Biopás na kraji pole znamená pro přírodu zvýšení biodiverzity. Pro zemědělce je to ale práce navíc. Týká se to samotného založení a následné péče o biopásy, ale i administrativní zátěže. Stát zemědělcům za biopásy platí skrze AEKO (agroenvironmentálně-klimatická opatření), pokud splní podmínky dotačního titulu. Jak ale upozorňují přírodovědci z České zemědělské univerzity, některá pravidla z pohledu biodiverzity nedávají příliš smysl.

Čistírenské kaly využívané jako půdní aditivum v zemědělství představují díky obsahu léčiv, pesticidů, kovů a dalších látek environmentální riziko. Jak ukázal komplexní výzkum týmu vědců z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze, pyrolýza je na rozdíl od levnějšího kompostování schopna zredukovat většinu těchto látek až o 100 %. Kovy nicméně v upraveném kalu zůstávají a jejich chování záleží na pH půdy, do které se upravené kaly vpravují. Velmi kyselé nebo velmi zásadité půdy umožní další uvolňování rizikových kovů a metaloidů do prostředí.

Podle nové studie amerických vědců měla havárie na vrtné plošině Deepwater Horizon v roce 2010 na podmořský život mnohem větší vliv, než se dosud soudilo.

Mokřady jsou jako „klimatizační jednotky“ krajiny. Když je vody hodně, dokáží ji v sobě zadržet a dlouhodobě akumulovat. Za sucha pak okolní krajinu vodou dotují. Hrají rovněž zásadní roli v koloběhu živin. Díky obnově malých lesních mokřadů se lesy stávají odolnější, i vůči kůrovci. V době klimatické změny je jejich význam o to větší.

V Českých Budějovicích objevili loni biologové kriticky ohroženého čmeláka klamavého. Letos byl jeho výskyt potvrzen na dalších budějovických lokalitách.

Jak klimatická změna promění naše města? O kolik teplejší v nich budou léta za 60 let? A jaké budou zimy? Stroj času nemáme. Přesto můžeme získat konkrétnější představu o tom, jaké bude asi panovat podnebí v roce 2080 v jednotlivých částech světa.

Ekologickou síť v České republice tvoří soustava velkých jádrových území (chráněných území, biocenter) vzájemně propojených cestami (biokoridory) či nášlapnými kameny. Je to tedy prostorově propojená síť krajinných prvků, která zajišťuje uchování nebo zlepšení stavu populací druhů a biotopů, a tím i zdraví ekosystémů a v nich probíhajících procesů, zásadně posiluje rezistenci a rezilienci krajinné struktury a udržitelnost obnovitelných přírodních zdrojů v době probíhající klimatické změny.

Česká republika nabízí mnoho krásných a zajímavých lokalit, která stojí za vidění. Pro většinu z nás nepředstavuje návštěva takových míst problém, ale jaké to je pro osoby se zrakovým či sluchovým postiženým nebo pro osoby se sníženou pohyblivostí? Na co nesmí zapomenout při plánování výletních tras? Jaké překážky je mohou čekat přímo v terénu? Je možné jim poznávání přírodních a kulturních krás usnadnit?

Dva nové druhy sinic objevili odborníci z olomoucké přírodovědecké fakulty v kaluži, která se po vydatném dešti vytvořila v jedné z ulic ve městě. Nové druhy vědci pojmenovali Laspinemapalackyanum a Laspinemaolomoucense. Učinili tak na počest Františka Palackého, k 450. výročí založení Univerzity Palackého v Olomouci a také jako připomínku města Olomouce, na jehož území nové druhy sinic objevili, informoval ČTK mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.

Poloostrov zeleně uprostřed dovolenkového ráje na ostrově Mallorca. To je přírodní rezervace Sa Punta de n'Amer mezi městy Cala Millor a Sa Coma. Biodiverzita rostlin i živočichů je tam velmi pestrá.