Testy na toxické těžké kovy odhalily v písku sebraného na devíti pražských hřištích a pískovištích nadlimitní množství kadmia. Hodnoty přesáhly limit u všech vzorků s výjimkou jediného, upřesnila ekologická organizace Arnika, která testování organizovala. Koncentrace dalších těžkých kovů byly už pod limity danými vyhláškou ministerstva zdravotnictví.

Zalévat balkónová rajčata dešťovou vodou jde i v běžném bytovém domě. Stačí si vyrobit malý okap na balkónu nad vámi a vodu svést do kanystru. Jednoduché a levné řešení. Přesně takový kutilský nápad Jiřího Palduse a Petra Petříka z Čelákovic stačil na druhé místo v soutěži Dešťovka na zahradě o nejlepší kutilské využití dešťové vody.

Od Výpřeže až nahoru k Ještědu vede krásná cesta. Příkré stoupání je lemované hustým smrčím a borůvčím. A papírovými kapesníčky a toaletními papírky. Některé jsou hned u cesty, jiné schované kus dál, ale i tak jsou vidět. Nejde o žádnou environmentální katastrofu, ještědská příroda se kvůli troše celulózy a lidským výměškům nezhroutí. Jen na návštěvníka padá jistá vizuální nepohoda. Tu si z návštěvy jinak krásné přírody odnést nechcete. Přitom se dá s vlastní potřebou vypořádat tak, aby nebyla na obtíž.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes na chatu Blesku odpovídal na dotazy čtenářů k právě přijímané novele zákona o ovzduší, která by zásadně změnila náš právní řád a umožnila by státu kontrolovat, zda lidé doma netopí odpadky.

První cenu v soutěži „Dešťovka na zahradě“ získal Jaroslav Suda z Košic u Tábora. Soutěž se nezaměřila na žížaly, ale na využívání dešťové vody na zahradě. Sešlo se 33 soutěžních příspěvků, z nichž většina nezapře to, že Češi jsou národ kutilů. Jaroslav Suda je toho příkladem. Dešťovou vodu zajímavým způsobem využívá nejen ve svém skleníku, ale i v rodinném domě.

Už v několika českých městech mají svoji veřejnou sdílenou ledničku. Obyčejnou chladničku s neobyčejným účelem – lidé do ní nosí potraviny, které nespotřebují, a nabízí je potřebným. První veřejnou ledničku zprovoznili v Plzni, následovaly České Budějovice, Pelhřimov, Chrudim a Praha. V hlavním městě se v sobotu v rámci oslav Zažít město jinak otevře už v pořadí čtvrtá pražská sdílená lednice. Nejdete ji v Bio Oko Na Praze 7.

K přírodě šetrnější výrobky si našly své místo už v nejedné kuchyni či koupelně. Nyní přichází čas zamyslet se i nad svým šatníkem. Textilní průmysl za sebou zanechává nemalou ekologickou stopu, katastrofické jsou i pracovní podmínky švadlen a pěstitelů bavlny. Někteří výrobci a prodejci oblečení se proto rozhodli jít jinou cestou. A přibývá jich. Jak dokazuje web Greenglasses.cz i v Praze nebo v e-shopech se můžete obléknout udržitelněji v podstatě od hlavy až k patě.

O nabíjení a výdrži baterií mobilů koluje řada mýtů a polopravd, vzniklých technologickou obměnou baterií. Jednoduše řečeno, co platilo pro starší typy baterií, pro ty nové už neplatí.

Tvrdit o většině ekologických produktů že jsou skutečně ekologicky příznivé, je mnohdy zkreslující až nepravdivé. Nestačí jen LED žárovku nebo úsporný spotřebič zabalit do obalu z recyklovaných materiálů. Je potřeba se podívat, jak dané výrobky ovlivňují naše spotřebitelské chování a jak ovlivňují trh jako takový. Na zoubek "zeleným" výrobkům se podívali Trevor Zink a Roland Geyer na stránkách univerzitního magazínu Stanford Social Innovation Review.

Běžné obchody si pečlivě hlídají, aby zelenina a ovoce mělo správnou velikost, barvu a tvar. Zákazníci je prostě kupují raději a "ošklivá" zelenina obchodníkům pak často zůstává. Požadavky na tvar mají i praktický důvod: například moc křivé okurky se v jídelnách nedají zpracovat strojně, protože neprojdou kráječem. Jenže na polích se rodí i plodiny, které normu nesplní a které pak končí vyhozeny. Internetový supermarket druhým dnem nabízí "ošklivé" papriky a okurky, za poloviční cenu běžné zeleniny. S nabídkou "neobyčejných kousků" zeleniny přišel také řetězec Penny.