je opětovné využití starých, ale stále funkčních věcí, které už doma lidé nepotřebují, ale je jim líto je vyhodit. Předměty vyrobené do roku 1989 mohou lidé shromažďovat ve sběrném středisku na Škrobárenské ulici. Projekt spustilo město ve spolupráci s Americkým fondem, který provozuje protiatomový kryt pod Špilberkem. Odborníci očekávají, že část předmětů skončí i v muzejních sbírkách.

Množství vytříděného bioodpadu v jihočeských městech stále narůstá, třeba v Českých Budějovicích loni meziročně o 1000 tun. Lidé si zvykli využívat speciální kontejnery nebo popelnice, které pro tyto účely samospráva pořizuje. Ročně tak větší města evidují stovky tun vytříděného bioodpadu. Některé radnice do budoucna počítají s dalším navýšením kapacity nádob na tyto suroviny. Vyplývá to z ankety ČTK.

V Jablonci nad Nisou zjednoduší od září třídění plastů. Do žlutých kontejnerů budou moci obyvatelé města dávat nejen plastové lahve, ale nově také směsné plasty, nápojové kartony či plastové hračky, které se zatím třídí zvlášť do pytlů. Sběr bude od září zaveden zkušebně ve Mšeně, Rýnovicích a Lukášově, aby radnice zjistila, zda jde správným směrem.

Objem vytříděného bioodpadu od domácností ve stotisícovém Hradci Králové jde stále nahoru. Letos zatím téměř o desetinu. Vedle již úspěšně zavedeného sběru bioodpadů z lokalit rodinných domků letos začal sběr bioodpadů i z činžovních domů a vnitrobloků v centru města. Uvažuje se o rozšíření systému i na panelová sídliště. ČTK to řekla mluvčí magistrátu Magdaléna Vlčková. Svoz a likvidaci odpadů v Hradci zajišťuje společnost Hradecké služby, kterou spoluvlastní firma Marius Pedersen a město.

V Mladé Boleslavi přibývají podzemní kontejnery na směsný i tříděný odpad, tentokrát u Zaluženské ulice. Město plánuje další dvě stanoviště kontejnerů, a to u Smetanovy ulice v blízkosti třídy T. G. Masaryka a připravuje se také projekt na stanoviště na severním sídlišti za Triem. Na webových stránkách města o tom informoval mluvčí mladoboleslavské radnice Pavel Šubrt.

Možná jste měli možnost shlédnout snímek Planeta plná plastů (2009) od Wernera Bootea, kde nazývá dnešní časy poměrně trefně Dobou plastovou. Snímek oslovil miliony diváků, ale pětičlennou rodinu ze Štýrska přeci jen o něco víc. Po zhlédnutí filmu se rozhodli zapojit do výzkumu vídeňské lékařské univerzity (MedUni Vienna) a na několik měsíců kompletně vyloučit plasty ze svého života a nejbližšího okolí. O výsledcích výzkumu nyní referuje žurnál Environmental Research.

Cena za vyvážení popelnic se v Praze měnit nebude. V souvislosti s nedávno zadanou zakázkou na svoz odpadu, za který bude magistrát od srpna ročně platit 1,2 miliardy korun ročně, to dnes řekla radní Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN). Pražané za popelnice platí podle objemu a frekvence vyvážení od stovek po tisíce korun.